Výsledky hledání míst

Letohrádek Plaveč stojí v kaštanové aleji, asi dva kilometry severně od loveckého zámečku Hubert a nedaleko od stejnojmenného zemědělského dvora. Sloužil jako místo odpočinku s nádherným výhledem na Doupovské a Krušné hory.

Čtyřkřídlý zámek vznikl koncem 16.stol. přebudováním starší tvrze v renesančním slohu. V roce 1742 byl zámek upraven v barokní sídlo. Poslední úpravy byli provedeny rodinou Widmannů v roce 1832. Nyní je užíván jako domov důchodců.

Panské sídlo, v l. 1440 a 1444 je odtud zmiňován Jan z Pořešína. R.1473 umírá Jeremiáš z Plavnice a Plavničky. Bři Mikuláš a Jiří Plavničtí prodali r.1528 statek Janovi z Rožmberka, načež byl dvůr přestavěn Jakubem Krčínem z Jelčan v renesančním slohu. V l.1563–64 přistavěn pivovar a ovčín.

Zdrž na plavení dřeva - rechle s lávkou pro pěší v zákrutě řeky Malše na okraji obce. Nosnou konstrukci tvoří dva zděné kamenné pilíře, vpravo skála. Lávka je železná, pravé pole je opatřeno pohyblivými železnými česlemi. Vybudována v letech 1895-1896 velkostatkem hraběte Karla Buquoye.

V písemných pramenech se hrad nevyskytuje, ani jeho jméno tedy nemusí být původní. Podle nálezů lze existenci hradu zařadit do 14. a první poloviny 15. století, z historických souvislostí lze uvažovat o jeho založení mezi lety 1320-35.

Nejvyšší hora české části Šumavy (1378 m). Na vrcholu žulové skály a balvany. Nádherné výhledy k jihu (Alpy) a západu (Lipno, Blanský les). Okolní lesní porosty silně zničeny polomy a kůrovcem.

Zcela zaniklá a archeologickým výzkumem nepotvrzená tvrz mající relativně krátkou dobu trvání. Podle literatury je její vznik datován do 14 století. Zanikla za války mezi Jiřím z Poděbrad a Matyášem Korvínem. V roce 1471 se uvádí již jako pustá.

Zaniklá tvrz, kterou dnes připomínají reliéfní zbytky opevnění. Postavena někdy během 14.–15. stol. Umístění nad hradem Holoubek nabízí myšlenku, že šlo o tvrz obléhací, postavenou při dobývání hradu, který býval sídlem loupeživých rytířů.

Gotická tvrz v písemných pramenech nedoložena, postavena někdy v 15. stol. Vesnice zmíněna r. 1336, kdy ji koupil milevský klášter, později v majetku Lobkowiczů. V 17. stol. tvrz přestavěna na sýpku, dnes v soukromém vlastnictví.

Zachovalá rozhledna z roku 1895. V roce 1908 k ní přistaven horský hotel. V posledních letech doznal objekt i změn pro potřeby telekomunikací.

Plešné jezero je třetí největší jezero v ČR. Leží pod šumavskou horou Plechý (Plöckenstein) na rakouské hranici, má rozlohu 7,5 ha a je hluboké až 18 metrů. Je celoročně přístupné po turisticky značených cestách, nejlépe z obce Nová Pec.

Pozůstatky hrádku Plikenštejna uprostřed Slavkovského lesa na skále nad Lobezským potokem. Založen zřejmě počátkem 14. století, zanikl během 15. století. Jediným fyzickým pozůstatkem hrádku otvor na vrcholu hradní skály, jenž sloužil nejspíš k ukotvení plošiny, na které sídlo stálo.

Zámek nechala roku 1720 postavit Anna Marie Toskánská. Stavitelem byl Kilián Ignatz Dietzenhofer. Zámek prošel úpravami a dnešní podoba je z 2. pol. 19. století.

Plostika českého velikána je umístěna v těsné blízkosti hájovny Sýkoř, pod vrcholem stejnojmenné hory a její součástí jsou i ukázky vynálezů Velkého Mistra, dále naučná stezka na jejímž konci je také další pomník Nohy Járy Cimrmana.