Výsledky hledání míst

Nenápadné obytné stavení má pozdně gotické jádro, v rozsáhlém podzemí se třemi sklepy je unikátní středověká konstrukce trámového stropu s kamenným záklopem, dendrochronologicky datovaná do roku 1484. Stavba prošla řadou úprav a přestaveb. Nyní v soukromém majetku.

Po přesunu tělocvičné činnosti v průběhu r. 1920 přeměněn na biograf Sokol. Zahájení provozu kina 1. května. Za bombardování 22. března 1945 část kina poškozena. V r. 1949 kino znárodněno a přejmenováno na kino Střed. R. 1994 budovu dostal opět Sokol. V současnosti v budově sídlí kasino.

Původně patrová, dnes přízemní budova nejistého stáří pod Vyšehradem. Patřila Vyšehradské kapitule a od poloviny 19. století až do své smrti r. 1887 zde bydlel zakladatel české geologie profesor Jan Krejčí. Po dostavbě Vyšehradského tunelu úřadovna výběrčích potravní daně na čáře (akcíz) a mýtnice.

Bývalá vodárenská věž sloužila k zásobování vodou zámku Lemberk i Bredovského letohrádku. Ve vodárně bylo umístěno čerpadlo, které hnalo vodu do vodárenské věže. Z ní voda samospádem tekla do letohrádku a zahrady. Věž sloužila i k zásobování vodou zámku Lemberk.

Na místě dnešní budovy stával jednopatrový domek patřící Vyšehradské kapitule. Ten v roce 1765 zakoupila vyšehradská obec a zřídila zde radnici. Historizující podobu radnice získala v l. 1867–1871. Její přestavbu provedl stavitel Josef Horký, fasádu navrhl Jan Schwarz. Dnes je zde odborné učiliště.

Objekt bývalé Živnostenské banky v Mor. Ostravě byl postaven v letech 1922-24 podle projektu arch. Kamila Hilberta. Monumentální stavba s železobetonovým skeletem a historizující barokní fasádou.

Chátrající lázeňský areál založen r. 1829, největší rozkvět spojen s osobou Heinricha Mattoniho v letech 1873-1910. Po 2. svět. válce dětská ozdravovna, po r. 1990 stáčírna minerálních vod privatizována, opuštěný areál od r. 2013 postupně zachraňuje o.p.s. Lázně Kyselka.

Bývalé Německé gymnázium postavené v l. 1899–1901 podle projektu arch. A. Streita z Vídně. Snoubí v sobě renesančně klasicistní prvky s prvky secese, spolu s monumentálním barokním historismem. Dnes Pedagogická fakulta Ostravské university.

Bývalé okresní zastupitelství postaveno v letech 1906–1907 ve stylu secese. Pěkně zdobený arkýř a výrazné ostění oken a dveří. Na fasádě drobné kamenosochařské motivy. Přízemí budovy sloužilo k obchodním účelům. V současné době je v užívání pověřeného úřadu Lanškroun. Sídlí zde Městská policie.

Historizující budova bývalého Ředitelství vítkovických kamenouhelných dolů z režného zdiva z r. 1896 podle projektu Felixe Neumanna. R. 1926 provedena dostavba dle arch. Otakara Bema. V r. 2005 proběhla generální oprava a přístavba východní části.

Patrový dům ve tvaru písmene "L" čp. 2 u silnice procházející vesnicí naproti božím mukám. Připomínka na bývalé velitelství četnického oddělení, které zde stávalo před 2. světovou válkou jako bojové stanoviště jednotek SOS na ochranu státní hranice před nastupujícím fašismem. Soukromý majetek.

V lokalitě Vlčí doly u Smržic, později zvané též Vinohrady, bývaly od poloviny 16. století vinice. Časem zanikly a byly nahrazeny sady, které též zmizely. Záznamy o činnosti vedeny do r. 1912. Dnes dochovány jen terénní nerovnosti na polnostech.

Bývalý statek situován v centru obce. Soubor budov hospodářského dvora. Předmětem ochrany je jihozápadní křídlo s přistavěným hvozdem sladovny. Vchod do dvora veden pískovcovým portálem ze 17. stol. orámovaný bosáží, sklenutý vypjatým segmentem, jeho cípy jsou neseny volutovými konsolami.

Budova bývalého hostince v Přibyslavicích je barokního původu z doby před r. 1744. V 18. stol. a za 1. republiky sloužil k ubytování dělníků, kteří pracovali na stavbě kostela Narození Panny Marie. V 60. letech 20. stol. upraven na obytný dům.

Budova ve stylu historismu s ranými secesními prvky byla dokončena r. 1901 a od té doby jej vlastnil Franz Bachmann, který tu do r. 1945 provozoval hotel s restaurací. Po válce zde bydleli vojáci Rudé armády, po jejich odchodu byla v objektu hornická ubytovna. Od r. 2003 je dům památkově chráněný.