Výsledky hledání míst

Got. tvrz z 2. pol 15. st., v pol. 16. st. přestavěna Hrzány renesančně. V 17. st přestavěna raně barokně Záruby z Hustířan, pozdně barokní přestavba v pol. 18. st. za hrabat Horbuval-Chamare. Čyřkřídlá patrová budova je krytá mansardovou střechou.

Pozorovatelna z roku 1962 vybudovaná pro potřeby štábu civilní ochrany okresu Přerov, opuštěná roku 1985. Od roku 2007 probíhají rekonstrukční práce.

Mohutná gotická věž zřejmě z 15. století. Chránila patrně nedaleký most přes Labe, později upravena na prachárnu. V současné době proběhla rekonstrukce - slouží jak rozhledna.

Pradědovu galerii založil řezbář Jiří Halouzek. Jedná se o zahradní galerii řezbářských děl - je zde více než 450 dřevěných plastik různých postav nebo zvířat, vč. několika betlémů (také největší betlém na světě). V areálu je mimo galerie i chov daňků a část určená dětem (prolézačky, kolotoče).

Minerální pramen Vincentka (dříve Hlavní pramen) byl upraven r. 1680. Je jeden z nejstarších z celkem 16 pramenů v Luhačovicích. R. 1789 nad ním byl vybudován pavilon. R. 1792 byl pojmenován po hraběti Vincenci Serényim. Pramen byl opakovaně upravován. R. 1947 byl umístěn do současné haly.

Chrám emeritního kněžského domu stavěl od roku 1730 P. I. Bayer, dokončil ji osm let nato Kilian Ignatz Dientzenhofer. Kostel zrušen 1783, následně skladiště. Oprava pro pravoslavné 1933–34. V červnu 1942 poškozen při bojích s čs. parašutisty, kteří se zde ukrývali po atentátu na Heydricha.

Neorenesanční měšťanský palác vystavěný jako nájemní dům pro JUDr. A. Pražáka v l. 1873–74 architektem T. von Hansenem. V r. 1948 zestátněn. Od r. 1985 využíván jako sídlo Moravské galerie.

Brána byla postavena ve 13. stol. a bývala součástí městského opevnění. Věž vysoká 31 m. Vyhořela v letech 1461, 1700, 1774 a 1816. Oprava horních pater provedena v l. 1882 až 1883 arch. Fr. Schmoranzem.

Rezidence českých knížat a králů s největším chrámem v Čechách, symbol Prahy a české státnosti. Jedno z nejmalebněji položených panovnických sídel v Evropě.

Vodní dílo Dalešice bylo vybudováno v l. 1970–78 jako součást komplexu jaderné elektrárny Dukovany. Sypaná hráz (100 m) je druhá nejvyšší v Evropě. V přečerpávací vodní elektrárně Dalešice jsou 4 soustrojí s reverzními Francisovými turbínami o výkonu 4x 120 MW. R. 2007 rekonstrukce všech turbín.

Technicky unikátní dílo nádrže přečerpávací elektrárny ve vrcholu hory Mravenečník stavěné od roku 1978 a spuštěné v roce 1996. Nádrž o objemu tři milony kubických metrů v nadmořské výšce 1350 m s plochou 15 ha vodní plochy je největší v Evropě.

Původně hrad z 12. st., zpustošený za husitských válek. Na pozdně gotický zámek přestavěn patrně Vilémem z Pernštejna. Později upraven renesančně. Za třicetileté války napaden Švédy a Valachy, ale neponičen. Dnes využitý jako regionální muzeum.

Zámek byl vybudován kolem roku 1560 Zachariášem z Hradce na místě staršího zpustlého hradu. V 18. stol. byl rozšířen v barokním stylu. Roku 1767 a 1847 zámek vyhořel, ale byl vždy brzy opraven. Dnes se tu nachází hasičské muzeum.

Zřícenina hradu, dle Kosmy vyb. r. 1121 Němci (asi Děpold II. z Vohburku) na našem území. Knížetem Vladislavem obležen a dobyt. R. 1427 dobyt husity. V 15. a 16. stol. často zastavován. V 16. stol. stav. úpravy za pánů ze Švamberka. Postupně zpustl.