Výsledky hledání míst

Divadelní budova Spolku divadelních ochotníků „Tyl“ byla postavena podle návrhu architektů A. Mendla a V. Šantrůčka v letech 1924–1929. Od r. 1962 Jednotný klub pracujících, od 90. let je zde i kino a městský kulturní dům.

Tvrz zřejmě ze 14. století. V roce 1414 se uvádí jako manství hradu Houska. V současnosti je památkově chráněný areál v soukromém vlastnictví a slouží pro účely ubytování v soukromí.

Původně kupecký dvůr. Od města oddělen příkopem a zdí. Sloužil k ochraně kupců a jejich zboží. Rozkvět za Karla IV. a Václava IV. Po 2. sv. válce zde byla skladiště, dílny, kanceláře a byty. R. 1996 Ungelt po rekonstrukci zpřístupněn veřejnosti.

Zámek byl postaven roku 1699 jako rezidence pražského arcibiskupa. Budova později sloužila jako správní centrum panství a byly zde kanceláře arcibiskupských úředníků. Dnes jsou zde expozice Městského muzea.

Mohutný zámek postavený počátkem 18. stol za Maxmiliána Norberta Krakovského z Kolovrat podle projektu barokního architekta Giovanniho Battisty Alliprandiho, upravený do dnešní podoby ve druhé polovině 18. stol.

Starší panské sídlo - starý zámek, Rochcův zámek či úřednický dům východně nedaleko od nového zámku. Renesančního původu nejpozději z počátku 17. století, barokně upravovaný, úpravy i během 19. století. Areál doplňuje hospodářské stavení a ohradní zeď (zachován jen krátký úsek). Památkově chráněný.

Část románského hradu, rozšířeného ve 14. a 15. stol., tvořená rotundou, hranolovou věží, přilehlou původně gotickou budovou a odkrytými základy románského paláce. Dnes na hradě sídlí Městské muzeum, pořádají se zde výstavy, koncerty atp.

Postaven za Františka Filipa Šternberka r. 1745 při jižním okraji obory, nejprve snad dřevěný, později přízemní lovecký zámeček s mansardovou střechou. Jeho syn, též František Filip ze Šternberka r. 1795, zámeček přestavěl na myslivnu (Jägerhaus).

Renesanční stavba (původně dva raně gotické domy z 13. a 14. stol.), sídlo Týnské školy od roku 1404 do poloviny 19. století. Do současné podoby přestavěna v polovině 16. stol. Jako rektor na ní působil mimo jiných Matěj Rejsek.

Zvonice s alpskými prvky postavena v roce 1863. Nechal ji postavit hrabě Theodor z Thunu. Stojí na čtvercových základech původní zvoničky ze 17. století. V roce 2005 kompletně zrekonstruována. Památkově chráněna od roku 2001.

Tyršova rozhledna z r. 1932 ve výšce 468 m n. m., ve tvaru husitské hlásky je kopií táborské rozhledny. Od originálu se liší sadou oken pod špicí věže a odlišně navrženým kamenným přízemím. Autorem je architekt prof. Theodor Petřík, výška je 20 m.

Řetězový most císařovny Alžběty z let 1853–56 byl po požáru mostovky r. 1916 obnoven, pro nízkou únosnost byla r. 1933 řetězová konstrukce nahrazena (s využitím stávajících pilířů) obloukovým ocelovým mostem. Generální oprava v l. 1996–97. Od postavení nového mostu r. 1985 slouží místnímu provozu.

Most na silnici III. třídy z Plzně do Radobyčic byl postaven roku 1933 s první celosvařovanou obloukovou nosnou konstrukcí na světě. V letech 1994–5 proběhla problematická generální oprava, která znamenala zničení většiny původní konstrukce.

Most přes Labe v Litoměřicích existuje nejméně od 14. století. Po řadě dřevěných a polodřevěných objektů ničených povodněmi byl v letech 1857–59 postaven most litinový, nahrazený roku 1910 současným ocelovým objektem na kamenných pilířích.

Tyršův sad byl založen r. 1883 na ploše bývalého městského hřbitova (hřbitovní kříž z r. 1846). R. 1902 u sadu vznikla botanická zahrada, jejíž území bylo po zřízení nové botan. zahrady r. 1922 připojeno k sadu. V l. 1999-2000 byla provedena celková rekonstrukce. Sad patří mezi kulturní památky ČR.