Výsledky hledání míst

Obdélný barokně a klasicistně upravený jedno a dvoupatrový rohový dům gotického původu. Pozdně barokní přestavba na konci 18. stol. Barokní volutový střešní štít na straně náměstí. V přízemí valené klenby s výsečemi. Na seznamu kulturních památek od r. 1958.

Jednopatrový rohový dům gotického původu s pozdně barokní fasádou z konce 18. století. Původně patrně dva domy. Dvojice gotických sklepů s valenými kamennými klenbami. Ve vykrojeném nároží domu barokní socha sv. Jana Nepomuckého. Na seznamu kulturních památek od r. 1958.

Obdélný renesanční řadový dům z pol. 16. stol. vznikl přestavbou dvou gotických domů. Dochovaný renesanční vstupní portál. Znovu radikálně přestavěn po r. 1949. Zadní část domu zbořena, čelní průčelí pozměněno, vloženo podkrovní patro. Na seznamu kulturních památek od r. 1958.

Pozdně barokní hladce omítnutý jednopatrový řadový dům z r. 1756 na severním konci náměstí Krále Jiřího. Mansardová střecha, pětiosé průčelí, portál vjezdu do dvora ve střední ose. Interiéry klenuté a plochostropé. Od r. 1958 na seznamu kulturních památek.

Dřívější Obchodní a živnostenská komora, první stavba leopolda Bauera v Opavě, vycházející ze staveb Otty Wagnera ve Vídni. Postavena v letech 1908–1910. Dnes slouží jako kulturní dům se dvěma sály a knihovna.

Velký trojkřídlý nárožní dům. Nejvýznamnější renesanční stavba ve městě. Přestavba proběhla na počátku 17. stol. Dům krytý mansardovou střechou s plechovou krytinou. V průčelí vysoký průjezd s půlkruhově sklenutým bosovaným portálem. Dům je památkově chráněn od roku 1967.

Původem gotický podsklepený jednopatrový rohový dům. Klasicistní přestavba po r. 1820. V rohu patra plastika jelena se dvěma těly, jednou hlavou a přírodními parohy. Hrázděné patro na straně dvora, bedněná pavlač. Na seznamu kulturních památek od r. 1958.

Původem gotický podsklepený čtyřkřídlý rohový dům. Barokní přestavba před r. 1766. Během přestavby r. 1925 rozdělen na dva domy. V rohu patra č.p. 157/1 barokní socha Korunování Panny Marie. Pozdně gotický lomený portál průjezdu. Na seznamu kulturních památek od r. 1958.

Obdélný jednopatrový řadový dvojdům z pol. 20. stol. stojí na místě gotických domů č.p. 7 a 8. Ze starého domu č.p. 7 je dochován gotický portál. Z obou domů dochovány sklepy. Dvojice trojúhelných střešních štítů. Na seznamu kulturních památek od r. 1958.

Nynější městský hřbitov byl založen r. 1888 a v r. 1893 na něm bylo zřízeno samostatné židovské oddělení. Vstupu vévodí kopie barokního díla Plačící žena, které vytvořil Matyáš Bernard Braun r. 1730 jako náhrobek své tchyně. Hřbitov je díky vysoce hodnotné výzdobě od r. 1958 kulturní památkou.

Městský hřbitov z roku 1900. Vstup tvořen bránou se třemi oblouky a sochou anděla. Pozoruhodné hřbitovní arkády z let 1902-07 od arch. Čeňka Venclíka.

Hřbitov nově vzniklého města byl zřízen roku 1530 pod kostelem Všech svatých (viz heslo). Z té doby zřejmě pochází zejména jihozápadní část ohradní zdi. Ve výklenkové kapli u vstupu byla původně umístěna skupina Kalvarie (dnes v kostele). Jihovýchodní novější část hřbitova je zřejmě evangelická.

Hřbitov za jižním okrajem Brtnice založen kolem barokní kaple sv. Floriána po zrušení pův. hřbitova u kostela sv. Jakuba uvnitř městské zástavby. V pol. 19. stol. rozšířen o tzv. horní hřbitov na opačné straně ulice. Hrobky svých rodičů na dolním hřbitově navrhl významný architekt Josef Hoffmann.

Městský park Lužánky (20 ha) je nejstarší veřejný park v ČR, jeden z nejstarších v Evropě. Pův. hospodářský dvorec s lužnou loukou, později majetek kláštera, r. 1786 věnován městu Josefem II. k vybudování veřejného městského parku, pův. francouzského, r. 1840 upraven na park přírodního charakteru.

Městský park Michalov byl založen r. 1903. Od 70. let 20. stol. chátral. R. 1991 byl započat program jeho revitalizace. 1992 byl park vyhlášen jako významný krajinný prvek s relikty fauny a flory lužních lesů. Park má rozlohu 17 ha.