Výsledky hledání míst

Zámek nechal postavit hrabě V. A. Chotek začátkem 18. stol. R. Chotek ho po r. 1750 nechal rozšířit a zvětšil zámecká křídla na dvojnásobek původní délky. Po r. 1804 klasicistně upraven. Areál byl poškozen povodněmi r. 2002.

Velvarská brána byla součástí opevnění města, vybudovaného koncem 13. stol. Brána byla dostavěna v 15. stol. Za husitských válek byly hradby pobořeny, v l. 1461-72 byly po přestavbě obnoveny. V l. 1823-24 byly hradby částečně zbořeny kvůli stavbě silnice. Brána byla opravována v l. 1868 a 1993-94.

Dvůr Velvěty je poprvé uveden roku 1333, samotná tvrz však je poprvé zmíněna až r. 1546. Sídlo existovalo ještě za Aldringenů r. 1652. V místě tvrze byl r. 1744 postaven barokní Panský dvůr. Dnes je v rekonstruovaném dvoře restaurace a kanceláře.

Patrně za Cigánů či Čelů zde byla vybudována tvrz, kterou po r. 1568 Borkové z Roztopic přestavěli na menší renesanční zámek. V roce 1702 jej převzala těšínská komora. Zámek dochován v přestavěné podobě a již ničím nepřípomíná někdejší sídlo.

Pece pro pálení vápna z počátku 19. století. Dodávaly vápno pro železárny na Třinecku. Provoz byl ukončen v roce 1965 současně s těžbou v přilehlých vápencových dolech.

Venkovská usedlost čp. 2 je pozdně barokní budova. Vystavěna r. 1753. V nice v prvním patře budovy socha sv. Jana Nepomuckého. Na budově umístěny sluneční hodiny. Areál upravován ve 20. století. V současnosti využíván k obytným účelům.

Venkovská usedlost v základech pocházející z 18. stol., je tvořena domem usedlosti, východním dvorním křídlem a severní hospodářskou budovou. Objekty jsou uspořádány tak, že obklopují vnitřní dvůr. Od r. 1958 je areál chráněn jako kulturní památka ČR.

Venkovská usedlost - pozdně barokní přízemní roubená chalupa zřejmě z konce 18. století. Chlévy z 19. a stodoly z počátku 20. století. Památkově chráněná.

Venkovskou usedlost tvoří velké patrové zděné obytné stavení z doby před pol. 19. stol. Objekty usedlosti jsou dům a chlévy. Velký patrový dům orientovaný hlavním průčelím k silnici. Zachovala se též klenutá vjezdová klasicistní brána. Usedlost zapsána do seznamu kulturních památek r. 1987.

Venkovská usedlost zaujímá urbanisticky významné místo v obci. Pochází z 1. poloviny 17. století (datace do let 1610-1611). Nyní v ní sídlí muzeum Roubenka. Památkově chráněná.

Uzavřená zemědělská usedlost s dekorativním štítem obdélného obytného stavení směrem na náves. Dnešní podoba z roku 1863 (letopočet na štítu), původ bezpochyby starší. Stavba se zachovanou dispozicí (obytné stavení, špýchar, stodola aj.), včetně historické zahrady s ohradní zdí. Památkově chráněná.

Velká klasicistní venkovská usedlost pochází z doby kolem roku 1847. V průčelí štuková výzdoba. Uzavřená hospodářská usedlost. Ve štítu soška sv. Floriána. Příklad kvalitní klasicistní zděné venkovské usedlosti. Usedlost zapsána do seznamu kulturních památek r. 1964.

Venkovská usedlost patrně z 1. poloviny 19. století upravena po požáru v r. 1902. Stavba je cenný doklad domkářské roubené výstavby v oblasti.

Přízemní domek na lichoběžníkovém půdorysu s trámovými stropy a zčásti sklenut do traverz. Mezi něj a dům č. p. 12 vložena raně klasicistní vjezdová brána zaklenutá půlkruhově.

Zachovaná ukázka venkovské roubené usedlosti pošumavského typu. Tvoří součást starší zástavby obce. Pravděpodobně z 2. poloviny 18. století. Roubená chalupa se sedlovou střechou a se stodůlkou v mírném svahu. Význam objektu zvýrazněn pobytem spisovatele Josefa Haise Týneckého. Památkově chráněná.