Výsledky hledání míst

Novobarokní obytný a obchodní dům obchodníka Jana Horného z r. 1897. Jedna z několika místních staveb významného architekta Huberta Gessnera. Dnes radnice. Bohatá štuková výzdoba, secesní schodiště. Součást městské památkové zóny.

Původně renesanční radnice z poloviny 16. století na západní straně náměstí. Hodnotné trojosé východní průčelí se vstupním kamenným portálem a v přízemí dochované renesanční klenby. Památkově chráněná.

Pozdně renesanční radnice byla postavena v roce 1602 za rychtáře Tomáše Poczara. V letech 1995-1997 proběhla rekonstrukce. Dnes slouží jako hostinec s restaurací, obecní úřad a společenská místnost.

Radnice vznikla barokní přestavbou staršího původně pozdně gotického šlechtického domu. Složitou přestavbu v letech 1703-1715 provedl asi Michal Kravaň a jeho syn Pavel. Důležité rekonstrukce proběhly v r. 1930 a na přelomu 80. a 90. let 20. století. Dnes kulturní památka.

Původně snad středověký řadový měšťanský dům. Barokně přestavěn v poslední čtvrtině 17. století. Upraven po požárech v l. 1726 a 1841. Zachovány barokní kamenné prvky – portál, ostění oken, kartuše s městským znakem, socha Panny Marie Immaculaty. Památkově chráněná od r. 1958. Sídlo městského úřadu.

Pseudomanýristická radnice z r. 1724 postavena architektem Michaelem Kleinem.

Pozdně renesanční radnice byla postavena v letech 1618-1619 stavebními mistry Adamem Handkem z Losin a Antoniem Thomou. Budovu nechala údajně postavit Eliška Petřvaldská z Petřvaldu. V r. 1725 radnice vyhořela a následně byla opravena. Do současné podoby byla přestavěna r. 1895.

Městský dům z r. 1547. Později změněn na reprezentativní radnici. Celkovou modernizaci pak prošel na konci 20. století. Nad vstupem do budovy kamenná deska se znakem Bohdaneckých z Hodkova. Budova zapsána do seznamu kulturních památek r. 1981.

Budova radnice z roku 1521, renesanční stavba. Několikrát přestavována, nadále slouží svému účelu.

Renesanční radnice podle návrhu neznámého italského stavitele na Masarykově náměstí postavena na starších gotických základech v letech 1561-1562; rekonstrukce r. 1971 a dostavba zadního traktu r. 2001. Stavba na obdélném půdoryse s dostavěným druhým patrem, s mohutnou hranolovou věží s portálem.

Obdélná pozdně gotická a renesanční radnice ze zač. 16. stol. Dochovaný pozdně gotický vstupní portál. Vyhořela v l. 1547, 1708 a 1801. Barokní přestavba v r. 1693. Při přestavbě v l. 1964-1967 sloučena se sousedním barokním domem č.p. 53. Na seznamu kulturních památek od r. 1958.

Barokní radnice stojí na jižní straně náměstí. Byla postavena v l. 1811-1814. Patrový dům na obdélném půdoryse s krátkým bočním křídlem, postavený ve svahu, jehož výškový rozdíl je vyrovnán tarasem se schodištěm. O pěti okenních osách, se dvěma štíty, z nichž do náměstí je bohatší. Krytá mansardou.

První jihlavská radnice je doložena v pol. 13. stol. Nová radnice vznikla v r. 1425 koupí domu Mikuláše barchaníka. V 16. stol. byla radnice poškozena požáry a r. 1594 renesančně přestavěna. R. 1786 získala radnice klasicistní fasádu.

Drobná budova uprostřed zeleného vnitřního pásu vyšebrodského náměstí vznikla roku 1525. Po úpravách v letech 1725 a 1832 získala dnešní novogotickou podobu roku 1883. V sousedství kašna a pranýř.

Původně renesanční radnice byla do současné podoby postupně upravena po požárech (naposledy 1839) a rozšířena o sousední domy a bývalé masné krámy. Dodnes slouží jako sídlo městské správy a policie.