Výsledky hledání míst

V pořadí třetí židovský hřbitov v Lounech byl založen v letech 1874–1875 a z těchto let pocházejí i nejstarší náhrobky. Obřadní síň v postavená v eklektickém stylu s maurskými okny byla na přelomu 20. a 21. století opravena.

Židovský hřbitov v Lošticích je doložen poprvé roku 1554. Poslední pohřeb zde proběhl roku 1942, od té doby pohřebiště silně zchátralo. Bývalo zde údajně kolem 6000 náhrobků, dochované pocházejí z 18.–20. století.

Bývalý židovský hřbitov leží ve strmém svahu mezi poli, doložen je roku 1724. Do dnešní doby se zachovalo asi sto hrobů z let 1826 až 1904.

Zrekonstruovaný židovský hřbitov založený v 17. století na kraji Starého Města pod Landštejnem. Přístupný je kdykoliv, kromě židovských svátků. Během druhé světové války poničen německými vojáky, po roce 1989 zrekonstruován.

Hřbitov založen ve druhé pol. 19. stol. pro židovské náboženské obce v Praskolesích a Hořovicích. Používán do druhé světové války. Dochovalo se zde 94 náhrobků klasicistního a moderního typu, nejstarší z doby založení hřbitova, nejmladší z r. 1950.

Hřbitov vybudován po roce 1832. Rozšířen na dnešních 4107 m2 byl v roce 1907. Používán byl do druhé světové války. Po ní byl hřbitov opuštěn a postupně devastován. Dnes je zde volná plocha s fragmenty 2 náhrobků a zbytek ohradní zdi.

Židovský hřbitov u obce Dlouhá Ves s řadou dochovaných cenných náhrobků především z 19. a 1. poloviny 20. století. Nejstarší čitelný náhrobek je z roku 1742.

Památkou na zaniklou židovskou obec v Oseku u Strakonic je malý hřbitov, ukrytý v lese mezi Osekem a Radomyšlí. Kamenná zeď ohraničuje areál o rozloze 413 metrů čtverečných, jemuž dominuje v severní části mohutná lípa. Na hřbitově jsou pochováni prarodiče Franze Kafky z otcovy strany.

Židovský hřbitov v Habrech byl založen snad ve 14. století, ale spolehlivě je doložen až první polovině 17. století. Má zachovalé, postupně opravované náhrobní stély. Márnice a ohradní zeď jsou zatím pobořeny. Hřbitov leží západně od města v polích, na okraji rybníčka.

Židovský hřbitov založený po r. 1760. Po zániku židovského osídlení před 2. světovou válkou chátral. Kompletně zrekonstruován v letech 2010-2011. Nyní obsahuje něco přes 100 zachovalých náhrobků, převážně z období druhé poloviny 19. stol. až do 2. světové války.

Židovský hřbitov pocházející z první třetiny 19. stol. Utrpěl značné škody v období nacistické okupace a chátral i následující desetiletí do r. 1989. Zrekonstruován v r. 2004, nyní obsahuje 36 náhrobků převážně z 2. pol. 19. stol.

Židovský hřbitov u vsi Neznašov založen v první polovině 18. století. Zachováno přibližně 250 náhrobků a zrekonstruovaná márnice z r. 1858 s dochovaným kamenným obřadním stolem k omývání zemřelých.

Pozůstatky židovského hřbitova založeného zřejmě již kolem r. 1405. V období nacistické okupace značně zdevastován, většina náhrobků byla zničena nebo rozkradena. Nyní v areálu hřbitova zachováno jen cca 7 zbývajících původních náhrobků a jejich torz.

Židovský hřbitov založený zřejmě v druhé pol. 17. stol. Od 90. let 20. stol. postupně rekonstruován. Zachováno kolem 200 náhrobků, nejstarší čitelný z r. 1762.

Hřbitov někdejší židovské obce v Širokých Třebčicích (viz heslo) se dnes nachází na katastru sousední obce Mory, nad levým břehem potoka, který mezi oběma vesnicemi teče. Hřbitov se snad užíval do konce 30. let 20. století, dnes zarostlé zbytky.