Výsledky hledání míst

Zřícenina loveckého zámečku, který nechali v letech 1738–1739 postavit bratři Ludvík a August Jiří, markrabata z Baden-Badenu. Zámeček byl zajímavá dvoupatrová stavba na půdorysu nepravidelného jedenáctiúhelníku.

Zámek byl přestavěn ze starší tvrze za Zástřizlů ve druhé pol. 16. stol. Zřejmě definitivní proměna do zámecké podoby byla provedena v letech 1635–47. Dnes je zámek v soukromém vlastnictví a je veřejnosti nepřístupný.

Raně barokní obdélníková kaplička na místě morového hřbitova z r. 1680. Zdobí ji obraz Panny Marie Svatohorské ze 17. století. Bývala v ní pozdně gotická socha Madony z počátku 16. století, snad od Mistra Zvíkovského oplakávání.

Barokní morový památník z roku 1718. Na stylizované skalce stojí sochy sv. Jana Nepomuckého, sv. Rocha a sv. Šebestiána, ve skalce jeskyně se sochou sv. Rozálie.

Autorem morového sloupu je Antonín Riga a pochází z roku 1716. V nárožích sochy svatých Františka Xaverského, Rocha, Rozálie a Karla Boromejského. Na vrcholu sloupu Panna Marie Immaculata. Opravy v letech 1856, 1939 a 1972–1973.

Sloup zřízen 1681–5 jako poděkování za skončení moru 1680. Sochy od A. Kitzingera z Děčína, kamenická práce A. Walde, projekt G. Broggio. Na vrcholu Immaculata, na podstavci svatí Šebestián, Roch, Bartoloměj a Fr. Xaverský. Po 1990 důkladně opraven.

Morový sloup ze 2. čtvrtiny 18. století. Vystavěn jako vděk za odvrácení moru. 7 metrů vysokému sloupu dominuje socha Panny Marie. Po stranách sochy sv. Jana Nepomuckého, sv. Rocha a bl. Jana Sarkandera.

Sloup postavený jako poděkování za konec poslední morové epidemie v Čechách roku 1714. Bohatá sochařská výzdoba podstavce se sochami sv. Rosalie, Františka Xaverského, Rocha, Šebestiána, Barbory a Pavlíny vrcholí dvojsochou Panny Marie a sv. Karla Boromejského na vrcholu. Naposledy opraven 1943.

Rozměrné barokní sousoší z roku 1729 ve formě trojbokého sloupu, obklopeného sochami světců, dílo Johana Pursche. Spolu s nedalekým kostelem a zámkem vytváří dominanty rozlehlé chlumínské návsi. Obnoveno roku 1958. Absence protimorových patronů problematisuje literaturou udávaný účel jeho zřízení.

Raně barokní morový sloup z r. 1678, postaven hrab. Sibyllou Lamboyovou na ochranu města před morem. V nárožích sochy světců: sv. Antonína, sv.Jana Nepomuckého, sv.Rocha, sv.Františka, sv. Šebestiána a sv. Ignáce, ve výklenku je socha sv. Rozálie.

Sloup z roku 1724 na litovelském náměstí od Václava Rendera, opraven v letech 1798, 1885 a na přelomu 20. a 21. století. Bohatá sochařská výzdoba ve stylu dynamického baroka.

Barokní morový sloup pochází z roku 1714, kdy byla v obci zažehnána morová rána. Na vrcholu sloupu je socha Piety. Podstavec sloupu je ozdoben sochami světců. Od roku 1958 patří sloup mezi chráněné kulturní památky ČR. Poslední opravou prošel sloup roku 2008 (rekonstrukce Piety).

Raně barokní sloup z roku 1681, postavený na paměť morové epidemie, která prošla Čechami rok předtím. Doplněn pozdějšími sochami svatých z let 1725–75. Stojí uprostřed hlavního rumburského Lužického náměstí.

Sloup postaven v letech 1716-18. Dílo sochaře Jana Sturmera. Postaveno na paměť morové epidemie z roku 1715. Sloup je zlacený. se sochami svatých. Ve stylizované jeskyni socha sv. Rozálie. Na vrcholu sloupu je socha Panny Marie Immaculaty.

Barokní morový sloup se sochou Panny Marie vytvořený r. 1715 sochařem Janem Sturmerem jako dík olomouckých a hranických měšťanů za ochranu před morem v l. 1713–14.