Výsledky hledání míst

K výročí stříbrné svatby císaře v parku zřízen památníček. Nejvýraznější se stal sloup z Panské skály vysoký 570 cm. Památníček hotov r. 1880. Přemístěn na dnešní místo pod Hudební altánek r. 1906. V den 124. výročí došlo k povalení sloupu a rozlomení na několik kusů.

Dřevěná rozhledna (20 m, 637 m n.m.) z r. 2009 nad obcí Milíře s přispěním obcí mikroregionu Císařský Kámen podle projektu sdružení projektantů TOINSTA. V srpnu 2018 narušená konstrukce stržena a do října 2018 nahrazena ocelovou stavbou s dřevěným obložením.

Zaniklý vodní mlýn na spodní vodu, založený na počátku 16. stol. pány z Pernštejna na mlýnské strouze z řeky Chrudimky. Po r. 1560 v držení císaře. Později v soukromých rukou. Po r. 1910 zrušen, místo přeměny v muzeum byl mezi l. 1966-1968 zbořen. Dnes jen část zdi s kamenným nápisem.

Zaniklá tvrz. R. 1301 se zmiňuje Hartleb z Cizkrajova, jeho potomkem Benešem prodána r. 1358 Oldřichovi ze Želetavy. R. 1371 majitelem Jimrman z Jakubova, r. 1387 postoupena Konrádu Krajířovi z Krajku. Kolem r. 1440 tvrz poškozena, snad husity, a patrně nebyla opravována. R. 1487 se již nezmiňuje.

Zaniklá tvrz, která není v písemných pramenech přímo zmiňována. Spojuje se s osadou Čížov, která se prvně zmiňuje r. 1358, kdy byla prodána Frenclinem Schoberem z Hor a r. 1466 v souvislosti s Oldřichem z Miličína. Osada zanikla na přel. 15. a 16. stol. a v té době neexistovala patrně ani tvrz.

Kříž nechal na vysoké skále postavit majitel vranovského zámku hrabě Stanislav z Mniszku v 1. polovině 19. stol. jako památku na svého přítele - spisovatele, malíře a humanistu knížete Karla Claryho. Je přístupný po naučné stezce z Vranova nad Dyjí přes Onšov, v jehož katastru se nachází.

Monumentální sousoší z hořického pískovce vytvořené Josefem Václavem Myslbekem pro Palackého most. Sousoší vytesali přímo na mostě bratranci J.a F. Ducháčkovi v l. 1887– 88. Po americkém bombardování v únoru 1945 bylo z mostu sneseno. Na Vyšehrad umístěno r. 1947, na dnešní místo přeneseno r. 1979.

Rulový skalní útvar ve výšce 732 m, tvořený skupinou tří větších skalisek, z nichž nejtypičtější, Čtyřpaličatá skála, dala jméno celému útvaru podle svých čtyř vrcholových bloků - palic. Přírodní rezervace.

Čtyřúhelníkové valy Kokrdov jsou pozůstatkem keltského sakrálního místa z doby laténské. Obdobu obětiště můžeme nalézt na více místech střední i západní Evropy. Původně mělo dvě stavební fáze a zemní zbytky využili ve středověku husité jako opevněný tábor.

Přírodní památka v místě pravěkého hradiště z pozdní doby kamenné. Nečetnými povrchovými nálezy doloženo osídlení z pozdní doby kamenné, podrobnější výzkumy nebyly provedeny.

18 metrů vysoká dřevěná čtyřpatrová rozhledna na Čubově kopci v nadmořské výšce 720 metrů byla postavena na místě původní rozhledny z r. 1941 a její 16 m vysoké nástupkyně z r. 1991, která byla stržena v r. 2004 pro nevyhovující technický stav.

Vodní nádrž užívaná při plavení dřeva, byla vybudována na potoce Čurábka v 19. století. Nádrže, tzv. klauzy, umožňovaly zvýšení průtoku na potocích tak, aby se dalo splavit dřevo až k pilám a hutím. Opraven r. 2008. Jedna z největších v Beskydech (objem 5200 kubíků).

Jednoduchá vyhlídka zvaná Cyrilka v podobě drobného altánu s cibulovitou střechou. Nabízí výhledy jak na sever, na Ostravsko, tak na jih, na hory. Převážně slouží jako vyhlídka na areál Pusteven.

Skalní útvar Ďáblova prdel se nachází poblíž osady U panského lesa v trojúhelníku vesnic Terezín, Nový Svět a Valtínov. Balvan neobyčejného tvaru je považovaný za nejznámější a nejcharakterističtější skalní útvar České Kanady. V tomto okolí se nacházejí asi nejkrásnější skály a skalní seskupení.

Nejstarší panské sídlo v Dačicích vzniklo po vyvrácení hradu Bílkova (viz heslo) a rozdělení krajířovských držav koncem 15. století. Původnímu účelu sloužila do dokončení starého zámku (1579), poté součást hospodářského dvora.