tvrz, zachovalý, volně přístupno, Hl.m.Praha, Praha 4-Chodov
Zámek zbudovaný po r. 1676 za správy benediktinů z kruhové vodní tvrze z konce 13. stol. Dnešní klasicistní vzhled z poč. 19. stol. Správa státního statku vedla k devastaci, napravené v letech 1988-1994 důkladnou rekonstrukcí.
tvrz, přestavěno, volně přístupno, Olomoucký kraj, Cholina
První zmínka o obci pochází z r. 1131. Tvrz byla zřejmě založena ve 14. stol. a později přestavěna na faru. V r. 1716 měla fara ještě mohutnou středověkou věž. Dnešní podoba fary pochází z r. 1734.
mlýn - větrný, zachovalý, volně přístupno, Moravskoslezský kraj, Litultovice
Větrný mlýn německého typu byl původně postaven r. 1833 v obci Sádek. Později byl převezen. Do 2. sv. války mlel mouku, do r. 1954 šrotoval. V 60. l. vznikla expozice sekernického a hospodářského nářadí. Větrné kolo s rozpětím 16 m je největší u nás.
ostatní, zachovalý, volně přístupno, Královéhradecký kraj, Chotěborky
Vesnická památková zóna Chotěborky, zahrnující náves a její blízké okolí, byla vyhlášena 24.6.2004. Samostatně chráněnými památkami zóny jsou (od r. 1958) kostel Nanebevzetí Panny Marie (s gotickou dřevěnou zvonicí), barokní sloup sv. Jana Nepomuckého a venkovská usedlost – rodný dům F. X. Duška.
tvrz, zaniklý, volně přístupno, Jihočeský kraj, Chotěmice
Zaniklá tvrz ze 14. století Beneše z Chotěmic, zmiňovaná i v dějinách Lovětína r. 1432, zanikla koncem 16. stol. a zůstal jen hospodářský dvůr. Jan Sádlo z Kladrubec prodal počátkem 16. stol tvrz, dvůr a ves Kateřině, kněžně Saské.
tvrz, terénní náznaky, volně přístupno, Liberecký kraj, Chotovice
Chotovice založeny při tvrzi Kalov ve 14. stol. Z tvrze dochovány jen nepatrné zbytky základů budov a poničených hradeb., které pohlcuje vegetace. Tvrziště leží na území lesoparku pojmenovaném po Franzi Hantschelovi.
zámek, chátrající, volně přístupno, Jihočeský kraj, Choustník
Zámek postaven Černíny poč. 17. stol., upraven Šporky po r. 1674, za Netolických rozšířen po r. 1843 do dnešní podoby. Po r. 1945 domov důchodců, dnes bez využití. Obdélná jednopatrová pův. renesanční budova bez výraznějších architektonických znaků.
Zříceniny gotického hradu ze 14. století. Dochovaly se valeně klenuté sklepy, torza bergfritu a obvodové zástavby. Hrad byl založený Půtou z Turgova před r. 1316. Koncem 14. stol. byl majitelem Heřman z Choustníka. V r. 1645 byl pobořen Švédy. V 17. stol. zde byl klášter a v 18. století sýpka.
zámek, zachovalý, volně přístupno, Jihomoravský kraj
Další ze staveb v Lednicko-valtickém areálu z let 1824–1825 dle arch. návrhu Johanna Karla Engela. Empírový pavilon s půlhruhem sloupořadí 12 ionských sloupů a sochami alegorií věd a umění. Před chrámem sousoší Tří Grácií.
věž - rozhledna, zachovalý, volně přístupno, Plzeňský kraj, Chrastavice
Zhruba pětimetrová dřevěná vyhlídková věž byla nad Chrastavicemi vybudována na jaře 2012 jako součást česko-německého projektu „Vyhlídková místa na Domažlicko“. Je volně přístupná a doplněná o odpočívadlo s informační tabulí.
hrad, zřícenina, volně přístupno, Vysočina, Chřenovice
Zřícenina raně gotického hradu bergfritového typu z konce 13. st. Zakladatelem byl zřejmě Léva z Jankova. Hrad zpustl v 1. pol. 16. st. Zachována zůstala válcová věž, předhradí, příkopy, valy a zbytky hradeb.
hradiště, terénní náznaky, volně přístupno, Jihočeský kraj, Chřešťovice
Hradiště ve výrazně strategické poloze nad soutokem Vltavy a Chřešťovického potoka osídleno od doby bronzové až do vrcholného středověku. Zachoval se z něj pouze krátký úsek jednoho ze tří valů, chránících vstupní šíji z jihu a dvojice souběžných valů s příkopem, chránící západní svah ostrožny.
voda - vodopád, zachovalý, volně přístupno, Ústecký kraj, Chřibská
Chřibské vodopády se nalézají na konci klidného lesního údolí asi 1,5 km východně od města Chřibská. Jsou dvoustupňové a vede k nim z města žlutá značka (cca 1,5 km). Cesta údolím je vedena roklí po zbudovaných můstcích. Vodopády jsou působivé zejména při vyšším stavu vody.
hrad, zaniklý, volně přístupno, Zlínský kraj, Chropyně
Koncem 16. stol. (1567), za Hanuše Haugvice z Biskupic stávala v Chropyni tvrz. O deset let později mu císař Rudolf II. povolil stavbu nového sídla – hradu. Hrad nebyl nejspíše ani dostavěn, protože Haugvic krátce na to zemřel a hrad zpustl.
Přihlášení
Tento web používá cookies pro správnou funkci, analytiku a marketing.
Více informací