Výsledky hledání míst

Zaniklé místo židovského hřbitova, pietně upraveno

Malý hřbitov poutnovské obce, která existovala od 17. stol. do přelomu 19. a 20. století. Pohřby do konce 30. let z obcí v okolí. Dnes se ztrácí v porostu mezi lukami.

Památka UNESCO tvořící součást židovského ghetta Třebíče ukrývá na ploše 1,2ha 11 tisíc pohřbů, 3 tisíce mnohdy bohatě zdobených náhrobních kamenů. Pohřívá se zde od počátku 17. století, poslední obřad proběhl v sedmdesátých letech min. století.

Úštěcký židovský hřbitov mohl existovat již v 15. stol., nejstarší náhrobky byly datovány r. 1570. Po zániku židovské obce v Úštěku za 2. svět. války chátral až do r. 2001, kdy pod správou pražské Židovské obce začaly rekonstrukce pokračující dodnes.

Hřbitov pocházející ze začátku 19. stol., dochováno kolem 55 náhrobků; nejstarší čitelný epitaf je z r. 1815 a poslední pohřeb tu proběhl v r. 1911. Z ohradní zdi a márnice zbyly jen ruiny.

Židovský hřbitov ve Veselici byl založen asi v polovině 18. stol. Leží na okraji lesa přibližně 0,5 km za obcí a je poměrně zachovalý. Kolem 250 náhrobků nese převážně české nápisy. Kromě hřbitova se dochoval také hrobnický dům.

Hřbitov založený zřejmě v první polovině 16. stol., sloužil zejména zpočátku jako spádový pro plzeňskou oblast. V průběhu 2. svět. války takřka celý zničen nacisty. Dochováno pouze kolem 20 náhrobků a zbytky ohradní zdi.

Hřbitov téměř čtvercového půdorysu, obehnaný zbytky kamenné hřbitovní zdi. Dochovalo se zde 55 náhrobků z 18. až 20. století. Nejstarší čitelný je z roku 1834, nejmladší z 18. března 1939. Náhrobky mají nápisy hebrejské, německé i české. Torzo obřadní síně stojí v severozápadním rohu hřbitova.

Hřbitov na návrší severovýchodně od obce. První zmínka o něm je z roku 1723, je však nepochybně staršího data. Nejstarší čitelný náhrobek je z roku 1741. Dochováno je 315 náhrobků a masivní kamenná márnice z 19. století.

Židovský hřbitov byl založen přibl. v 1. pol. 15. stol., nejstarší z 313 dochovaných náhrobků je z r. 1694. R. 1802 byl poničen požárem (dřevěné náhrobky), r. 1945 byl těžce poškozen při válečných bojích. Hřbitov je unikátní náhrobky polského (slezského) typu. R. 1958 byl prohlášen národní památkou.

Židovský hřbitov na okraji města Litomyšl, založený v 70. letech 19. století. Od 2. sv. války pustý, v současné době prochází postupnou rekonstrukcí.

Menší židovský hřbitov ze 2. poloviny 19. století nedaleko centra obce při silnici na Soláň. Zajímavostí je náhrobek zakladatele zdejších skláren Salomona Reichla.

Židovský hřbitov neznámého stáří. Nejstarší čitelné náhrobky jsou ze 17. stol. Poslední pohřeb před rokem 1943.

Značně zpustlý hřbitov z 18. století. Nejstarší čitelné náhrobky pocházejí ze druhé poloviny 18. století, nejmladší z roku 1886. Hřbitovní zeď ani márnice se nedochovaly.

Chátrající hřbitov se nachází nad obecním hřbitovem, nad kostelem sv. Martina. Byl založený nejpozději v 17. stolení a nejstarší náhrobek pochází snad již z roku 1619.