Výsledky hledání míst

Zaniklá tvrz ve Velemyšlevsi byla postavena pravděpodobně již na konci 13. století a stála snad do počátku 16. století, kdy byla nahrazena mladší tvrzí na místě bývalého zámku.

Zaniklá ves Velenec ležela mezi obcemi Veleň a Sluhy severovýchodně od Prahy, zřejmě v blízkosti Mratínského potoka. Je doložena mezi lety 1318 a 1593. Tvrz doložena od r. 1425. Ves i tvrz zanikly v průběhu 16. stol. prakticky beze stop.

Zbytky opevněného sídla, snad nedostavěného hrádku, v pramenech zmiňovaného jako Velenice. Na klesajícím konci úzké ostrožny dochovány zbytky přízemí hranolové stavby a úzký, do podloží vytesaný sklípek.

Zřicenina hradu, který založil Přemysl Otakar II., od něhož jej získal Čéč z Budějovic. Za Václava II. ho r. 1283 získali páni z Michalovic, kteří ho drželi až do r. 1387. Po r. 1487 opuštěn Vokem z Rožmberka a jako pustý se připomíná již v roce r. 1541. V l. 2011-2012 vybudován nový dřevěný most.

Poprvé je doložen v roce 1356, když Karel IV. kupoval potštejnské panství od synů Mikuláše z Potštejna. Zaniká zřejmě ještě před koncem 14. století. Údaje o tom, že Velešov je pozůstatkem templářského kláštera, z jehož zřícenin byl později postaven hrad Potštejn, patří k neprokázaným pověstem.

Jednoduchý empírový zámek postaven po r. 1803 rytířem Janem Höpflingenem z Bergendorfu místo zchátralé tvrze. Od roku 1945 v majetku obce, dnes slouží jako víceúčelový dům.

Zřícenina královského hradu. Založen před rokem 1316, kdy byl hrad Půtovi z Frýdlantu zastaven Janem Lucemburským. Před rokem 1500 pozdně goticky přestavěn, další úpravy v polovině 16. století. Roku 1658 pobořen. Zřícenina poškozena lomy, rozebírána na materiál.

Původně tvrz, v renesanci přestavěna na zámek, který byl později upravován barokně. Pozdějšími úpravami historický ráz staveb značně utrpěl.Zdevastovaný, zánikem ohrožený zámek byl novodobě rekonstruován na hotel.

Kovová rozhledna s dřevěným opláštěním byla na Velké Deštné postavena v r. 2019 podle návrhu brněnských architektů Lukáše Svobody a Tomáše Juráka. Vyhlídková plošina ve výši 17,5 m je od 26. 10. 2019 celoročně (z bezpečnostních důvodů mimo období s nepříznivými podmínkami)volně přístupná po 96 schodech.

V roce 1424 se na území obce připomíná vodní tvrz. Její pozůstatek v dolní části obce je evidován jako archeologická lokalita datovaná do období přelomu 13. a 14. stol. až konec 15. století.

Ves založil rod Sirotků, po jejich vymření v r. 1306 přechází na Dobeše z Bechyně. V r. 1417 Boček z Kunštátu přepisuje ves s pustou tvrzí Liechtenštejnům. V r. 1500 sídlí v Bílovicích Leonard z Liechtenštejnu. V r. 1533 přecházejí na Žerotíny. Ve 3. čtvrtině 16. století bylo doplněno ren. křídlo.

Hrádek neznámého názvu a data vzniku i zániku. V 70.–80. letech 20. stol. archeologický průzkum, nálezy mincí, kovových předmětů a keramiky ze 13.–15. stol. Ostrožna přerušená nejméně třemi příkopy poškozena lesní cestou ve 20. letech 20. stol.

Šlechtické sídlo ve Velkých Hošticích vzniklo již před přelomem 15. a 16. století. Po roce 1754 bylo za Chorynských z Ledské přestavěno v pozdně barokní zámek, přestavovaný r. 1840. Kolem zámku přírodně krajinářský park z poč. 19. století.

Hradisko o rozloze asi 1,8 ha, chráněné valem, příkopem a palisádou. Osídleno věteřovskou kulturou ze starší doby bronzové, lužickou a slezskou fází kultury lužických popelnicových polí z mladší a pozdní doby bronzové, platěnickou kulturou z doby halštatské a slovanskou ze střední doby hradištní.

Výrazné tvrziště na konci Farské ulice ve Velkých Popovicích. Tvrz vznikla asi před polovinou 14. století a poprvé byla zmíněna v roce 1417. Doba zániku tvrze není zřejmá. Dochovalo se rozměrné jádro oblopené širokým a hlubokým příkopem.