Výsledky hledání míst

Empírová budova z roku 1821, postavená na místě staré dřevěné radnice z roku 1666. Od r. 1851 do reformy okresů v roce 1960 zde byl okresní soud. Dnes zde opět sídlí vedení města a je zde rovněž turistické informační centrum.

Původně dům Václava Vratislava z Mitrovic z roku 1625. Později byla budova vrcholně barokně přestavěna. Roku 1716 dům koupilo město a roku 1801 zde zřídilo radnici. V letech 1984–85 byla budova opravena a byl jí navrácen původní vzhled.

Renesanční radnice (čp. 2), pozdně barokně přestavěna po požáru roku 1796. Propojena se sousedním, rovněž renesančním domem čp. 25, zmiňovaným r. 1631. Radnice dnes slouží Městskému úřadu a Městské galerii Art Club.

Původním sídlem vimperské radnice byl pozdější městský pivovar. Roku 1727 koupila obec dům dnešního popisného čísla 8, který nechala přestavět na novou radnici. Na počátku 20. století městská správa přesídlila do budovy v jihovýchodním rohu náměstí.

Secesní budova radnice z l. 1912–14, dílo architekta Františka Kavalíra. Zdobena sochami Františka Fialy, známého jako Ferenc Futurista.

Pozdně barokní, pseudorenesanční radnice se 40 m vysokou věží se nachází na náměstí ve Slaném.

Barokní radnice z let 1734–1738 stojí na místě gotické radnice z roku 1515. Stará budova podlehla požáru r. 1733. V interiéru jsou pozoruhodné barokní klenby, nástropní malby a štuková výzdoba z obrobí kolem r. 1755.

Pozdně barokní patrová radnice z konce 18. stol. stojí ve východní části náměstí, zřejmě na místě budovy, doložené poprvé r. 1592 po povýšení Vilémova na město. Nyní sídlo obecního úřadu.

Měšťanský dům rodu Kolerů zakoupilo město 1494 jako sídlo městské správy. Několikrát přestavěn, naposledy 1887 do novorenesanční podoby. Sousední tzv. nová radnice, původně vladycký dům, hostinec, kasárna, škola, spořitelna, součást radnice od 1926.

Radnice postavena 1566 na místě dvou měšťanských domů. Požáry 1618, 1723, 1781. Po posledním z nich zřízeno druhé patro, 1833 ve dvoře divadlo. Úpravy po II. světové válce (obnova podloubí, divadlo). Věž přístupná jako rozhledna.

O vzniku radnice neexistují písemné prameny, předpokládá se účast některého ze stavitelů protějšího chrámu na přelomu 60. a 70. let 17. století. Od té doby nepřetržitě sídlem správy obce, poslední oprava v 90. letech 20. století.

Radnice postavená roku 1530 na parcelách tří starších domů s využitím architektonických článků z pardubické pernštejnské terakotové dílny. Přestavěna 1772, upravována v 19. a 20. století. Dnes sídlo městského úřadu, v přízemí restaurace.

Pozdně barokní stavba od Františka Jedličky z Heřmanova Městce z roku 1782 nahradila původní radnici, která stála uprostřed náměstí. Hodiny instalovány 1854, přestavba interiérů 1977. Sídlo městského úřadu.

Přestavbou rychty, poprvé připomínané v Litovli 1429, vznikla do 1572 jižní část dnešní radnice. Překlenutím Šerhovní ul. 1684 spojena s někdejším panským domem. Úpravy po požárech 1724, 1813, dnešní podoba hlavního průčelí 1872–3. Dostavba po 1940.

Teplická radnice sestává ze starší empírové budovy z let 1806–1807 ve středu severní strany dnešního znehodnoceného náměstí Svobody a z přilehlého novějšího křídla do ulice U Radnice. Dnes sídlo magistrátu statutárního města. Původní radnice stávala uprostřed náměstí.