Výsledky hledání míst

Hradiště známé vyvražděním Vršovců roku 1108 se nachází na Trstenické stezce spojující Čechy s Moravou. Akropole je obehnána dochovanými valy o výšce 4 - 6 m a její rozloha je 0,8 ha. Na místě je postaven pomník.

Roku 1394 zmínka o tvrzi ve Vrahovicích. Pravděpodobně spíš opevněný dvorec. Místo a dějiny nejsou známy.

Hrad z poloviny 14. století. Připomíná se v r.1351 jako středisko panství,k němuž náleželo 7 okolních vsí. Za husitských válek zřejmě pobořen,neboť se r.1497 uvádí jako pustý.

Vranické vodopády se nacházejí na malém krátkém potůčku, který teče od osady Vraník (místní část obce Ledečko) prudce strání dolů k železniční trati, kde ústí do Sázavy. Potůček vytváří na pararulovém podkladu soustavu nevelkých vodopádů, zejména po deštích a při tání sněhu.

Nevýrazné čtvercové tvrziště, jež nijak výrazně nevystupuje z terénu. První zmínka o vsi je z r. 1363, kdy se uvádí Čáslav z Vranova. V letech 1544–1549 prodává šest bratrů Vranovských tvrz Janu Trčkovi z Lípy, který je připojuje k Opočnu. Tvrz se naposledy připomíná spolu se dvorem r.1598.

Středověká tvrz v dnešním městysi Vraný zchátrala za třicetileté války a jako nevyužívaná byla v 1. polovině 18. stol. stržena. Zanikla beze stop a byla nahrazena rokokovým zámkem.

Vrapická tvrz je zaniklým sídelním útvarem, z jehož fortifikace se zachoval pouze příkop. Byla založena asi ve 14. století, zřejmě Mikulášem Benešovským z Vrapic. Stále znatelné tvrziště je zarostlé vegetací a do nedávna sloužilo jako skládka..

Reliéfní zbytky tvrze neznámé historie v polích asi 2 km západně od Vratěnína

Zbytky nevelkého hrádku ze 13. století patrně s dřevěnou branou. Hrádek pravděpodobně patřil do soustavy strážních hrádků při řece Ostravici a možná zastával i sídelní funkci.

Výrazný pahorek jádra kapkovitého tvaru vystupující z vysoké říční terasy nad řeku Ostravici v poloze Landek u Vratimova. Snad sídlo pánů z Vratimova uváděných v období 14. a počátku 15. století.

Zaniklý hrad Vraty, nazývaný též Rattenstein, dnes nevykazuje žádné pozůstatky. Název hradu se odvozuje od zprávy, kterou zmiňuje A. Sedláček, v níž se píše o věně Kačmy z Rechenburka na Vratech.

Zaniklý nevelký hrad pravděpodobně pochází z 2. pol. 13 st., Snad byl nejstarším sídlem majitelů Neznášova, po silném požáru hrad zanikl a jeho nástupcem se stal sousední Rotemberk. Dodnes se dochoval val a příkop.

Oválné valové opevnění na na vrcholu Hradisko jižně od vesnice je středověkého původu a souvisí z ochranou makraběcího majetku, jež je ves jako jeho součást poprvé v roce 1258 uváděna. Konec tohoto sídla bude souviset s připojením k panství Cimburk v roce 1365, či natrvalo v roce 1407.

Pravděpodobně slovanské hradiště z raného středověku ležící na místě dnešního kostele sv. Václava a na jazykové ostrožně východně od něj. Pod podlahou kostela byly nalezeny zbytky otonského kostelíka z konce 10. století.

Zaniklý, středověký hrádek byl postaven pravděpodobně majiteli nedaleké vsi Vrbice, nyní části obce Hořovičky. Byl objeven až roku 2013, ale zbytky sond svědčí o nějaké formě výzkumu či nelegálních výkopů před mnoha lety. Z obranných konstrukcí hrádku se zachoval pouze příkop a val.