Výsledky hledání míst

Patrový zámek postaven jako pozdně renesanční Janem Benedou z Nečtin a na Vilímově roku 1687. Později upravován Augustinem Norbertem Voračickým z Paběnic. Po roce 1827 byl zámek rozšířen a přestavěn. Po rekonstrukcích v roce 2018 zpřístupněna expozice Fr. L. Riegera a Fr. Palackého.

Skromné pozůstatky halštatsko-laténského hradiště z doby 700 let př. n. l. Hradiště bylo obehnáno vysokými dvojitými valy z nasucho skládaných kamenů. Zaniklo po požáru, jak dokládají spečené kameny.

Hrad tzv. plášťového typu, přestavěný ve 14. st. ze starší tvrze. R. 1427 dobyt husity. Často střídal majitele a byl několikrát přestavován. V baroku dostaven Jakubem Arnoštem z Lichtenštejna – Kastelkornu. Po požáru r. 1951 slouží jako muzeum.

Terénní pozůstatky hradu Maleš v nepřístupné části vojenského újezdu Hradiště. Hrad je datován do 13. a 14. stol. podle na místě nalezených střepů a o jeho historii prakticky nic nevíme.

Zámek byl postaven v roce 1755 v barokním slohu na místě starší tvrze stavitelem Jakubem Antonínem Canavallem. V současnosti je zámek využíván několika organizacemi a není veřejnosti přístupný.

Barokní zámek by postaven kolem roku 1730 pravděpodobně architektem Jakub Auguston ml. pro hraběte Barbe von Wachsenstein. Od roku 1917 patřil zámek průmyslnické rodině Škodů. V roce 1948 zámek vyhořel a jeho opravy velmi pozměnily vzhled zámku.

Tvrz postavna koncem 14. století, na místě skromnějšího sídla, kutnohorskou rodinou Ruthardovců, později uváděných z Malešova. V 18 stol. přestavěna na sýpku. Na přelomu 18. a 19. stol přistavěny zámecké objekty.

Malhotice jsou připomínány r. 1320. Tvrz zde stála snad již ve 14. stol. Koncem 16. stol. přestavěna na renesanční zámeček. Počátkem 19. stol. přestavěn v empírovém stylu. U zámku zbytky krajinářského parku. Současná podoba zámku již nepřipomíná panské sídlo.

Pozůstatky tvrziště ve tvaru komolé pyramidy se zaoblenými rohy, nad potokem za statkem čp. 8 a při stavení čp. 110. Kolem roku 1320 se po něm píšou Šenk a Konrád. Poslední zmínka o šlechtickém sídle v tomto místě je z roku 1492.

Fragmenty tvrze. Již r. 1219 se zmiňuje Přibyslav z Malíkovic a r. 1349 Ctibor z Malíkovic. R. 1418 se v majetku Buška z Malíkovic prvně uvádí tvrz. V 16 stol. ji koupil a renesančně přestavěl Gothard F. Žďárský. R. 1599 připojena Valdštejny k panství Smečno a sloužila již jen hospodářským účelům.

Malinův dům v Havlíčkově Brodu (dříve nazýván Křenkovský) byl postaven koncem 15.stol. v období pozdní gotiky. V 16. stol. byl renesančně upraven a průčelí domu v barokním stylu pochází z let 1750-1760. Dům má ve vstupní síni - mázhauzu - výjimečnou pozdně gotickou hřebínkovou klenbu.

Terénní relikty zatím nezkoumaného šlechtického hradu, připomínaného poprvé r. 1354 za Jindřicha a Arnošta z Malkova a v l. 1360–1364 za Diviše z Malkova. Již r. 1548 připomínán jako pustý a patřil k Velkým Horkám.

Historický areál bývalého bělidla a tkalcovny zvaný Málkovice, vystavěný Ad. Landsbergerem na přelomu 60. a 70. let 19. stol. v dolní části Frýdku. Tvořen tkalcovnou s bohatou fasádou s prvky z režného zdiva a obytným domem reprezentativním štítem.

Zaniklá vodní tvrz v Malměřicích pocházela pravděpodobně ze 14. století a v písemných pramenech o ní není žádná zmínka. Ves je poprvé zmíněna roku 1240, ale tvrz byla objevena teprve v roce 2017 mladým podbořanským archeologem Mgr. Vojtěchem Peksou.

Rekonstruovaná dvoupatrová budova nejmladší bezenské tvrze, postavené Bzenskými z Prorubě kolem roku 1600, využívaná jako sýpka a sklad. Dochován renesanční portál s erbem stavitelů a letopočtem 1605 a zbytky sgrafit, v interiéru trámové stropy.