Výsledky hledání míst

Tvrz pravděpodobně postavena po roce 1315 a zanikla po roce 1444, kdy byly Choťovice připojeny k Hradišťku. V roce 1910 byl areál tvrziště prokopán a byly nalezeny zlomky středověké keramiky. Dnes pahorek v nepřístupné zahradě domu čp. 15.

Přízemí věže a hradba gotické tvrze rytířů z Chotýšan ze 14. století. Snad Chobotskými z Ostředka po r. 1530 přestavěna renesančně. Od 18. století využívána k provozním účelům, později jako pivovar a lihovar. Dnes v havarijním stavu.

Tvrz ze 14. století, poprvé zmiňována roku 1356 jako majetek Nedvěda a jeho syna Drslava. V 15. století majetek Švamberků. Později byla přestavěna na hospodu.

Tvrz prvně doloženou k r. 1591 nechal vystavět Šalamoun Blekta z Útěchovic. Sídlo ztratilo svou funkci po r. 1714, kdy dvůr koupil Ludvík Josef Hartig a připojil jej k panství Vartenberskému. Památkově chráněnou částí areálu je pouze barokní brána se sochou sv. Linharta a erbem rodu Hartigů.

Výstavbou poškozené tvrziště (pahorek jádra obklopený příkopem) z přelomu 13. a 14. století. Destrukce byla dokonána stavbou venkovního bazénu na pahorku jádra. Jediná zmínka o tvrzi je z roku 1555, kdy je uváděna jako pustá.

Objekt je mimo ves a nachází se na ostrůvku u rybníku Plačku. Mohl by být prvním feudálním sídlem ve Chvalešovicích, což by dokazovala situace i drobné nálezy. V r. 1387 je zmiňován Pešík Kabele z Chvalšovic. Roku 1411 se společně udávají Setěch a Jan Buben z Chvalšovic.

Renesanční tvrz, vystavěná po polovině 16. století. Residenční funkci plnila do počátku 17. století, poté utilitární využití s řadou negativních vlivů.

Tvrziště v lokalitě Hradisko se zbytky valů u obce Chvalnov-Lísky. První zprávy až z r. 1627 (majitel Maxmilián Lev z Kounic a Uh. Brodu). Tvrz několikrát měnila majitele, zaniká r. 1709 násilnou cestou. Již nebyla obnovena.

Výrazné tvrziště zaniklé obce Chvistonosy nedaleko Martinovic, které bylo v držení rodu Horkých z Chvistonos. Tvrz zanikla někdy na přelomu 15. a 16. století.

Dizpozice tvrziště v hájku uprostřed obce, jihozápadně od motorestu. Tvrz zmiňována poprvé v roce 1336 jako královský majetek, později v majetku Šternberků, zanikla po připojení k Holicím v 15. století.

Tvrz se poprvé zmiňuje r. 1483, kdy patřila rodu Vrábských. R. 1543 bratři Hynek a Kerunk Vrabští prodali tvrz bratrům Petrovi a Alešovi Deymům ze Stříteže. Po jejich smrti se často střídali majitelé, až byla r. 1685 koupena Janem J. z Bissingenu. Po výstavbě zámku r. 1730 sloužila jen jako sýpka.

Pozůstatky tvrziště pravděpodobně z poloviny 14. století. V terénu jsou patrné valy s příkopem.

Stavební historie tvrze v Čimicích na místě románského dvora je kladena do 13. a 14. století, přímá zmínka o ní však pochází až z r. 1524. Tvrziště bylo archeologicky prozkoumáno v letech 1978-1984, poté zasypáno a prostor parkově upraven. Od r. 1985 archeologická památka.

Zprvu snad gotická, poté renesanční tvrz upravená v 19. století na domy čp. 31 a 33. Byla součástí rozparcelovaného dvora, jehož zahradu ohrazovala dochovaná zeď, která však nesloužila k opevnění tvrze. S tvrzí nesouvisí ani blízký statek s bránou.

Zaniklá tvrz. R. 1301 se zmiňuje Hartleb z Cizkrajova, jeho potomkem Benešem prodána r. 1358 Oldřichovi ze Želetavy. R. 1371 majitelem Jimrman z Jakubova, r. 1387 postoupena Konrádu Krajířovi z Krajku. Kolem r. 1440 tvrz poškozena, snad husity, a patrně nebyla opravována. R. 1487 se již nezmiňuje.