Výsledky hledání míst

Lávka původně postavená pro dřevorubce ke svozu dřeva z panských lesů. Záhy používaná i k pašování zboží z/do nedalekého Kladska. Dřevěnou nízkou lávku pravidelně ničí povodně.

Hranolová věž gotické tvrze, postavené asi kolínskými měšťany Hamry koncem 14. st. a doložené poprvé r. 1414. Po r. 1693 upravena Vilémem z Riesenbachu barokně. K věži přiléhá budova zámečku s lizénovým členěním fasád a valbovou střechou.

Zámek prošel složitým vývojem. Byl postaven patrně na místě starší tvrze Václavem z Vrbna po roce 1643 a je obklopen parkem s cennými sochami. V minulosti byl zámek využíván jako onkologická léčebna. Dnes je uzavřen a vyklizen.

Zřícenina tvrze postavené v 2. pol. 13. stol. R. 1278 patřila vladykům z Pasovar a Cipína, jejichž rod tvrz dlouho vlastnil. Poč. 15. stol. ji získal Matěj Višně z Větřní, po něm ji drželi jeho potomci. R. 1623 byla zabavena pro účast na stavov. povstání a prodána městu Český Krumlov. Poté zpustla.

Pastevní rezervace divokých koní a praturů je jižněji položená ze dvou částí pastevní rezervace, nalézá se při severním okraji města Milovice. Kolem jižního a východního ohradníku vede z města červená a modrá značka kolem tří vyhlídkových míst. Severněji leží rezervace divokých koní a zubrů.

Na území někdejšího vojenského výcvikového prostoru mezi městem Benátky nad Jizerou a obcí Lipník je od r. 2015 zřízena pastevní rezervace pro zubry a divoké koně plemene exmoorského pony. Lze do ní nahlížet z modře značené stezky, která vede po její západní a jižní hranici.

Kovová rozhledna Pastýřka se nachází na vrchu Pastvisko (též Nad Boršovem) jižně od Moravské Třebové. Byla vybudována v roce 2009, je volně přístupná a poskytuje daleký výhled.

Výletní restaurace ve stylu romantického hrádku na vrcholu děčínské Pastýřské stěny byla otevřena 1. 6. 1905. Naštěstí byla ušetřena devastace v 90. letech 20. stol. V letech 1983–1994 sem vedl z nábřeží výtah, na jeho místě je od r. 2012 nástup na zajištěnou lezeckou stezku, tzv. ferratu.

Barokní zámek na vysokém pravém břehu Ohře, uvnitř areálu starých i novějších hospodářských budov, které jej z návsi téměř zakrývají. Vznikl přestavbou letohrádku roku 1697. Pozoruhodná centrální dispozice vrcholící střešním polopatrem se stanovou střechou a věžičkou.

Bývalá tvrz v Pátku byla postavena v 16. století. Objekt byl postupně několikrát upraven a dnes je součástí historické zástavby obce.

Žulový osmiboký patník s výžlabky a hřibovitou hlavicí z 18. století. Součást městské památkové zóny Nové Hrady.

Tvrz prvně zmiňována r. 1397. První majitel byl Pešek z Patokryj. Po r. 1613 v majtku Bernarda z Elsnic který ji nechal zpustnout. R. 1623 přešla jako konfiskát Vilému z Lobkovic. Dochována patrová obdélná budova s výrazně zaoblenými nárožími.

Kamenný kříž, stojící při silnici mezi Horním Bradlem a Lipkou, připomíná tragickou událost, při níž ruští partyzáni 25. 3. 1945 zahájili palbu na civilní auto v domnění, že jde o německý vojenský automobil. Výsledkem byli tři mrtví: Hana Paulusová, písničkář Karel Veselý-Jilmský a František Pavlík.

Zámek byl vybudován v 1. polovině 18. stol. za Karla Josefa Raduita jako správní sídlo barokního dvora. Po roce 1848 se stal příslušenstvím jevišovického velkostatku, a to až do roku 1945, kdy jej převzalo JZD. Po roce 1989 byl ve zpustlém stavu zprivatizován a soukromý majitel jej v současné době opravuje.

Dvůr nechal postavit kolem r. 1815 rytíř Franz Xaver Tersch. Následně vznikl uprostřed severního křídla klasicistní dům, který nechal v letech 1875-1876 přestavět A. Scholz podle návrhu Moritze Hinträgera. Dnes v objektu sídlí Vlastivědné muzeum v Šumperku.