Výsledky hledání míst

Monumentální secesní budova muzea založeného roku 1896, postavená podle projektu Antonína Balšánka v roce 1928. Nacházejí se zde stálé expozice o bitvě u Lipan, slovanských hradištích v Pošembeří a orientální sbírce cestovatele Josefa Zounka.

Podměstský mlýn, dnes zvaný Mrskoš, je poprvé uváděn r. 1373. Původně jej vlastnilo město, to jej nejprve pronajímalo různým nájemcům a posléze jej prodalo do soukromých rukou. Roku 1855 jej koupila rodina Mrskošů z Nového Knína. Té byl mlýn v r. 1991 vrácen v restituci a dnes jej opět provozuje.

Podměstský mlýn pochází z 16. století. Areál s ohradní zdí s branami a fragmentem technického zařízení. Mlýn dokladem zástavby původního předměstí, součást středověkého města. Jednopatrová podélná budova. K mlýnu patří dvě klasicistní zděné brány. Mlýn památkově chráněn od r. 1966.

Jednopatrový zámek na obdélném půdorysu s bosovaným nárožím, v patře členěný ionskými pilastry. V přízemí ve středu prostý pravoúhlý vchod, nad nímž je v patře balkonek se zábradlím. Krytý valbovou střechou (ve středu hřebene byla hranolová věžička). Drobnější zámecká stavba z 2. pol. 18. století.

Renesanční tvrz, poslední pozůstatek zdemolovaného poplužního dvora děčínského panství. Dvůr vznikl na přelomu 60. a 70. let 16. století. Zachovalý objekt tvrze byl včleněn do nákupního centra jako jeho provozní zázemí.

Barokní komplex loveckého zámečku a zbrojnice (dnešní střední rizalit a navazující kolmá křídla k západu) postavený r. 1735. Později (rozšířený o boční křídla k severu a jihu) sloužil jako správní centrum thunovského panství, po II. světové válce se stal sídlem muzea, zbrojnice pak pobočkou archivu.

Barokní patrový zámek, poprvé zmiňovaný v r. 1615. V l. 1622–1623 koupil panství Vilém Vřesovec z Vřesovic. V r. 1667 získal Podmokly Morávek z Malesic. Podle přání hraběnky Marie Františky bylo panství Podmokly postoupeno v r. 1676 klášteru v Teplé.

Téměř zaniklý hrad. Vyst. cca v 2. pol. 13. stol. Od r. 1269 zmiň. v predikátu Jindřicha z Podmokel. R. 1468 neúspěšně obléhán křižáckým vojskem. Přešel r. 1525 na pány ze Schönreitu, před r. 1615 prodán Divišovi Markvartovi z Hrádku. Poté zpustl.

Na místě opevněného slovanského hradiště stojí dnes Archeopark, jeho přesná replika. Podle archeologického výzkumu bylo místo osídleno již v období starší doby železné a poté zde stálo v od pol. 8. stol. do přelomu 11. a 12. stol. opevněné hradiště. Archeopark vybudován v letech 2005-2012.

Zaniklá tvrz, která není v písemných pramenech zmiňována. Postavena byla patrně v 2. pol. 14. stol., protože s přídomkem z Podolí se uvádí r. 1378 Havránek a Puzlík, r. 1437 Jan. Další informace o tvrzi nebo o životě na ní nejsou dostupné.

Zámek z konce 18. stol. postavený na místě staršího letohrádku. Postaven brněnskou kapitulou u sv. Petra, v jejímž vlastnictví byl až do r. 1947, kdy přešel do majetku státu. Dnes slouží jako kanceláře obecního úřadu, pošty, spořitelny a galerie obrazů malíře Rudolfa Březy.

První zmínka o vsi pochází z r. 1349, kdy se stala majetkem Jana z Bouzova. Pozdně gotická tvrz v Podolí je prvně zmiňována v r. 1564, kdy zde sídlili Potštátští z Prusínovic. Později byla tvrz renesančně přestavěna. V r. 1617 ji i se vsí koupil Fridrich z Oppersdorfu.

Renesanční tvrz z r.1551. R.1622 tvrz získal olomoucký biskup František z Ditrichštejna, tvrz změněna v hospodářskou budovu a později v obyčejný obytný dům. Nad bočním vchodem zachovaný kamenný znak zakladatelů tvrze Kobylků z Kobylí a datum 1551.

Zámek z první poloviny 19. stol. postavený za majitele Václava Veitha. Malá obdélná patrová budova krytá valbovou střechou s hranolovou lucernou s bání. Fasádu člení obdélná okna, která mají nadokenní římsy. Přízemí je zaklenuté, patro plochostropé.

Nedávno objevené tvrziště, dnes částečně porušené.