Výsledky hledání míst

Kovová rozhledna s trojúhelníkovým půdorysem byla navržena architektem J. Navrátilem, vybudována v letech 1972-4. Otevřena byla v r. 1975. Vysoká je 32 m, horní plošina je ve výšce 27 m, má 128 schodů. Výhled umožní na Olomouc, Hanou a Nízký Jeseník.

Zámek vznikl přestavbou tvrze (1393) v renes. stylu, zadanou r. 1567 Burianem III. Trčkou z Lípy. Po r. 1668 přistavěno vých. křídlo. Po r. 1722 barokně přestavěn za Černínů, v l. 1774-75 přestavěn za Kolovratů, empírově upraven po r. 1817. V l. 1949-2011 zemědělská škola. Od r. 2013 noví majitelé.

Pozdně gotický vodní hrad Půty Švihlovského z Rýzmberka, budovaný zřejmě podle plánů Benedikta Rejta. Po třicetileté válce již neobýván, změněn na sýpku, v 19. stol. opuštěn. Po r. 1950 postupně opravován.

Zámek postaven patrně před rokem 1565 a největšího rozmachu zažil za Vartenberků. V 17. století se po konfiskacích dostal do majetku Valdštejnů. Následně se panství Svijany dostalo do držby rodu Rohanů, kteří jej připojili k panství Sychrov.

Původně královský hrad Přemysla Otakara II., rozšířen v 15. stol., stavebně praven renesančně a po požáru r. 1842 empírově.

Zámek byl postaven v r. 1723 hrabětem J.V. Příchovským. Poté ho v dražbě získal rytíř J. Bigatto z Chebu. Nemaje dědice odkazuje ho královskému komorníkovi a generálporučíkovi K.A. Junckerovi, ten si přidal k rodinnému jménu přídomek "Bigatto".

Kníže Karel Alain z bretaňského rodu Rohanů přestavil r. 1822 starší zámek na zámek dvoupatrový, čtyřkřídlý s vnitřním nádvořím. Do dnešní novogotické podoby upraven v létech 1847–62 (tehdy přistavěny dvě věže).

Rozhledna (68 m, 403 m n.m.) byla postavena jako víceúčelový vysílač mobilního operátora r. 2001. Vyhlídková plošina byla zpřístupněna až 30.5.2003, kdy se provozu ujal podnikatel A. Mach. Koncem r. 2005 byla rozhledna uzavřena, otevřena v dubnu r. 2006 novým provozovatelem (Gymnázium Fr. Křižíka).

Synagoga jako součást nového ghetta vystavěna v roce 1684. Jako modlitebna sloužila do roku 1943, poté skladiště. Od konce 60. let 20. století v desolátním stavu. Obnovena po roce 1989, otevřena jako muzeum v roce 2000.

Secesně-maurská budova z roku 1907 sloužila původnímu účelu do obsazení pohraničí roku 1938. Dnes opět patří židovské obci, slouží mimo jiné pro výstavy.

Pozdně klasicistní synagoga z r. 1858, židovské bohoslužby se zde konaly do druhé světové války, v roce 1950 přeměněna na modlitebnu Církve československé husitské.

Barokní synagoga z l. 1763–64, r. 1927 poničena požárem a rekonstruována. V letech 1938–41 se zde střídaly židovské bohoslužby s bohoslužbami církve čs. husitské. Dnes sídlo Rabasovy galerie.

Současná loštická synagoga nahradila koncem 18. století původní dřevěnou, přenesenou do současné polohy při translaci ghetta 1727. Původnímu účelu sloužila do roku 1939, poté skladiště a městské museum. V posledních letech prochází důkladnou obnovou.

Zřejmě největší dochovaná česká mimopražská synagoga vzniklá před r. 1800. Postavena 1642–96 ve dvoře mezi ulicemi Na hradbách a Na valech, fungovala do II. světové války a krátce po ní, pak depositář musea, opravena a zpřístupněna v 90. l. 20. stol.

Stavba z roku 1783 na místě starší budovy, nuceně demolované 1721. Ta nahradila 1688 původní dřevěnou modlitebnu. Náboženská obec, která spravovala rozsáhlou okolní oblast, zanikla po obsazení Sudet 1938. Po válce evangelický sbor, důkladně obnovena.