Výsledky hledání míst

Zřícenina hradu, první zmínky z roku 1318. Často se střídali majitelé. Počátkem 17. stol. opuštěn, začal pustnout, měnit se ve zříceninu. Dodatečně rozšířen, patrné stopy renesanční přestavby. Dochovány výrazné zříceniny hradeb a paláce.

Uměle navršená mohyla (286 m.n.m.) je významným archeologickým nalezištěm (významné hrobky z doby stěhování národů z pol. 5. stol. – pol. 6. stol.). Před r. 1805 těžba štěrku. R. 1805 odtud řídil Napoleon útok, který rozhodl bitvu u Slavkova. R. 1930 byl odhalen pomník na památku této bitvy.

Téměř zaniklý hrad. Ves Komňa r. 1261 v maj. vizov. kláštera. R. 1385 zmiň. Dětoch z Komně. V l. 1408–20 hrad v zástavním držení Adama a Dražka z Hrádku. R. 1448 hrad prodán Zdeňkem ze Šternberka Miroslavovi z Cimburka. R. 1517 pustý.

Ústřední prostor tzv. Nového města v Jilemnici získal svou podobu po požáru roku 1788. Domy jsou posunuty vždy o jednu okenní osu do ulice, aby z nich bylo vidět směrem k náměstí. Podle tohoto "nakukování" získala ulička své jméno.

Hrad byl založen dle písemností r. 1362. Zakladateli hradu byli páni erbu poloutrojříčí, kteří ho měli v držení až do husitských válek. Po Leskovcích hrad náležel Routům z Dírné. Jako pustý se uvádí k roku 1539. Dnes zbyla z hradu jen zřícenina.

Hrad byl založen asi v prvním desetiletí 14. století Markvarticem Zdislavem, synem purkrabího Pražského hradu Havla z Lemberka a jeho manželky blahoslavené Zdislavy. Později renesančně přestavován. Opuštěn po požárech v l. 1693 a 1720.

Vznik tvrze ve Zvoli není přesně datován, ale hovoří se až o druhé polovině 15.století, kdy byla jedna větev vladyků ze Zvole povýšená do šlechtického stavu. Po roce 1500 získali Zvoli i s tvrzí Žerotínové. V 17. století byla tvrz přeměněna na sýpku a hájenku. Dodnes se nedochovalo vůbec nic.

Zaniklý opevněný objekt leží na strmé ostrožně nad řekou Vltavou. Beze zmínky v písemných pramenech. Protáhlý areál s příkopem vylámaným do skály, za kterým je výrazný homolovitý terénní útvar (zaniklá věž ?), odpovídá svým vzhledem spíše zaniklému hradu bergfritového typu než pravěkému hradišti.

Zvon stojí přibližně ve středu vesnice u rozcestí. Jeho stavbu inicioval a navrhl Ing. Petr Nedvěd. Téměř třítunový a bohatě zdobený zvon byl odlit v rodinné zvonařské firmě Rudolfa Pernera III. v Pasově; nevysoká čtyřboká zvonice je z mrákotínské žuly, skla a oceli. Instalován v létě roku 2012.

Zvonička církve Československé husitské z roku 1937 stojí v centru obce. Dva betonové sloupy se stříškou. Pod ní zavěšen zvonek. Mezi sloupy deska s kalichem. Nápis PRAVDA VÍTĚZÍ.

Dolejší Dobré a Hořejší dobré sloučeny r. 1935 pod jméno Velká Dobrá. Zvonice, vyhlídková věž, postavena v 70. letech 20. stol. Slouží také jako rozhledna. Na vrchol vedou schody. Stojí ve venkovním prostoru prodejny pro zahrádkáře. Rozhled pouze po prostorách prodejny.

Zvonice či malá kaplička v bývalé osadě Maleny, dnes části obce Stražisko. Postavena pravděpodobně na místě starší zvoničky z konce 18. století.

Zvonice v Bolelouci z pol. 19. století. Původní zvon Florián rekvírovaný za 1. sv. války byl nahrazen novým, Florián pak nalezen v Norimberku. Zvonice byla rekonstruována r. 2000. U zvonice socha sv. Václava součást pomníku padlých.

Hranolová zděná zvonice opatřená tvrdou omítkou pochází z roku 1832, kromě zvonu má i hodiny. Na západní straně je osazena křížem a na východní straně je pomník obětem 1. světové války.

Zděná lidová zvonice z roku 1794 v nádherné krajině Drahanské vrchoviny.