Výsledky hledání míst

Empírový palác vznikl po r. 1804 přestavbou tří barokních domů dle projektu Josefa Zobela, kterou iniciovala Marie Gabriela z Rottenhanu. V pol. 19. stol. přechází do vlastnictví Chotků. Dnes je majitelem Česká obec sokolská, využívá jej Velvyslanectví Finska a Norska nebo Japonské kulturní centrum.

Klasicistní zámek z l.1770–80 vybudoval na místě tvrze ze 13. století kardinál K. Migazzi. V 19. stol. upraven Janem Nádherným novorenesančně. Rod Nádherných zámek vlastnil do r. 1945, a znovu po r. 1997. Kolem zámku chráněný park o rozloze 22,5 ha.

Pravoslavný chrám Narození přesvaté Bohorodice v Ostravě - Michálkovicích východně od římskokatolického kostela Panny Marie. Drobná stavba kostelíka s atikovým štítem a malou věží nad ním. Stavba je laděna v barvě bílé a modré.

Chrám přátelství stojí na skalnatém ostrohu nad řekou Moravou. Postaven r. 1806. Architekt Joseph Hardmuth. Stavba kruhového půdorysu v antikizujícím stylu. První opravy proběhly r. 1834. R. 1880 v Chrámu přátelství opravován strop. O Chrám přátelství se starají Lesy České republiky.

Chrám Spasitele byl postaven v roce 1957. Slouží církvi československé husitské. Přístupný při bohoslužbách a v adventním a postním čase.

Původně farní a hřbitovní kostel v osadě Šírava později připojené k Přerovu. Je neznámého stáří, první datování až z roku 1496. Několikrát přestavován v l. 1682, 1718–22 a 1791. Kostel je jednolodní orientovaná stavba s půlkruhovým závěrem a štíhlou hranolovou věží v západním průčelí.

Kostel byl postaven vídeňským architektem Ludwigem Faiglem v l. 1910-1911 pro německé evangelíky. Po odsunu Němců byl kostel dlouhou dobu nevyužíván. V r. 1995 jej získala Pravoslavná církev v českých zemích a na Slovensku. Chrám byl nově zasvěcen sv. Rostislavovi, knížeti velkomoravskému.

Další ze staveb v Lednicko-valtickém areálu z let 1824–1825 dle arch. návrhu Johanna Karla Engela. Empírový pavilon s půlhruhem sloupořadí 12 ionských sloupů a sochami alegorií věd a umění. Před chrámem sousoší Tří Grácií.

Zámek postaven r. 1805 hrabětem Josefem Leopoldem Debefem v klasicisním slohu. V roce 1891 se majiteli zámku Karel a Marie Kirchbergerovi, jejichž rodině zámek patřil až do roku 1945.

Soubor tří památkově chráněných nekolika set letých dubů letních (Quercus robur) v blízkosti raškovické Adámkovy vily.

Albrecht Slavata z Chlumu přestavěl v l.1579-1605 gotickou tvrz na renesanční zámek. Přestavěný barokně v l.1721-31 a 1742. Čtyřkřídlý komplex, východní a západní křídlo s barokními fasádami, nádvoří s přízemními arkádami. Sídlo Městského úřadu a Městského muzea, místo konání společenských akcí.

Zhruba pětimetrová dřevěná vyhlídková věž byla nad Chrastavicemi vybudována na jaře 2012 jako součást česko-německého projektu „Vyhlídková místa na Domažlicko“. Je volně přístupná a doplněná o odpočívadlo s informační tabulí.

Tvrz ze 14. století, poprvé zmiňována roku 1356 jako majetek Nedvěda a jeho syna Drslava. V 15. století majetek Švamberků. Později byla přestavěna na hospodu.

Tvrz prvně doloženou k r. 1591 nechal vystavět Šalamoun Blekta z Útěchovic. Sídlo ztratilo svou funkci po r. 1714, kdy dvůr koupil Ludvík Josef Hartig a připojil jej k panství Vartenberskému. Památkově chráněnou částí areálu je pouze barokní brána se sochou sv. Linharta a erbem rodu Hartigů.

Na zámek byla v 16. stol. Kalenici z Kalenic přestavěna starší tvrz. V roce 1711 se stal majetkem Schwarzenbergů, kteří jej v roce 1719 nechali barokně upravit. Od 19.12.1994 je zapsán v ochranném pásmu národního památkového úřadu.