Výsledky hledání míst

Barokní zámek postaven v letech 1656 - 1658 jako novostavba. U jeho zrodu stál František Antonín Josef, hrabě von Holleweil. Ke konci 17. stol. nebo začátkem 18. stol. bylo prodlouženo západní křídlo. Ve 20 stol. vyúžíván jako škola, dnes hotel.

Jediný ocelový obloukový most v Praze, secesní stavba z let 1905-1908, od r. 1958 chráněná kulturní a technická památka. Dílo projektoval arch. Jan Koula se třemi spolupracovníky. Z výtvarné výzdoby vynikají 4 sochy Viktorie či geniů na 17,5 m vysokých sloupech.

Tvrze v obci Čechy se nacházely v místech velkého dvora nad potokem Moštěnkou. Starší tvrz není v pramenech zmiňována,předpokládá se však, že byla založena ve 14. století. První zmínka o mladší tvrzi pochází z roku 1561, kdy patřila rytířům z Kokor.

V 16. století zde vladyka Matyáš z Hartunkova vybudoval tvrz, o jejíž podobě mnoho nevíme. Kolem roku 1700 byla renesanční tvrz přestavěna v na čtyřkřídlý barokní zámek. V 18. st. přestavěn v empírovém slohu. Od roku 1945 je zámek majetkem státu.

Zámek byl postaven v klasicistickém slohu v 80. letech 18. stol. augustiniánským klášterem v Brně. Objekt sloužil jako letní sídlo a lovecký zámek až do 2. pol. 19. stol. Dnes je objekt ve vlastnictví firmy a slouží ke zpracování dřeva.

Barokní trojkřídlý zámek byl postaven na místě původní tvrze z první pol. 14. stol. Kolem r. 1546 pravděpodobně zpustla. Na poč. 18. stol. na tomto místě postavili majitelé jednopatrový zámek. Ještě v 19. stol. zde bydleli správce a zámecký kaplan.

Původní gotická tvrz byla vybudována zřejmě počátkem 14. stol. Prvně je zmiňována v r. 1342, kdy ji vlastnil Rudolf z Cehnic. Za Kavků z Říčan ve 2. pol. 16. stol. byla renesančně upravena. V 17. stol. v období třicetileté války byla vypálena a poté znovu obnovena.

Poprvé se hrad připomíná k roku 1318. Roku 1404 zemská hotovost pod vedením arcibiskupa Zbyňka Zajíce z Házmburka hrad dobyla a zbořila. Dnes zde stojí pouze skromné zbytky zdí.

Původně templářská komenda. Po zrušení řádu v roce 1312 se zde střídali majitelé. V 16. st. upravena na renesanční zámek. V r. 1773 koupil zámek císař Josef ll. a spojil jej s hodonínským panstvím. Dnes je zámek majetkem obce a slouží jako hotel.

Terénní náznaky, na zahradě při jižní straně ostrožny, po tvrzi ze 14. stol. postavené snad za Vintíře z Čejkov. V 17. stol. byl statek připojen ke statku Nalžovské Hory, tvrz začala chátrat a v pol. 19. stol. byla stržena.

Klasicistní zámek, postavený Helverseny v místech starší tvrze po r. 1785. Patřil Lobkowiczům a od r. 1891 Stráneckým, kteří nechali přistavět boční kapli a upravit interiéry. Po r. 1945 znárodněn a využit jako ústav sociální péče, dnes soukromý majetek.

Bývalá gotická tvrz, na přelomu 16.-17.století přestavěná na zámek. Od roku 1925 je stavba využívána k hospodářským účelům, dnes je v soukromém vlastnictví a je nepřístupná.

Výšinné opevněné hradisko osídlené v období eneolitu, pozdní době bronzové - době halštatské (přesněji HB, HC) je archeologicky cenná lokalita s dochovanými relikty opevnění. Archeologicky zkoumáno v letech 1984 a 1999-2000. Kulturní památka.

Hradiště Čekyně II je nedávno nalezená nevelká pravěká opevněná lokalita z období kultur lužických popelnicových polí s dochovanými relikty opevnění, kterou v r. 1999 objevil M. Plaček. Opevnění patrně mělo sloužit pouze jako příležitostné útočiště.

Železárny v provozu v l. 1678-90, poté až do r.1796, kdy provozy hutě obnovuje a modernizuje o novou vysokou pec, drátovnu a později slévárnu J.V. Homoláč, byla výroba utlumena. Výroba zaniká po r.1920. Dnes jen nepatrné zbytky základů budov.