Výsledky hledání míst

Židovský hřbitov založený r. 1642, později rozšířen. V období 2. světové války devastován, od r. 2002 postupně rekonstruován. Nyní obsahuje 162 náhrobků nebo jejich fragmentů, z nichž nejstarší čitelné pocházejí z poloviny 18. stol.

Současný židovský hřbitov v Olomouci byl založen r. 1900 jako oddělená část Ústředního hřbitova v městské části Neředín a nahradil starší hřbitov z r. 1867, který byl umístěn v dnešních Smetanových sadech. Je volně přístupný v době otevření Ústředního hřbitova.

Židovský hřbitov východně od města Plesná založen r. 1822, poničen za 2. světové války, v r. 2000 částečně opraven. Přístupný ze vsi Lomnička po naučné stezce (1 km).

Židovský hřbitov u Drmoulu je doložen od roku 1676 a leží ve svahu Panského vrchu západně od obce.

Židovský hřbitov na jižním okraji obce založen v 17. stol., i když údajně se tu pohřbívalo již r. 1523. Nejstarší náhrobky s hebrejskými nápisy pocházejí z období baroka, nejmladší z počátku 20. stol. Hřbitov s márnicí obehnán ohradní zdí z lomového kamene. Od r. 1958 chráněn jako kulturní památka.

Židovský hřbitov v Chotěboři s vchodem od východní strany je součástí městského hřbitova v Žižkově ulici na jihu města Chotěboř. Byl založen r. 1894 a pohřbívalo se zde až do 30. let 20. století. Chotěbořská židovská komunita přestala existovat r. 1940. Hřbitov není běžně přístupný.

Židovský hřbitov založený zřejmě v druhé pol. 17. stol. Od 90. let 20. stol. postupně rekonstruován. Zachováno kolem 200 náhrobků, nejstarší čitelný z r. 1762.

Židovský hřbitov založený po r. 1760. Po zániku židovského osídlení před 2. světovou válkou chátral. Kompletně zrekonstruován v letech 2010-2011. Nyní obsahuje něco přes 100 zachovalých náhrobků, převážně z období druhé poloviny 19. stol. až do 2. světové války.

Židovský hřbitov pocházející z první třetiny 19. stol. Utrpěl značné škody v období nacistické okupace a chátral i následující desetiletí do r. 1989. Zrekonstruován v r. 2004, nyní obsahuje 36 náhrobků převážně z 2. pol. 19. stol.

Židovský hřbitov u vsi Neznašov založen v první polovině 18. století. Zachováno přibližně 250 náhrobků a zrekonstruovaná márnice z r. 1858 s dochovaným kamenným obřadním stolem k omývání zemřelých.

Židovský hřbitov v Kolodějích nad Lužnicí založen v době kolem r. 1700. Je tu asi 270 náhrobků, přičemž nejstarší je datován do r. 1705. Poslední pohřeb se zde konal v r. 1943. Márnice na hřbitově zbořena stejně jako synagoga. Majetek Židovské obce v Praze.

Židovský hřbitov založen r. 1921, obřadní síň z let 1927-1928 od L. Mesenského ml., v r. 1939 poničena. Opravena v letech 1973-1974 podle projektu arch. Š. Zeliny. V místě pomník a několik hrobů.

Patrový barokní městský obytný dům s obchodem postaven v polovině 18. století. Jeho prvním známým majitelem byl kupec Joachim Loewidt. V interiéru se dochovala neobvyklá černá kuchyně se dvěma oddělenými ohništi, která sloužila k oddělené přípravě mléčných a masitých jídel. Dnes penzion a vinárna.

Roku 1895 si slavonický židovský modlitební spolek postavil ve zdejší Dlouhé ulici obecní dům. V jeho prvním patře existovala do roku 1938 modlitebna. Po II. světové válce budova sloužila českobratrské církvi, roku 1967 přestavěna na obytný dům.

Zámek, pův. tvrz se prvně zmiňuje r. 1356. V 2. pol. 16. stol. renesančně přestavěna, r. 1688 přestavěna Ferdinandem Isellinem z Lanau na zámek. V l. 1710-1945 v majetku rodu Lamberků, poté znárodněn a ve správě JZD. Po r. 1989 vrácen v restituci a prodán do soukr. majetku. Od r. 2012 je zde muzeum.