Výsledky hledání míst

Zámek byl postaven v r. 1723 hrabětem J.V. Příchovským. Poté ho v dražbě získal rytíř J. Bigatto z Chebu. Nemaje dědice odkazuje ho královskému komorníkovi a generálporučíkovi K.A. Junckerovi, ten si přidal k rodinnému jménu přídomek "Bigatto".

Kníže Karel Alain z bretaňského rodu Rohanů přestavil r. 1822 starší zámek na zámek dvoupatrový, čtyřkřídlý s vnitřním nádvořím. Do dnešní novogotické podoby upraven v létech 1847–62 (tehdy přistavěny dvě věže).

Rozhledna (68 m, 403 m n.m.) byla postavena jako víceúčelový vysílač mobilního operátora r. 2001. Vyhlídková plošina byla zpřístupněna až 30.5.2003, kdy se provozu ujal podnikatel A. Mach. Koncem r. 2005 byla rozhledna uzavřena, otevřena v dubnu r. 2006 novým provozovatelem (Gymnázium Fr. Křižíka).

Synagoga jako součást nového ghetta vystavěna v roce 1684. Jako modlitebna sloužila do roku 1943, poté skladiště. Od konce 60. let 20. století v desolátním stavu. Obnovena po roce 1989, otevřena jako muzeum v roce 2000.

Secesně-maurská budova z roku 1907 sloužila původnímu účelu do obsazení pohraničí roku 1938. Dnes opět patří židovské obci, slouží mimo jiné pro výstavy.

Pozdně klasicistní synagoga z r. 1858, židovské bohoslužby se zde konaly do druhé světové války, v roce 1950 přeměněna na modlitebnu Církve československé husitské.

Barokní synagoga z l. 1763–64, r. 1927 poničena požárem a rekonstruována. V letech 1938–41 se zde střídaly židovské bohoslužby s bohoslužbami církve čs. husitské. Dnes sídlo Rabasovy galerie.

Současná loštická synagoga nahradila koncem 18. století původní dřevěnou, přenesenou do současné polohy při translaci ghetta 1727. Původnímu účelu sloužila do roku 1939, poté skladiště a městské museum. V posledních letech prochází důkladnou obnovou.

Zřejmě největší dochovaná česká mimopražská synagoga vzniklá před r. 1800. Postavena 1642–96 ve dvoře mezi ulicemi Na hradbách a Na valech, fungovala do II. světové války a krátce po ní, pak depositář musea, opravena a zpřístupněna v 90. l. 20. stol.

Stavba z roku 1783 na místě starší budovy, nuceně demolované 1721. Ta nahradila 1688 původní dřevěnou modlitebnu. Náboženská obec, která spravovala rozsáhlou okolní oblast, zanikla po obsazení Sudet 1938. Po válce evangelický sbor, důkladně obnovena.

Synagoga postavená v centru bechyňské židovské čtvrti po roce 1827, zřejmě na místě starší stavby téhož určení. Z veřejně přístupného místa viditelné jen úzké novorománské průčelí. Po roce 1945 museum požární ochrany, dnes museum turistiky.

Empirová synagoga z roku 1825, postavená na místě barokní synagogy zmiňované 1693 a zničené požárem r. 1824. V současnosti zde je sbor Církve československé husitské a stálé expozice Franze Kafky a židovské obce v Třešti.

Nová synagoga, postavená v novorománském slohu podle plánů architekta Aloise Richtera v letech 1903–4. Během 2. sv. války sklad obilí. Od r. 1955 až dodnes zde sídlí kulturní dům.

Synagoga postavena v letech 1891–1892 v novorománském slohu. Bohoslužby se zde konaly do druhé světové války, po válce byla nepoužívaná. V letech 1959–60 byla upravena pro expozici Městského muzea, která je zde dodnes.

Nová synagoga, postavena jako náhrada za starší synagogu r. 1903. Bohoslužby se zde konaly do druhé světové války. Za války sloužila budova jako skladiště. R. 1947 byla upravena pro Církev českobratrskou evangelickou, které slouží dodnes.