Výsledky hledání míst

Na barokní zámek přestavěl na konci 17. stol. starší tvrz Přibyslav Malovec z Chýnova. Později byla přistavěna třípodlažní věž. Před r. 1945 patřil Colloredo-Mansfeldům. Později sloužil jako byty a dnes je v soukromém vlastnictví.

Původní gotická tvrz snad věžovitého charakteru byla renesančně upravena do podoby trojkřídlého objektu. Za Janovských z Janovic byla tvrz počátkem 17. stol. barokně přestavěna na zámek stavitelem G. A. de Maggim.

Barokní jednopatrový zámek postavený v r. 1786 Františkem Jáchymem ze Širntyngu, který vznikl přestavbou původní tvrze doložené v r. 1497 za Jana Lejtolta z Ebrnic. Po r. 1925 začal zámeček sloužit pro školské účely. Dnes je opuštěny a nevyužívaný.

První zmínka o tvrzi pochází z r.1385, kdy ji vlastnil Jan Dupník z Nitkovic. Sídlo často měnilo majitele. Poslední známý byl v r.1418 Michal Rarůžek z Olomouce. Sídlo asi zaniklo v husitských válkách. Podoba opevněné tvrze a její místo není známé.

Rozhledna (54 m, 413 m n. m.) byla postavena v r. 2002 jako víceúčelový telekomunikační stožár společnosti T-Mobile s vyhlídkovou plošinou. Pro veřejnost byla rozhledna otevřena 25.6.2004. Z vyhlídkového ochozu ve výšce 33 m se nabízí krásný kruhový výhled na Orlické Hory, Kralický Sněžník atp.

Bezejmenný hrad podle nálezů z 1. pol. 13. století, v pramenech se nezmiňuje, skutečné jméno není známo, jednou z možností je, že jde o dosud nelokalizovaný hrad Zuzinov. Dochovány terénní relikty budov jádra, valy a příkopy opevnění.

Jihozápadně od Krumsína leží rybník Osina, kde stávala středověká vesnice stejného jména. Vznik ani zánik vesnice není přesně znám. Jediná zmínka je z roku 1590. V roce 1986 místo lokalizoval archeolog J. Šrot.

R. 1225 zal. klášter cisterciaček, opuštěn 1525. Po r. 1577 Kryštofem z Althanu západně od kláštera postaven renesanční zámek, v 18. stol. upraven barokně a klasicistně. Po r. 1945 majetkem státu (skladiště). Od r. 1996 probíhala renovace.

Strážní hrádek nad obcí Oslavice založen patrně někým z rodu z Lomnice na přelomu 13.-14. stol. Zánik asi kolem roku 1355. Dochován nepatrný zbytek základů hranolovité věže.

Na vyvýšenině východně od telčského nádraží byla roku 1898 postavena dřevěná rozhledna. Jejím nástupcem je typisovaný telekomunikační stožár s veřejně přístupnou vyhlídkovou plošinou, postavený v letech 1999–2000.

Zachovalý reliéf hrádku zatím neznámé historie, situovaným na prudce klesajícím výběžku nad dnešní Vranovskou přehradou.

Osmiramenný kandelábr plynové lampy postavené v roce 1867.

Postaven v l. 1728–1737 Kounici na místě tvrze z 15. stol. (autor A. Lurago). V l. 1840–1924 Schwarzenbergové, poté V. Palivec. V r 1948 znárodněn, byla tu rukavičkářská škola, internát pro učně, domov důchodců. Dnes opět v soukromých rukou.

Zámek byl přestavěn ze staršího hradu mezi lety 1552–1577 rodinou Polcarů. Po požáru r. 1638 byla stavba opravena až v r. 1710. Poslední úpravy provedla r. 1830 rodina Haugviců. Po r. 1945 zámek sloužil k sociálním účelům.