Výsledky hledání míst

Novoklasicistní monumentální stavba z let 1925–29 podle projektu Antonína Engela. V letech 1956–65 byla přistavena druhá budova podle projektu Antonína Engela a Maxmiliána Koschina ve stejném stylu. Na průčelí sochy Vltavy a jejich přítoků.

Silniční most přes řeku Vltavu nahradil starý řetězový most z r. 1848. Nový most byl postaven v l. 1938–1942 podle projektu architektů V. Janáka, J. Brebery, L. Pacholíka a ing. J. Blažka. Býval největším mostem Evropy a získal řadu ocenění. R. 1960 byl před napuštěním Orlické přehrady zpevněn.

Skanzen byl založen r. 2002. Soustřeďuje architektonické a technické památky regionu Královéhradecka, podhůří Orlických hor a Podkrkonoší. Jsou zde původní stavby lidové architektury, přenesené z jiných lokalit i kopie pův. staveb. Součástí expozice jsou ukázky dobových řemesel, nástrojů atp.

Podroužský mlýn stojí ve východním svahu rybníka Podroužek mezi renesančním statkem Grejnarov a Netolicemi. Doložen matrikami fary Netolice k roku 1761. Vodní mlýn s turbínou a s hospodářskými budovami. Dochován bez větších přestaveb. Od roku 2006 prošel rozsáhlou rekonstrukcí.

Bývalá celnice na Výtoni je jedním z mála autentických objektů Podskalí. Postavena na přelomu 16. a 17. stol. Po polovině 17.stol. upravena a přechází do majetku města Prahy. V současnosti expozice o Podskalí, lodní dopravě a vorařství na Vltavě.

Jeden ze dvou labských mlýnů v Kolíně se připomíná poprvé ve 13. století. V majetku města 1573–1778, poté soukromý. Nejvýznamnějším majiteli byli Radimští, za nichž proběhla přestavba po požáru 1868. Roku 1948 zestátněn, po roce 1990 restituce.

Hradiště podle arch. nálezů z pozdní doby halštatské na podlouhlém kopci severně od vsi Podštěly o rozloze cca 3 hektary. Dochovány nevýrazné zbytky hlinitokamenného valu a základ kruhového objektu z nasucho kladeného zdiva neznámého stáří a účelu (může jít o zbytky novodobé vyhlídkové věže).

Zatopený bývalý kamenolom, ve kterém se do r. 1998 těžil kámen. Od r. 2003 je v pronájmu Marine klubu Domažlice, místo bylo postupně upraveno (potápěčská základna). Od r. 2004 se zde každoročně koná Mezinárodní sochařské sympozium. R. 2011 byla instalována do hloubky 8 m podvodní pozorovatelna.

Rozhledna (48,8 m, 590 m.n.m.) byla postavena v prvé řadě jako telekomunikační stožár. Na jejím místě stávala již ve 20. letech 19. stol. rozhledna s triangulačním bodem (stržena r. 1947). Současná věž s vyhlídkovým ochozem byla postavena r. 2001 firmou Eurotel, provozovatelem je obec Vavřinec.

Barokní panský dvůr vznikl někdy v 1. pol. 18. stol. jako hospodářské zázemí kunštátského zámku. Je významným dokladem vrchnostenského velkostatku v 18. a 19. stol. Exteriéry jsou výrazným způsobem ovlivněny klasicistními a částečně i pozdějšími úpravami z 19. stol. Od r. 2016 kulturní památkou.

Podzemní továrna byla vybudována nacisty v l. 1944–45 v bývalých hlubinných vápencových lomech (těžba vápence v l. 1850–1944). V továrně probíhala zbrojní výroba od podzimu r. 1944. Po válce se zde ještě do r. 1963 těžil vápenec. V průběhu let komplex značně zchátral, od r. 2002 nepřístupný.

Poeziomat upozorňuje na svou hlavní funkci, reprodukce pro veřejnost. Tvořen je krytem, počítačem, zesilovačem a reproduktorovou soustavou. Nelahozeveský poesiomat mapuje životní cestu a dílo hudebního skladatele Antonína Dvořáka. Vznikl díky podpoře Památníku Antonína Dvořáka a Středočeského kraje.

Pohádkový les vznikl v roce 1974, kdy Jaroslav Sekyra začal vyrábět pohádkové postavičky ze dřeva (celkem jich vytvořil cca 130). Časem zde vzniklo i bludiště, naučná stezka atp. R. 2008 začalo OS Bílina 2006 usilovat o revitalizaci místa. Roku 2011 přibylo 10 nových postaviček (sponzor spol. ČEZ).

Nad obcí Višňová se nachází jediná zabezpečená skalní vyhlídka Frýdlantska, dnes přerostlá okolními stromy. Jde o seskupení mohutných balvanů z rumburské žuly, které dříve byly považovány za pohanské obětiště. Archeologické nálezy z eneolitu.

Velkomoravské hradiště z 9 stol. Patrně zde sídlil člen vládnoucího rodu Mojmírovců. Na ploše hradiska je velmožský dvorec s kostelem, pohřebiště a různé budovy. Hradiště se dělí na centrum (27 ha), jižní a severní předhradí. Výzkum započal r. 1959 prof. F. Kalousek. V jižní části empírový zámeček.