Výsledky hledání míst

Kašna dudáka z r.1923 z last.vápence. Autor Johan Adolf Mayerl.

Raně klasicistní zámek vznikl přestavbou staršího objektu v roce 1790, kterou pro hraběnku Marii Brigitu z Canalu provedl Johann Amon. Zámek je dnes majetkem obce a nachází se v něm penzion a restaurace.

Jáma Alexandr vybudována v letech 1896 - 98. Technický komplex transformuje barokní zámeckou kompozici čestného dvora do průmyslové architektury. V roce 1926 byla Jáma Alexandr začleněna do areálu Dolu Zárubek.

Památkově chráněné objekty z režného zdiva bývalého dolu Jan Maria. Založen r. 1852 hr. Janem Maria Wilczkem na místě jámy č. IV. Několikrát modernizován a rozšiřován. Ocelová těžní věž z r. 1904 se nedochovala. V r. 1963 důl zrušen.

Zachovaná ocelová těžní věž a těžní budova Jámy JIndřich, bývalé jámy č. X. Jáma založena r. 1846, těžní věž pochází z r. 1872. V roce 1979 jáma zasypána.

Druhý dosud funkční jáchymovský důl vznikl pod názvem Heleneschacht kolem roku 1520. Od roku 1764 majetkem města, tehdy při oživení dolování rekonstrukce nadzemních objektů. Při návštěvě císaře Josefa II. byl po něm pojmenován. Roku 1901 zasypán, 1948 obnoven pro těžbu uranu. Poslední úpravy 1987.

Rosicko-oslavanská uhelná pánev je nejstarší a zároveň nejmenší u nás. Začalo se zde těžit v r.1755. V té době bylo napojeno na oslavanskou elektřinu i město Brno nejvyšším napětím v tehdejším Rakousku-Uhersku. V r. 1992 byl provoz na dole Kukla zastaven a věže demontovány.

Bývalý slavný cínový důl Mauritius, v němž se těžilo od r. 1545 do r. 1944, se nachází nad Hřebečnou. Od r. 2014 je od května do září částečně zpřístupněn. Ve štole Kryštof jsou umístěny informační tabule, jedné prohlídky se může zúčastnit nejvýše 12 osob. Nutná předchozí rezervace.

Areál bývalého uhelného dolu, dnes hornický skanzen a tzv. "expozice posledního dne", kdy jsou uchovány stroje a zařízení tak, jako by jej horníci právě opustili.

Hornické muzeum v budovách bývalého dolu Michal. Expozice zachycuje život a práci horníků, prohlídka vedena po stopách horníků nastupujících do práce.

Uhelný důl založený r. 1855 Janem Nepomukem Wilczkem. Za hr. Jana Marii Wilczka přeměněn na hlubinný. R. 1954 připojen k dolu Jan Cingr (Michal). Těžba ukončena r. 1976. Poté odstraněny těžní věže. Soubor budov z režného zdiva – technická památka.

Areál bývalého hlubinného dolu zvaného dříve Terezie. Založen r. 1840. Od r. 1843 majetkem Rothschildů. R. 1946 zestátněn a přejmenován na Petr Bezruč. Uzavřen r. 1992. Za technickou památku prohlášena dvojice kovových těžních věží z poč. 20. stol.

Hlubinný rudný důl v samém centru Jáchymova funguje zřejmě od vzniku města. Původně těžba stříbra, od pol. 19. století uranu. Mnohokrát přestavovaný areál, dnešní podoba pochází z 19.–20. století. Dnes slouží spolu s dolem Josef (viz heslo) pro čerpání radioaktivní léčebné vody pro zdejší lázně.

Důl sv. Trojice (Trojice) založil hr. Wilczek r. 1844 původně jako mělký. V r. 1870 přebudován na hlubinný. R. 1899 postavena ocelová těžní věž a nová strojovna. Těžba ukončena r. 1964. V l. 1970–74 byly zasypány těžní jámy.

Původně gotický dům čp. 223, renesančně přestavěný po požáru města v roce 1559. Výrazný je jeho obloučkový štít a psaníčková sgrafita na fasádě. Zazděná dělová koule připomíná odstřelování Tábora Švédy v létě 1648.