Výsledky hledání míst

Památka UNESCO tvořící součást židovského ghetta Třebíče ukrývá na ploše 1,2ha 11 tisíc pohřbů, 3 tisíce mnohdy bohatě zdobených náhrobních kamenů. Pohřívá se zde od počátku 17. století, poslední obřad proběhl v sedmdesátých letech min. století.

Úštěcký židovský hřbitov mohl existovat již v 15. stol., nejstarší náhrobky byly datovány r. 1570. Po zániku židovské obce v Úštěku za 2. svět. války chátral až do r. 2001, kdy pod správou pražské Židovské obce začaly rekonstrukce pokračující dodnes.

Hřbitov z roku 1680. Zachovalo se na něm cca 300 náhrobků barokního a klasicistního typu, nejstarší je z roku 1796. V části hřbitova jsou starší hroby překryty mladšími a náhrobky jsou zasazeny do ohradní zdi. Poslední pohřeb roku 1969. V obřadní síni expozice o dějinách Židů v Pacově a okolí.

Hřbitov založen v 17. století., nejstarší náhrobky z konce 17. století. Poslední pohřeb roku 1940. V opravené márnici je expozice věnovaná dějinám Židů v okolí Černovic. Přístupová cesta je lemována kameny netradičního památníku, každý kámen stručně popisuje osudu jednoho z černovických Židů.

Hřbitov byl údajně založen, stejně jako janovická synagoga, v roce 1723. Je ale pravděpodobně starší, nejstarší čitelný náhrobek pochází z roku 1705. Na ploše 1515 m2 se dochovalo okolo 260 náhrobků, z období baroka, klasicizmu i moderních. Hřbitov je volně přístupný, ohradní zeď je opravena.

Židovský hřbitov v Podbořanském Rohozci byl založen pro početnou komunitu v roce 1856 a pohřbívalo se zde až do roku 1931. Za druhé světové války byl zdevastován a dnes stále chátrá.

Židovský hřbitov v Údlicích byl postaven roku 1864 jako náhrada starého, pocházejícího ze 16. století. Byl poničen nacisty za války. Je ohrazen zdí a nalézá se zde zdevastovaný památník obětí pochodu smrti, pohřbených v hromadném hrobě.

Židovský hřbitov byl založen v letech 1878–1879. Součástí areálu bývala i obřadní síň a byt hrobníka, tyto budovy však zanikly. Za 2. sv. války byl hřbitov zdemolován nacisty, v 90. letech 20. století prošel rekonstrukcí. Do dnešních dob se zachovalo celkem 86 náhrobků z období 1880–1934.

Hřbitov vznikl v polovině 19. století, užíván byl místní židovskou komunitou do druhé světové války. Má rozlohu 1475 m2, dochovalo se na něm cca 50 náhrobků, nejstarší z konce 19. století, nejmladší z roku 1928. Na hřbitově jsou pohřbeni příbuzní hudebního skladatele Gustava Mahlera.

Hřbitov na úpatí vrchu Chlumek byl založen kolem roku 1835. Nejprve sloužil převážně židovské obci v Běštíně, po jejím zániku po pogromu roku 1866 pak hostomické židovské obci. Využíván do druhé světové války. Na ploše hřbitova se dochovalo cca 160 náhrobků, márnice a hřbitovní zeď jsou v ruinách.

Židé v městečku Luka žili od 16. století, židovský hřbitov byl založen nejpozději v 17. století. Pohřbívání zesnulých trvalo do záboru Sudet r. 1938. Za války jej zničili nacisté, devastace pokračovala i v období kolektivizace. Dnes ze hřbitova zbyla ohradní zeď, torzo vstupní brány a ruina márnice

Židovský hřbitov byl založen snad koncem 18. stol., nejstarší náhrobek je z r. 1833. Pravidelně využíván do 60. let 19. stol., poslední pohřeb se zde konal r. 1915. Za 2. sv. války zpustošen nacisty, od té doby nebyl opravován. Zachovalo se zde 26 náhrobků rustikálního typu. Hřbitov pomalu chátrá.

Hřbitov byl údajně založen už před r. 1421. Nejstarší zdokumentovaný náhrobník je z r. 1696. Většina z několika desítek dochovaných stél je až z 19. a 20. století s hebrejskými a německými nápisy. Poslední pohřeb zde proběhl v roce 1932. Od čtyřicátých let 20. století je hřbitov opuštěn a zanedbán.

Židovský hřbitov byl založen r. 1794. Po postupném přesídlení většiny markvareckých židovských obyvatel byla zdejší náboženská obec r. 1888 zrušena. Většina náhrobků pochází z 1. pol. 19. stol., součástí hřbitova je kamenná obřadní budova. Hřbitov patří od r. 1958 mezi chráněné kulturní památky ČR.

Hřbitov založen po r. 1727, kdy do obce přišla početná skupina Židů z Vídně a Dolního Rakouska. Nejstarší dochovaný náhrobek je z r. 1730. Poslední pohřeb v létě 1930. Hřbitov má rozlohu 1514 m2 a je na něm cca 450 náhrobků barokního a klasicistního typu, s převážně hebrejskými a německými nápisy.