Výsledky hledání míst

Skalní pískovcový útvar nazývaný jako Psí kostel nebo také Husův kostel či Hundskirche. Sklála s výmoly, které přecházejí do jeskyně. Je součástí Komářích vrchů.

Dobře zachované, leč nepřístupné tvrziště na ostrůvku u dvora. Ves patřila vladykům ze Pšovlk, kteří si zde ve druhé polovině 14.století postavili tvrz. Počátkem 17.století přešla tvrz do držení Libštejnských z Kolovrat a tvrz ztratila význam.

Zemský léčebný ústav císaře Františka Josefa I. v Kroměříži byl vybudován v letech 1905–1909 podle projektu H. Gessnera. Stylově jednotný areál reprezentuje v českých zemích zcela výjimečný urbanistický soubor staveb ve stylu vídeňské geometrické secese a rané moderny wagnerovské inspirace.

Tři zachované hrázděné domky, přilepené na vnitřní stranu hradební zdi kadaňského městského opevnění. V domech o jedné místnosti bydleli chudí obyvatelé města, např. chudí řemeslníci. Dnes jsou na soukromých pozemcích, prohlédnout si je lze pouze zvenčí.

Studánka z roku 1935 je i pomníkem věnovaným ptactvu. Na portálu je nápis z knihy od A. Muntheho: "Vím jistě, že všemohoucí Bůh ptáky miluje, jinak by jim nebyl dal křídla, jako dal svým vlastním andělům".

Opuštěný čtyřkřídlý renesanční zámek s okrouhlými věžemi v nárožích. Postaven poč. 17. st. snad na místě starší tvrze Hynkem Šarovcem. Poté patřil Miniattiům, olomouckým klariskám, Saint Genoisům a Liechtensteinům. Od r. 1936 patří městu Prostějov.

První tvrz ve Ptení stála již r. 1378 za Archleba ze Stařechovic. R. 1464 jako odúmrť po Janovi z Víckova připadla králi Jiřímu z Poděbrad. Ten ji prodal Hynkovi ze Zvole. Zničena asi za česko-uherských válek.

Zámek byl v první pol. 18. stol. přestavěn ze starší renesanční tvrze hrabětem Ferdinandem Morzinem. Dnes je zámek majetkem obce, je zčásti užíván k bydlení, a není veřejnosti přístupný.

Hradiště nad údolím Romže z mladší doby kamenné, kultury moravské malované keramiky s rozlohou 2 ha. Hradiště je částečně zastavěné a archeologicky ne příliš prozkoumané. Pravděpodobně ani nebylo výrazně opevněno.

Doba založení hradu není známa. Poprvé připomínán v souvislosti se Závišem z Potštátu roku 1318. Na přelomu 13. a 14. stol. byl pravděpodobně centerm kolonizace okolí. Nejspíše zanikl v souvislosti s obsazením Potštátu markrabětem Prokopem r. 1394.

Tvrz patrně postavil poč. 15. stol. vladyka Bušek Bohuchval z Hrádku. V 15. stol. tvrz renesančně přestavěli Šlovičtí ze Šlovic. V 17. stol. ji Jaroslav Hora z Ocelovic upravil na barokní zámeček. R. 1765 byla koupena Trauttmannsdorfy a připojena k Horšovskému Týnu. V l. 1998–2004 zrekonsturována.

Pozdně gotická dvoukřídlá tvrz je zmíněna r. 1535. Roku 1578 renesančně přestavěna (dochovány cenné renesanční prostory), po r. 1720 barokně rozšířena na čtyřkřídlý patrový zámek, další úpravy klasicistní. Ve 20. stol. získává zámek rodina Fischmannů. Po r. 1945 zkonfiskován, navrácen roku 2014.

Pův. dům zde stával již v posl. třetině 13. stol. Nynější podoba z r. 1902. Třípatrový nárožní dům se secesní fasádou. V nároží arkýř s věžičkou. Při rekonstr. v l. 1987- 89 objeven původní dřevěný strop z přelomu gotiky a renesance. Nepřístupný, přístup pouze do obchodů v podloubí a v Krajinské ul.

První záznamy o mlýně pocházejí až z r. 1826. V r. 1939 se zmiňuje Cyril Pukl, od něj také název Puklův mlýn. V 80. letech 20. století byl již nefunkční mlýn odkoupen pro rekreační účely. Někdy v letech 2012-2015 vyhořel a dodnes zůstaly pouze obvodové zdi.

Skalní hrad v poloze Zámčiska, jež je součástí PR Pulčínské skály. Hrad vznikl koncem 13. století. Největší rozkvět zažil v 15. stol. Zaniká patrně koncem 15. stol. Roku 1518 se hrad uvádí jako pustý. Zachovány kapsy ve skalách a torzo kamenné zdi.