Výsledky hledání míst

Tvrz postavili ve 14. stol. Paulsdorferové nebo někteří z jejich lenníků. R. 1450 byla vypálena vojsky Jiřího z Poděbrad, poté v majetku Junckerů. Po nich v držení Krahmerů a Schmiedlů ze Seeberka. Od r. 1885 vlastněna Mucky, r. 1888 stavebně upravena. Od r. 1945 v majetku státu, dnes v soukr. maj.

Zaniklé pravěké menší hradiště na výrazném vrcholu Okrouhlá u Staříče objevené r. 1977 Milanem Borisem. Prokázána existence lidu lužické a později púchovské kultury. Dochován krátký úsek setřelého valu.

Ocelová telekomunikační věž z r. 2003 na kopci Okrouhlá nad Staříčem, využívaná rovněž jako rozhledna. Věž je vysoká 55 m, vyhlídková plošina je ve výšce 30 m a vede na ní 162 schodů.

Mladší renesanční tvrz, poprvé zmíněna r. 1563 už jako pustá, později upravena na barokní sýpku, dnes patrová budova krytá valbovou střechou. Na JZ nároží jsou dnes zbytky renesančních psaníčkových sgrafit.

Zaniklá tvrz, která stávala na pahorku zvaném Kalvárie. V písemných pramenech se objevuje jen spoře. R. 1253 se zmiňuje farář z Olbramovic. Později byla ves v majetku vyšehradské kapituly, r. 1321 prodána Jindřichovi z Lipé a v majetku jeho rodu byla do poč. 15. stol. Tvrz zanikla někdy v 17. stol.

Gotická tvrz ze 14. či 15. století drobného šlechtického rodu (1. zmínka 1394-1411) s hospodářským dvorem. Od konce 16. století přestala být obývána a časem zanikla. Využíván byl pouze hospodářský dvůr, jehož nynější podoba je z přestaveb v 18. a 19. století, ale i mladších úprav.

Oblast Oldřichovského Špičáku je nejzápadnější částí chráněných Jizerskohorských bučin, které byly r. 2021 zapsány na seznam přírodního dědictví UNESCO. Vrchol je dostupný po žluté značce buď z Frýdlantu nebo z opačné strany z obce Oldřichov v Hájích.

Nejznámější strom v Čechách. Podle pověsti se zde setkal kníže Oldřich se selkou Boženou, která se stala kněžnou. Nejstarší zpráva pochází z Kosmovy kroniky z poč. 12. století. Dub již dvakrát překonal požár.

Zbytky po hradišti Oldříš, běžně označovaném jako raně středověký hrad, nelze již v terénu vystopovat, kopie plastik z kostela jsou vystaveny v Polabském muzeu v Poděbradech, originály ve sbírkách Národního muzea v Praze.

V barokní zámek byla ve druhé pol. 17. stol. přestavěna starší tvrz hrabětem J. Štěpánem z Vrbna. V 19. stol. byl založen krajinářský park. Po r. 1945 sloužil zámek statku, byl přestavěn a ztratil svůj barokní vzhled. Dnes je pronajatý soukromé firmě

Dnes již zaniklá tvrz byla postavena v polovině 14. století. Měla pravidelný tvar obdélníka cca 38 x 51 metrů.

Barokní zámek vznikl ve 2. pol. 18. stol. přestavbou renes. zámku a pův. tvrze. Částečně zůstala dochována vnitřní výzdoba. Po hospodaření STS Rakovník vrácen v restituci a na podzim 2013 prodán současným uživatelům. Objekt prochází postupnou rekonstrukcí a příležitostně je zpřístupňován veřejnosti.

Renesanční zámek v Olešnici u Trhových Svinů vznikl v 16. století přestavbou původní tvrze. V letech 1727–2001 patřil městu České Budějovice, sídlila zde např. škola či archiv. Od roku 2001 v majetku obce Olešnice a postupně obnovován.

Olivetská kaple v Hostinném byla postavena r.1777 Janem Fingerem. V l.2001-2003 proběhla celková obnova vnější a vnitřní výzdoby. Je hodnocena jako architektonický skvost svého druhu ve střední Evropě a je zapsána jako Národní kulturní památka.

Vývoj hradištních valů po nedobytnou pevnost-citadelu-je dlouhý přes 1000 let. Na konci 19. st. byla Olomouc nedobytným městem. Před 1. sv. válkou byl systém rozebrán. Dochovány jsou části románského opevnění, středověkých hradeb, barokní pevnosti.