Výsledky hledání míst

Minerální pramen, jehož vynikající vodu využívali místní lidé od pradávna. Záznamy o kyselce dokládají v 17. stol. premonstráti z kláštera v Teplé, zmiňují ji také staré německé vlastivědné knihy. V r. 1999 byla studánka obnovena a zrekonstruována, zároveň byl vystavěn zastřešující altán.

Zřícenina letohrádku ve východní části bažantnice jižně od Zahrádek, na katastru sousedních Holan. Součást barokně komponovaného krajinného celku, soustředěného kolem Nového Zámku (viz heslo). Po roce 1945 zpustl, dnes jen obvodové zdi.

Terénní náznaky hradu postaveného kolem r. 1376 na ostrožně nad soutokem Želivky a Blažejovického potoka. Zanikl asi v 15. stol. Ves Zahrádka zatopena vodní nádrží, zachován jen kostel na protějším břehu.

Pozůstatky zaniklé středověké vesnice Žák z 16. století. Lze zde rozpoznat zdi bývalých domů, hráz rybníka a středověkou kamennou studnu. Vesnička patrně zanikla v průběhu třicetileté války (1618-1648) a poté již nebyla obnovena. R. 2003 byla zapsána jako nemovitá kulturní památka.

Snahu o výstavbu kaple v Kunčičkách u Bašky zhatila poprvé 2. světová válka. Po ní byla iniciativa obnovena. R. 1949 poklepán základní kámen, ale stavbu definitivně zhatil komunistický režim. Základní kámen byl přenesen k Bayerovu mlýnu.

Přírodní památka byla vyhlášena r. 2017 na toku Zákolanského (Dolanského) a Dobrovízského potoka k ochraně biotopu chráněného raka kamenáče a kriticky ohroženého raka říčního. Chráněné území je asi 14 km dlouhé při kolísající šířce několika metrů, protože zahrnuje jen koryto a břehy obou potoků.

Zaniklá tvrz nad obcí Zákřov (dřívě Zákřovice) z druhé pol. 14. stol., zanikla na přelomu 15. a 16. stol. Ves zpustla mezi lety 1560-68, opětovně vysazena r. 1787 pod názvem Zákřov. Tvrziště bylo bez průzkumu zničeno r. 1972.

Zřícenina skal. hradu. Zal. ve 13. stol. Prameny o hradu celé 14. stol. mlčí – možná záhy zanikl. Osídl. před r. 1402 – maj. Václav Berka z Dubé (do r. 1420). R. 1456 Aleš Berka z Dubé. Koncem 15. stol. připoj. ke Starému Berštejnu.

Kovová rozhledna s točitým schodištěm byla postavena v roce 2020 na místě původní z roku 1967 na den přesně po 53 letech. Rozhledna byla postavena z veřejné sbírky. Je zde vynikající kruhový rozhled na Krkonoše, Broumovskou vrchovinu, Javoří hory i Adršpašsko - teplické skály.

Zaniklý hrad z 1. pol. 14. století. Koncem 15. stol. připojen k Žebráku, před r. 1495 ke Komárovu. Po ztrátě rezidenční funkce opuštěn, r. 1543 pustý. V novověku v areálu postaven velký ovčín, na přel. 19. a 20. stol. hranolová věž – rozhledna.

Dnes už jen místo původní valové fortifikace ne zcela přesně určeného názvu a funkce nad řekou Jihlavou, u něhož chybí jakékoli historické zprávy.

Výstavná předměstská budova, zvaná Zámeček ve východní části Mohelnice. Vystavěl ji obchodník Petr Magin r. 1801. Hodnotná klasicistní budova s barokními prvky.

Statek na samotě nad obcí, první písemné zprávy jsou z první pol. 20.století. V 80.letech vznik cvičného dostihového závodiště. V r. 1989 Zámeček navrácen původním majitelům. Po prodeji objekt vyrabován. Po revitalizaci vybudován jezdecký areál, probíhá zde zemědělská prvovýroba a agroturistika.

Postavena r. 1911-1913 podle projektu architekta F. Ohmanna. Dnes po rekonstrukci z r. 2001. Atrium zdobí plastika Ducha pramenů ze železitého pískovce. Její součástí je Horní Zámecký pramen (č.4) a nepřístupná část Dolní Zámeckého pramene (č.3).

Kamenný čtyřobloukový most, překračující Ploučnici těsně pod jejím soutokem s Panenským potokem. Vznikl zřejmě po roce 1620 pro spojení zámku s parkem na druhém břehu řeky. Rozšířen r. 1664, opraven po povodních (1805 a 1881) a požáru (1806). Po roce 1945 zchátral, v l. 2006–2010 obnoven.