Výsledky hledání míst

Barokní zámek z I. poloviny 18. století nechala postavit jako sídlo správy svého panství svatovítská kapitula. Oprava počátkem 19. století za Schwarzenbergů. Rozsáhlé hospodářské zázemí z 19. a 20. století. Po roce 1924 sídlo správy státních lesů, dnes soukromý obytný objekt.

První zmínky o tvrzi v Domousnici pocházejí z roku 1290. Písemné zmínky jsou z roku 1400. Dnešní podoba zámku je výsledkem stavebních úprav z let 1917 až 1926.

Dřevěné domy alpského stylu, roubené nebo poloroubené, s podkrovní světnicí, v průčelí nejméně 3 okenní osy, vyřezávanou pavlačí v předsazeném štítě a sedlovou střechou. V jednom je Volarské muzeum. Zachováno čtrnáct domů.

Chalupa s doškovou střechou pocházející z r. 1813 stojí v Ruprechtově hned u hlavní silnice. Chaloupka byla v r. 2005 zrekonstruována. Je chráněnou kulturní památkou ukazující, jak žili naši předkové na počátku 19. stol. v oblasti moravského venkova.

Došková chalupa v Petrovicích s muzejní expozicí je hodnotným příkladem lidové architektury regionu a výjimečnou kulturně-historickou památkou z počátku 19. století. Památkově je chráněna od r. 1958.

Zámek na ostrožně nad řekou Ohří v obci Doubí (Karlovy Vary). První zmínky o hradu pocházejí z poloviny 14. století, později renesančně a barokně přestavěn na zámek. Konečnou podobu získal koncem 19. století. Dnes sídlo firmy a restaurace.

Zámek byl postaven roku 1760 pro grófa Zedwitzce. V 19. stol. byl zámek rodinou Zedwitzů přestavěn v novogotickém slohu. Od roku 1990 slouží zámek jako restaurace „Na zámečku“.

Rustlerův statek z 18. století s dobovou zemědělskou expozicí je typickým zástupcem lidové architektury Chebska a Ašska, v roce 1996 zde byla vyhlášena vesnická památková rezervace.

Tvrz nejasné podoby a historie přestavěná koncem 17. století budějovickými měšťany Puutschögly na barokní zámeček. Od r. 1736 majetkem města České Budějovice, od r. 1887 obce Doubravice. Obdélná patrová budova je dnes užívána k bydlení.

Renesanční tvrz pravděpodobně z 15. století nyní přestavěná na sýpku a obytný dům v areálu zemědělského družstva. Tvrz se poprvé připomíná v roce 1571. Budova tvrze je dvoupatrová se sedlovou střechou. V přízemí zčásti zachována původní dispozice.

Věžovitá tvrz z 15. století, jako panské sídlo sloužila do roku 1520, poté utilitární využití. Další obytná budova, která stála v sousedství, zanikla. Dnes stojí v soukromé zahradě.

Rozhledna Doubravka je ukázkou experimentální architektury v podobě trojbokého jehlanu, jejímž základním konstrukčním materiálem jsou kmínky akátového dřeva s dubovými, modřínovými a ocelovými prvky. Autorem návrhu je Ing. arch. Martin Rajniš. Rozhledna zpřístupněna od června 2018.

Nad minerálním pramenem, vyvěrajícím zde od nepaměti, byl r. 1972 vybudován socialistický altán. Dne 24.4.2009 byl doubravský pramen vysvěcen pravoslavným českým arcibiskupem a metropolitou Kryštofem a přejmenován na Pramen století. Toto vysvěcení je počátkem chystané revitalizace Doubravy.

Renesanční zámek postavil v l. 1585–90 Mikuláš st. z Bubna, zřejmě na místě gotické tvrze. Kolem r. 1630 za Jindřicha Jana z Bubna stavebně upraven, znovu v l. 1670–90 v raně barokním stylu Františkem Adamem z Bubna. Oprava zámku r. 1886 a v l. 1958-60. S výjimkou obd. totality patřil rodu z Bubna.

Zámek postavený Maltézskými rytíři ve druhé pol. 18. stol. v barokním slohu podle plánů stavitele Jana Palliardiho v areálu bývalého hospodářského dvora, snad na místě bývalé tvrze, po které zbyly pod zámkem klenuté sklepy.