Výsledky hledání míst

Za zakladatele zámku r. 1690 je pokládán hrabě Jindřich z Nothaftu. Za Hohenzollernů v 19. stol. zámek složil již jen ke správě. Po r. 1945 chátrá, roku 1989 určen k demolici, která se naštěstí neuskutečnila. R. 2004 zámek koupil pan Zdeněk Bálek, který v něm po opravě otevřel muzeum motocyklů.

Tvrz postavil v l. 1397–1405 Jiřík z Keclova, jinak Horek. Poč. 16. stol. ji zdědil Kryštof Čechočovský z Čechočova, a v 1. pol. 16. stol. ji přestavěl – r. 1555 se zve Nové Horky. R. 1569 byla prodaná již jako pustá Zachariášovi z Hradce. V 2. pol. 17. stol. byl na zbytcích tvrze postaven špýchar.

9,1 km dlouhá jednokolejná místní dráha zprovozněna r. 1899. Pravidelná osobní doprava ukončena r. 2021, od té doby sezónní víkendový provoz. Sporadická nákladní doprava, občasné zvláštní jízdy. Tři mezilehlé zastávky na znamení. Provoz zajišťují lehké motorové vozy.

7 km dlouhá místní dráha, od r. 2021 majetek obce Hevlín. Část býv. hlavní tratě Vídeň-Brno z r. 1870. Na konci 2. světové války zničila mosty přes Dyji ustupující německá armáda. Spojení s Rakouskem definitivně ukončila železná opona. Pravidelný provoz do r. 2010, dnes občasný turistický provoz.

Hraniční žel. nádraží Železná Ruda-Eisenstein postaveno v l. 1876-77 mezi Rakousko-Uherskem a Bavorskem. Od r. 1918 v provozu ČSD, r. 1938 zabráno Německem. Provoz obnoven v l. 1945-48, poté oblast nepřístupná. Demolici zchátral. nádraží zastavila revoluce r. 1989. Po rekonstrukci otevřeno 2.6.1991.

Železniční most postaven r. 1873 na trati č. 121 Hostivice – Podlešín. Most je dvouobloukový, s 12 m vysokým středním pilířem, postaven z lomového kamene s pískovcovými klenáky. Most je mírně zakřiven a trať na mostě klesá, proto je výška proměnlivá, uprostřed cca 19 m. Opraven v roce 2005.

Kamenný obloukový viadukt na trati Liberec - Tanvald - Kořenov někdejší RGTE (Liberecko-jablonecko-tanvaldská dráha), který přímo navazuje na tanvaldské zhlaví stanice Smržovka. Postaven r. 1894, dlouhodobě chátral, v posledních letech postupně opravován.

Most postaven s prodloužením hlavní trati Buštěhradské dráhy do Chebu (1870). Aby mohly být obě ocelové konstrukce stejně dlouhé odtesána levobřežní skála. Při elektrisaci trati (2005) byla na původní spodní stavbu osazena nová nosná spřažená konstrukce.

Ocelový most převádí trať Praha - Moldava v Krušných horách přes údolí Bouřlivce. Postaven byl roku 1883, dodnes se zachovala původní konstrukce. Strmé svahy pod opěrami zpevňuje kamenný zához.

Kamenný obloukový viadukt, postaven v letech 1886–1887. Původně byl celý kamenný, s oblouky o rozpětí 10 metrů. Ještě před počátkem 20. století byla jeho střední část nahrazena ocelovou příhradovou konstrukcí s horní mostovkou.

Smíšená konstrukce železničního mostu přes Labe, Ploučnici (příhradové konstrukce na kamenných pilířích) a přilehlé inundační území (kamenné obloukové klenby). Most postaven r. 1867, konstrukce nad Ploučnicí vyměněna r. 2006, konstrukce nad Labem r. 1895, 1976, poslední výměna je v plánu na r. 2013.

Železniční most byl postaven v 70. letech 19. století a vyznačuje se tzv. příhradovou konstrukcí. Most má na obou koncích kamenné oblouky vyzděné z kvádrů. Oblouky jsou postaveny na březích říčky, železná konstrukce mezi nimi spočívá na vnitřním pilíři.

Most na trati Turnov - Kralupy nad Vlt. z ocelových příhradových konstrukcí na kamenných pilířích v korytě a opěrách na březích. V provozu od r. 1865, 28. 7. 1866 vyhozen do povětří, aby bylo zabráněno dopravě pruských vojenských transportů. Dnešní konstrukce pochází z počátku 90. let 20. století.

Dvoupatrový most na železniční trati č. 043, postavený v letech 1866-68.

Dolnoloučský viadukt dlouhý 282 m o maximální výšce 42 m. Budován v letech 1940 – 1953. Původně třináctiklenbový betonový viadukt. R. 1943 stavba přerušena, obnovena r. 1947. Místo nevybudovaných pilířů byl postaven dlouhý betonový oblouk. V provozu od r. 1953.