Výsledky hledání míst

Hrad v Přibyslavicích nebyl doposud stoprocentně potvrzen, ale odborníci jsou o něm přesvědčeni. Je totiž uveden přibyslavický hradský obvod, jako vdovský úděl v r. 1231 královny Konstancie Uherské. O hradu nemáme doposud žádné písemné ani hmotné zprávy. Jeho existence byla nesporně krátká.

Gotická věž, vysoká 50,3 m, je zbytkem původního opevněného kostela, postaveného r. 1497. Kostel byl vypálen v době husitských válek. R. 1753 byl postavený nový barokní kostel sv. Jana Křtitele. Koncem 17. stol. byla věž doplněna bání. Na r. 2011 je naplánovaná velká rekonstrukce věže.

Barokní zámek byl postaven v l. 1718–1719 na místě starší tvrze, kterou dal strhnout Jindřich Antonín Henigar ze Seeberku. Ve 20. stol. se zámek stal majetkem státu a využívala jej armáda. Dnes je v soukromém vlastnictví.

Pozůstatky větrného mlýna holandského typu patrně z 1 pol. 18. století. V provozu byl do konce 18. století. Poté jej majitel nechal z důvodu nepotřebnosti zpustnout.

Nevelký barokní obdélný jednopatrový zámek s mansardovou střechou postavil l. 1712–1714 Ferdinand z Gambsenbergu. V l. 1805–1925 majetkem Lobkoviců, od pozemkové reformy r. 1923 v soukromých rukou. V severní části se nachází kaple sv. Vojtěcha.

Rodinná hrobka Vincenze Priessnitze (4.10.1799 – 28.11.1851), který byl zakladatelem přírodního léčitelství a zdejších lázní (r. 1837). Kamenná stavba s letopočtem 1853, kde je pohřben V. Priessnitz s ženou Sophií a dcerou Karolínou (3 r.). V okolí hrobky je několik pomníků a pramenů.

Zaniklý hrad. Při arch. výzk. nalezena keramika z 11. stol. Hrad mohl hrát význ. úlohu při obraně Všerubského průsmyku v bojích mezi Břetislavem I. a císařem Jindřichem III. r. 1040. Opevnění a další arch. nálezy poukazují na hrad z 1. pol. 13. stol.

Renesanční zámek byl přestavěn v roce 1603 Václavem Nekešem z Landeka ze starší tvrze. V roce 1778 byl v majetku hrabat ze Seilernu, kteří jej v roce 1885 přestavěli do dnešní podoby. Dnes je zámek majetkem obce a je veřjnosti nepřístupný.

Pravděpodobné místo téměř zaniklého tvrziště ze 14.století.

Zřícenina hradu, dle Kosmy vyb. r. 1121 Němci (asi Děpold II. z Vohburku) na našem území. Knížetem Vladislavem obležen a dobyt. R. 1427 dobyt husity. V 15. a 16. stol. často zastavován. V 16. stol. stav. úpravy za pánů ze Švamberka. Postupně zpustl.

Tvrz uprostřed vsi, která nahradila starší odlehlejší hrádek, začali stavět snad vladykové z Jemničky, kteří drželi Přímělkov od r. 1437. Dokončena byla určitě po r. 1464, kdy Přímělkov vlastnili Valdštejnové. Přímo tvrz se zmiňuje až r. 1547. Od 2. pol. 16. stol. sloužila hospodářským účelům.

Téměř zaniklá tvrz. V Přímělkově bývaly tvrze dvě, starší se označuje jako „Hrádek“. Byl založen v 2. pol. 13. stol. pány z Rokštejna či Střížovci. R. 1378 se při prodeji majetku pánů z Rokštejna markraběti Janu Jindřichovi uvádí pustý - dle nálezů archeol. výzkumu vyhořel. Hrádek postupně zanikl.

Zámek určený pro občasný pobyt členů jezuitské koleje ve Znojmě byl vybudován po roce 1627, kdy Ferdinand II. jezuitskému řádu přímětické panství postoupil. Po zrušení řádu v roce 1773 převzal zámek Studijní fond. V roce 1794 zámek vyhořel a ztratil svoji rezidenční funkci.

V Kralupech nad Vltavou se zachovaly pozůstatky náhonu, který sloužil k pohonu mlýnů. Byl v provozu do roku 1936. R. 2019 byla na Palackého náměstí položena pamětní deska v místech, kudy vodní náhon vedl. Trasa náhonu je vyznačena dlažbou, pocházející z bývalého pivovarského dvora.

Satalická bažantnice byla založena kolem r. 1780 na vinořském panství hrabat Czerninů na francouzský způsob a užívána také jako obora pro jeleny a daňky. Od r. 1949 je přístupná veřejnosti a od r. 1951 pro mimořádné přírodní hodnoty chráněna jako přírodní památka o rozloze přes 15 ha.