Výsledky hledání míst

Na místě původní tvrze vystavěn prostý zámek. V druhé pol. 20. stol. v majetku státního statku a začala jeho devastace. V restitucích navrácen původním majitelům a ani za dalších majitelů nedošlo k záchraně zámku.

V letech 1799–1801 pražský měšťan Leopold Paul vystavěl zámek s prvky klasicismu a empíru. Roku 1950 zabaven státem a sloužil hlavně potřebám MNV. V roce 1992 zámek v rámci restitucí navrácen dědicům posledního majitele. Po změně několika majitelů začal současný majitel s rekonstrukčními pracemi.

Terénní náznaky tvrze na nevýrazném výběžku nad východní části obce, dnes oplocená chatová kolonie.

Tvrziště na strategickém místě v sadu zahrady, na jihu ještě s patrným příkopem. Tvrziště vzniklo ve 14. století. Před husitskými válkami zpustlo, během nich bylo obnoveno. Po přestěhováni centra panství do Dřevohostic po roce 1566 tvrz zanikla.

Zámek postavený v letech 1890-91 Alfrédem šlechticem Skene, dnes zámecké budovy slouží jako domov důchodců.

Zaniklý hrad. Ves Smolín připomínána již r 1299. R. 1408 prvním známým maj. hradu Jan z Pechmburka. Vilém ze Smolína (1442–50) byl proti strakonické jednotě namířené proti Jiřímu z Poděbrad. R. 1530 maj. Jakub z Lestného, r. 1578 jeho syn Jan z Lest.

Muzeum čs. opevnění s expozicí o budování a životě v pohraničním opevnění umístěné v objektu pěchotního srubu K-S 14 (U cihelny). Tento oboustranný dvoukřídlý pevnostní objekt byl vystavěn na podzim r. 1936.

Objekt čs. opevnění K–S 25 Na Sedle z let 1936–1938 stojí v lesích nedaleko Suchého vrchu. V současnosti se uvnitř nachází expozice soukromého Muzea Vysoký kámen. Objekt těžkého opevnění je otevřen jen za přítomnosti majitele. Jedná se o jediný objekt, který má dochované původní vnitřní vybavení.

Objekt MJ-S4 je oboustranný těžký pěchotní srub, který byl jako nedokončený předán roku 1938 německé armádě. Za okupace byl poškozen ale po válce zcela obnoven, vyzbrojen a sloužil čs. armádě až do roku 1990. Dnes je udržován a restaurován nadšenci.

Jeden z mála postavených TO pevnostního opevnění Československa na jihu Moravy. Neoficiálně na vlastní nebezpečí příležitostně přístupný, snaha o zřízení muzea. Zachovalé pancéřové zvony (osazené však až na přelomu čtyřicátých a padesátých let).

Betonový pěchotní srub s označením MO - S 10 a pojmenováním "U pískovny, Pískovna". Oboustranný, dvoupodlažný pěchotní srub byl vybetonován ve dnech 9. až 13. 9. 1936 firmou Ing. J. Filipa z Prahy. Byl osazen dvěma pechotními kulometnými zvony, dnes vytrženými. Objekt je zabezpečen.

Chátrající betonový pěchotní srub MO - S 9 s místním pojmenováním "Bažantnice". Stojí při zeleně značené turistické stezce v oboře Bažantnice. Jedná se o oboustranný, dvoupodlažní pěchotní srub vybetonovaný ve dnech 2. až 10. 7. 1936 ve II. třídě odolnosti. Oba ocelové zvony vytrženy.

Těžký pěchotní srub MO-S 20 U orla z l. 1936–38. Součástí hlučínské obranné linie. Jediný z vystavěných objektů plánované dělostřelecké tvrze. Po válce silně zchátral.

Pěchotní srub MO-S 12 (U pramene) vybudovaný stavební firmou J. Filipa ve dnech 24.-28. 8. 1936 jakožto součást čs. opevnění v rámci podúseku Ludgeřovice. Oboustranný, dvoupodlažní pěchotní srub, původně osazen dvěma pěchotními kulometnými zvony, dnes vytrženými. Objekt je zabezpečen.