Výsledky hledání míst

Pivovar založen před r. 1579. V r. 1603, kdy jej získal Jan Bernard Fünfkirchen z Fünfkirchenu, se nacházel v areálu zámku. Za hrabat Küenburgů byl přenesen na dnešní místo. V r. 1946 byl pivovar zrušen, areál sloužil jako sklady, dílny, garáže.

Panský pivovar při zámku hrabat Mitrovských z Mitrovic a Nemyšle, o němž jsou první zprávy už z roku 1550. Po 1. světové válce jej zakoupil První brněnský akciový pivovar (dnešní Starobrno) a v roce 1932 byl z konkurenčních důvodů zrušen, ale budovy zatím stojí a jsou nabízeny k prodeji.

Pivovar založen roku 1528 Oldřichem Španovským z Lysova. Zikmund Myslík z Hiršova jej věnoval karmelitánům. Barokní areál byl na přelomu 19. a 20. století přestavěn v historizujícím slohu. Po válce znárodněn. Výroba byla ukončena v roce 1969. Od roku 2011 je areál památkově chráněn.

Na místě rožmberského pivovaru, poškozeného za třicetileté války, nechali postavit Buquoyové obdobné zařízení, nazývané dle polohy v údolí Malše. Většina staveb pochází z 18.–19. století, čelní obytná budova má původní manýristickou fasádu.

Pískovcový kříž z roku 1827, v horní části doplněn o moderní kovový křížek (pravděpodobně z roku 2003). Stojí na významném bodu staré poutní cesty do Vambeřic.

Papírna založena v roce 1655. Stavba pochází z 80. let 17. století. Papírna je zděná, v patře hrázděná stavba. Podkrovní prostory mají tři podlaží. Hrázděné zdivo je zakryto omítkou, V přízemí se nachází portál se segmentovým závěrem. Zapsán v Ústředním seznamu kulturních památek od r. 1965.

Zachovalé zříceniny vodního mlýna, šestého v pořadí v lokalitě zvané Devět mlýnů, na pravém břehu řeky Dyje v Národním parku Podyjí. Mlýny zde zmiňovány již k r. 1497. Ve 20. letech 20. stol. upraven v papírnu. Po r. 1945 provoz zastaven a v důsledku existence železné opony areál zlikvidován.

Hrad vznikl kolem r. 1400, kdy stavba byla povolena purkrabímu na Rebštejně, dále Jindřichu Spiegelovi, rýzmburskému hejtmanovi a Dobešovi z Bran na Střekově. O výstavbě a další existenci hradu se nedochovaly jiné zprávy.

Původně vodní tvrz, ve 14. st. přeměněna na hrad. Za Pernštejnů přestavěn na renesanční zámek. Čtyřkřídlá budova do jejíž severozápadního nároží byla pojata mohutná hradní věž. Dochované opevnění s dělovými rondely.

Městská památková rezervace vyhlášená roku 1964 chrání území středověkého hrazeného města, renesanční bastionové pevnosti se zámkem a nejbližšího okolí. Ochranná zóna, vyhlášená o 20 let později, zahrnuje širší centrum města s řadou pozoruhodných objektů 19. a 20. století.

Pozůstatky hradu poprvé připomínaného r. 1403. Zanikl zřejmě v době husitských válek. Jako zřícenina se uvádí v r. 1430. Dochovány zbytky zdí věže, paláce a hradeb, světničky vysekané do skály.

Sporná lokalita na ostrožně nad rybníkem Doly, patrně tvrziště. Stával zde dvůr Pařízek, který je zmiňován v 15. - 17. stol. (z dřívějšího obd. 13. a 14. stol. nalezeny střepy). Na nejvyšší místo klade Z. Fišera pravděpodobně věžovitou tvrz. Její existenci s jistotou prokáže až archeologický výzkum.

Naučně poznávací okruh s dokonalými maketami (měřítko 1:25) významných stavebních a technických památek České republiky v překrásném prostředí krajinného parku.

V sousedství dvora Paseky byl v letech 1862-1863 vybudována parní čerpací stanice jako součást zavlažovacího systému zámeckého parku v Šilheřovicích. Její dominantu tvoří 30 m vysoký cihlový komín k odvodu spalin z přilehlé kotelny. Památkově chráněno od r. 2020.

Dochovaná parní čerpací stanice vody z Černovírského lesa do olomouckého městského vodovodu. Fungovala v letech 1889–1960, zachováno původní technologické zařízení, schopné provozu.