Výsledky hledání míst

Jediný pozůstatek tohoto dvorce je vytesaný erb Vlkanovských z Vlkanova. Dvorec pocházel pravděpodobně už ze 14. stol., kdy byl součást zaniklé vsi Lazce. Jako dvorec v Přepychách se však uvádí až v r. 1573, kdy jej vlastní Kytlic z Ehrenbergu.

Původně hrad z 12. st., zpustošený za husitských válek. Na pozdně gotický zámek přestavěn patrně Vilémem z Pernštejna. Později upraven renesančně. Za třicetileté války napaden Švédy a Valachy, ale neponičen. Dnes využitý jako regionální muzeum.

Renesanční zámek byl původně gotickou tvrzí postavenou koncem 14. stol. na čtvercovém půdoryse s vodním příkopem. Tvrz byla v 60. letech 16. stol. přestavěna na zámek. V letech 1960–64 byl zrekonstruován do podoby dvoukřídlé dvoupatrové budovy.

Téměř zaniklý hrad asi z 13.-14. stol. Příslušný katastr uváděn r. 1442, hrad však prvně zmíněn až r. 1492. Velmi sporé zmínky v pramenech. R. 1576 uváděn již jako "pustý zámek Přerovec".

Silně zarostlé tvrziště z přelomu 13. a 14. století spolu se zbytky zaniklé vsi nedaleko vsi Kosice. Koncem 15. století připojeno k panství chlumeckému a v roce 1521 se už tvrz nepřipomíná. Ves zanikla za třicetileté války.

Nejspíše jen dřevěná tvrz ze 14. století vystavěná příslušníky vladyckého rodu z Přestavlk a Dobrčic, která se nachází východně od zámku, byla zřejmě od konce 15. století opuštěná.

Přestavlky s tvrzí se poprvé připomínají v r.1440. V r.1558 Mikuláš z Bubna přestavěl tvrz na renesanční zámek. V pol.17.stol.Jan Otík Bukovský z Hustířan přestavěl barokně, přízemí bylo z kamene a roubené poschodí omítnuto. V této podobě je dodnes.

Za Talacků z Ještětic v r.1699 se prvně uvádí panský dům, znamená to, že původní tvrz byla přestavěna v barokní zámek. V r.1872 Jan Keller přestavěl v pseudorenesančním slohu. V r.1945 upraven pro chrudimskou nemocnici. Nyní Dětský domov se školou.

Čtyřkřídlý pozdně barokní zámek s čtyřbokou věží nad hlavním portálem, postavený Antonínem hrabětem Magnisem v druhé pol. 18. století na místě mladší přestavlcké tvrze.

Zámek nechal postavit Chotěšovský klášter koncem 17.stol. v barokním stylu. V padesátých letech 20.stol. tehdejší vlastník JZD nechal zámek zpustnout a zdevastovat. V neutěšeném stavu je dodnes.

Tábor 29 byl místem určeným k "převýchově" zaměstnanců hydrogenačního komplexu STW. Postavili jej v dubnu 1941 pro muže a později i pro ženy mezi hlubinným dolem Herkules a původní silnicí do Litvínova. Zničili ho britští letci nočním náletu 16.1. 1945, ale zachovaly se z něj zbytky staveb i požární nádrže.

Zřícenina hradu. Zal. r. 1243 Vítkovci. V 1. pol. 14. stol. za Petra z Rožmberka přestavěn a doplněn o kapli. Šlechtou zde byl vězněn král Václav IV. R. 1420 dobyt tábor. husit. vojsky a r. 1437 dle dohody Oldřicha z Rožmberka s Tábory zbořen.

Rozsáhlý areál téměř zaniklého hradu z poloviny 13. století postavený snad Vítkem a Vokem z Prčic na pravém břehu Lužnice. Hrad společně s Příběnicemi na druhém břehu Lužnice kontroloval veškerý pohyb na řece. Obsazen v r. 1420 Tábory jako majetek Vítkovců. Hrad zbořen dle smlouvy z 3. června 1437.

Zaniklý městský hrad na místě současného farního kostela. Zložen patrně koncem 13. stol. jako sídlo Franka z Příbora a Hückeswagenu. Zanikl snad roku 1307 nebo za husitských válek. Pozůstatkem hradu je část věže a snad i zeď kolem areálu.

Zaniklý, patrně strážní objekt z druhé poloviny 15. století, který pohltil novodobý lom.