Výsledky hledání míst

Klášterní městečko Chvalšiny vysazené roku 1293 v místech starší osady, po které dostalo jméno, si dodnes přes četné požáry a devastaci po roce 1945 zachovalo řadu domů gotického původu a především původní půdorys a hmotové uspořádání.

Na zámek byla po r. 1652 jezuity přestavěna starší zpustlá tvrz. Od r. 1955 budovu užíval státní statek, zámek nebyl udržován a chátral. V r. 1992 se začalo s jeho záchranou, která byla dokončena a zámek zpřístupněn veřejnosti 1. 5. 2008.

Zajícové z Hazmburka původní tvrz přestavěli na hrad na přelomu 14. a 15.stol. Lobkovicové v 16. stol. přestavěli na renesanční zámek, nechali jej zpustnout. Kryštof Karel Voračický z Paběnic po r.1699 začal zámek barokně upravovat, nebylo dokončeno.

Výrazné tvrziště zaniklé obce Chvistonosy nedaleko Martinovic, které bylo v držení rodu Horkých z Chvistonos. Tvrz zanikla někdy na přelomu 15. a 16. století.

Dizpozice tvrziště v hájku uprostřed obce, jihozápadně od motorestu. Tvrz zmiňována poprvé v roce 1336 jako královský majetek, později v majetku Šternberků, zanikla po připojení k Holicím v 15. století.

Barokní zámek, vybudovaný na místě slavníkovského hradiště, zmiňovaného k r. 981, později sídlo knížecího správce Chýnovského kraje. Arnošt z Pardubic zde vystavěl tvrz, kterou v letech 1730–32 Schwarzenberkové přestavěli na barokní zámek.

Chýnovská jeskyně byla objevena r. 1863. Jeskyně je výjimečná barevností stěn a stropů (tři barvy vápence, tmavý amfibolit). R. 1868 otevřena pro veřejnost jako vůbec první jeskyně v ČR. V 80. a 90. letech 20. stol. byly objeveny rozsáhlé zatopené prostory. R. 2006 prošla jeskyně rekonstrukcí.

Na místě gotického hradu postavil Mikuláš z Lobkovic renesanční zámek. R. 1708 byl barokně přestavěn. 1856-8 za Lažaňských z Bukové prošel barokní přestavbou. Zámek je dvou i jednopatrová budova, východní křídlo má arkády s křížovou klenbou.

Hradiště stojící na ostrožně nad ohbím řeky Střely, na kopci zvaném U Střelnice, v dřívějších časech Lindenberg, není dosud datováno. Roku 1982 zde provedli zjišťovací sondy Dana a Jaroslav Baštovi. Nalezli zbytky mazanice a část kamenného drtidla.

Kamenná rozhledna, 302 m.n.m., vysoká 13 m. Otevřena r. 1820. Je nejstarší v Praze, vystavěna jako součást anglického parku u zámku Cibulka na pokyn hraběte Leopolda Thun-Hohensteina.

Značně chátrající hospod. areál známý od 14. stol. Jméno z 15. stol. od rodu Cibulkových z Veleslavína. V 18. stol. se zde skrývali evangelíci. Empírová přestavba z l. 1817-26 pro L. L. Thun-Hohensteina, park s množstvím romantických staveb.

Ocelová rozhledna Cibulka s dřevěnými prvky nahradila r. 2014 starší rozhlednu, která na tomto místě zanikla za 2. světové války. Je 29,5 metru vysoká, volně přístupná a umožňuje výhled na Krušné hory, Slavkovský les nebo Karlovarsko. Název dostala podle tvaru vyhlídkové kopule.

Tzv. Čínský pavilón je miniaturní pagoda osmibokého půdorysu postavena roku 1822. Původně byl vyzdoben sochami - socha číňana s deštníkem, který se ve vetru hýbal jako mlýn. V prvním patře stály další čtyři 1,5m vysoké postavy. Dnes je v havarijním stavu.

Kdy byl mlýn založen dostupné prameny neuvádějí, bylo to ale před polovinou 18. století. Poslední mlynář byl Friedrich Schop, vlastnící mlýn před r. 1945. Mlýn byl opuštěn na konci 40. či začátku 50. let 20. století. Dnes je areál zarostlý vegetací, ze které vystupují rozvaliny jednotlivých budov.

Zbytky zdí zvonice na samém vrcholu kopce Číčovický kamýk, který je přírodní památkou a poskytuje útočiště hájovým druhům ptactva, ještěrek a užovek. Kopec je vzácnou paleontologickou lokalitou s buližníkovým podložím.