Výsledky hledání míst

Reliéfní zbytky tvrze neznámé historie v polích asi 2 km západně od Vratěnína

Zbytky nevelkého hrádku ze 13. století patrně s dřevěnou branou. Hrádek pravděpodobně patřil do soustavy strážních hrádků při řece Ostravici a možná zastával i sídelní funkci.

Výrazný pahorek jádra kapkovitého tvaru vystupující z vysoké říční terasy nad řeku Ostravici v poloze Landek u Vratimova. Snad sídlo pánů z Vratimova uváděných v období 14. a počátku 15. století.

Zaniklý hrad Vraty, nazývaný též Rattenstein, dnes nevykazuje žádné pozůstatky. Název hradu se odvozuje od zprávy, kterou zmiňuje A. Sedláček, v níž se píše o věně Kačmy z Rechenburka na Vratech.

Zaniklý nevelký hrad pravděpodobně pochází z 2. pol. 13 st., Snad byl nejstarším sídlem majitelů Neznášova, po silném požáru hrad zanikl a jeho nástupcem se stal sousední Rotemberk. Dodnes se dochoval val a příkop.

Oválné valové opevnění na na vrcholu Hradisko jižně od vesnice je středověkého původu a souvisí z ochranou makraběcího majetku, jež je ves jako jeho součást poprvé v roce 1258 uváděna. Konec tohoto sídla bude souviset s připojením k panství Cimburk v roce 1365, či natrvalo v roce 1407.

Pravděpodobně slovanské hradiště z raného středověku ležící na místě dnešního kostele sv. Václava a na jazykové ostrožně východně od něj. Pod podlahou kostela byly nalezeny zbytky otonského kostelíka z konce 10. století.

Zaniklý, středověký hrádek byl postaven pravděpodobně majiteli nedaleké vsi Vrbice, nyní části obce Hořovičky. Byl objeven až roku 2013, ale zbytky sond svědčí o nějaké formě výzkumu či nelegálních výkopů před mnoha lety. Z obranných konstrukcí hrádku se zachoval pouze příkop a val.

Počátky tvrze lze možná spojit s rokem 1311, kdy ves přechází do soukromých rukou. Do té doby byla majetkem čejkovických templářů, kteří ale měli v Čejkovicích opevněnou komendu a nic podobného ve Vrbici nepotřebovali. Výslovně se ovšem tvrz připomíná až roku 1408, kdy patřila Bočkovi ze Želic.

Pamětní kámen umístěný na dohled od Znojma na Kraví hoře jako připomínka znojemského patriota Antona Vrbky (1860–1939), který původně vybudovali jeho přátelé v roce 1925 (ještě za jeho života). Po 2. sv. válce zničen, obnoven v roce 2005 novodobým znojemským Okrašlovacím spolkem.

Zámek ve Vrbně p. Prad. vybudován v 17. st. v barokním stylu. Na konci 18. st. přestavěn v empírovém slohu. V roce 1821 se majitelem stává továrník Johann Josef Grohmann a provedl na zámečku další úpravy. Po roce 1948 zámek chátral. Nyní zrekonstruován a slouží jako restaurace a penzion.

Hašek z Vrchlabí kolem pol.14.st. postavil ve Vrchlabí panské sídlo, prvně ale písemně připomínané až v roce 1454. Tvrz stávala v parku nedaleko dnešního zámku. R.1574 je tvrz ještě připomínána. Později zcela zanikla.

Zachovalá částečně zrekonstruovaná barokní sýpka postavená za biskupa kardinála ze Schrattenbachu v letech 1722–24 podle projektu již zemřelého architekta Giovanni Pietra Tencally. Obdélná trojpatrová stavba na kratších stranách s volutovými štíty, fasády členěny pilastry, v přízemí dva průjezdy.

Renesanční dům, který sloužil jako biskupská účtárna. Konečná podoba ze 16. stol., v 17. stol. významná přestavba. Dům nese prvky renesance a baroka. Schodiště s portálem z roku 1678 od Giovanniho Pietra Tencally.

Soláň s výškou 861 m n.m. leží v CHKO Beskydy při Vsetínských vrších. Místo je významnou turistickou a lyžařskou lokalitou.