Výsledky hledání míst

Pozdně renesanční dům z konce 16. století na základech pozdně gotického objektu poprvé uváděn roku 1599. Roku 1622 jej koupil hrabě Adam Jiří Kokořovec z Kokořova, který zde zřídil sídlo vrchnostenského úřadu. Od roku 1849 sídlo berního úřadu a okresního soudu s vězením. Od roku 1900 sídlo muzea.

Panský dům byla barokní budova zbořená roku 1990. S největší pravděpodobností vznikla jako tvrz a centrum malého rodového panství za Jiřího z Jedovnice, syna Voka III. z Holštejna. Po jeho smrti ji roku 1437 získává Jan Tunkl.

Tvrz postavená r. 1512 Janem z Kunovic poté, co získal Uherský Brod. Jako sídlo panstva sloužila do r. 1611, kdy Brod koupili Kounicové. Ti zde nesídlili a dům sloužil jen správním účelům. Později byl barokně přestavěn a upraven na byty. R. 1922 jej po vymření Kouniců koupilo město.

Panský dům, někdy označovaný jako zámek, v centru obce ve svahu při silnici. Postaven v polovině 18. století; přestavován v roce 1793 a v letech 1801-1802. K areálu mimo vlastní budovu panského domu patří zděná stodola (jediný pozůstatek hospodářského zázemí) a zahrada s oplocením. Nyní penzion.

Původně postaven jako lovecký zámeček. Z druhé poloviny 18. století (po roce 1764). V patře zámečku objeveny nástěnné malby. Součástí areálu mohutná panská stodola v těsném sousedství. Památkově chráněný.

Bývalý šternberský honosný dům ze 17. století na území městské památkové zóny. V interiéru dochován klenutý mázhaus se síněmi, pobytovými místnostmi a komorami. Exteriér ze 17. století s dochovanými sgrafitovými psaníčky, se znaky a festony. Dnes restaurace a penzion.

Panský dům je patrová budova obdélného půdorysu pod valbovou střechou, postavená v 1. polovině 19. století. Stojí na severozápadní straně vsi a zámeckého areálu nedaleko ohradní zdi. Společně se zámkem a parkem je památkově chráněn od r. 1958.

Dům v severovýchodním koutě toužimského náměstí nechal postavit správce panství Anton Steinbach z Kranichsteinu ve 40. letech 17. stol. Po roce 1665 prodán a rozdělen. Na sousední dům 53 byly po zboření Horní brány přeneseny hodiny a reliéfní erb.

Jedno ze sídel leníků (manů) frýdlantského panství vzniklo nejpozději v 15. století v tehdejším Windischendorfu (později Wünschendorfu), dnes Srbské. Jeho nejvýznamnějším majitelem byl Georg von Döbschitz (1551–1632). Od konce 17. století v přímém majetku Gallasů, dnešní podoba z počátku 19. stol.

Sídlo správy bavorovského panství bylo postaveno snad koncem rožmberské vlády (před rokem 1593) jako účelový objekt kolem dvora. Hlavní budova, obrácená do náměstí, získala svou podobu za Eggenbergů. Po roce 2007 areál důkladně obnoven, slouží kulturním potřebám města.

Empírový dvůr vznikl ve 20. letech 19. století přestavbou staršího areálu. Je posledním pozůstatkem vsí Velké a Malé Korce, připomínaných ve 13. století a zaniklých pravděpodobně za třicetileté války.

Panský dvůr ve Vyšínku založil roku 1739 hrabě Filip Josef Kinský. Na vstupním portálu sýpky znak Kinských. V roce 1950 součást Státního statku Zlonice. Stavby na severní hranici dvora v osmdesátých letech zbořeny. Sýpka, stáje a stodola prohlášeny v roce 2003 kulturní památkou.

Barokní dům z 18.stol. vybudován na místě starší stavby, sloužící úředníkům panství Rychmburk. Dnes veden jako bytový dům, součást Městské památkové zóny, kult. památka.

Panský dvůr vznikl někdy v 16. století. Počátkem 17. století jej nechal Karel z Lichtenštejna rozšířit. Součásti dvora byl i mlýn. Poslední rozsáhlá přestavba proběhla koncem 18. století. V roce 1931 byl veškerý majetek Lichtenštejnům zabaven a přešel do vlastnictví státu.

Na přelomu 16. a 17. stol. se v Kunovicích uvádí zámek starobylého původu a při něm panský dvůr. Později se zámek stal součástí dvora. V průběhu 18. a 19. stol. byl komplex upravován. V r. 1994 prohlášen kulturní památkou. Po rekonstrukci v letech 2008–2011 slouží mimo jiné jako restaurace.