Výsledky hledání míst

Dvojice památkově chráněných tech. památek – železničních viaduktů – překračujících Prokopské údolí z l. 1870-2 nazývaná „Pražský Semmering“ dle slavnější rakouské tratě. Dnes velmi málo využívaná, nerentabilní trať.

Z terénních náznaků a povrchového sběru předpokládané raně středověké dvoudílné hradiště (6,2 ha) s trojúhelnou akropolí (1,1 ha). Dle nálezů bylo místo osídleno již v pravěku, hradiště pochází z 10.–12. století. Pozůstatky možného opevnění poničila orba i stavba kostela sv. Matouše ve 13. století.

Hrad založen po r. 1330 Janem Lucemburským, od konce 14. stol. zastavován. Po r. 1434 dobyt, od r. sídlem Gutštejnů, po nich královský. R. 1547 zabaven Pluhům z Rabštejna a vypálen, poté zpustnul. Dochovány zříceniny paláce a hradeb, valy a příkopy.

Výrazné tvrziště jižně od osady Přemelovsko. Tvrz se výslovně zmiňuje pouze v roce 1587 a to již byla pustá. V roce 1415 však jistý Zdeněk z Přemilovska připojil svoji pečeť na stížný list české šlechty proti Husovu upálení.

Monumentální sousoší z hořického pískovce vytvořené Josefem Václavem Myslbekem pro Palackého most. Sousoší vytesali přímo na mostě bratranci J.a F. Ducháčkovi v letech 1887–1888. Dne 14. 2. 1945 bylo poškozeno americkým bombardováním. Na Vyšehrad přeneseno r. 1947, na dnešním místě je od r. 1979.

Tvrz uváděna roku 1309 v souvislost s Heřmanem z Přemyslovic. Snad stála na kopci Strážná nad obcí. Další zmínka z roku 1631 - Fridrich Vojska z Bogunčovic. Pravděpodobně již druhá tvrz stojící někde v obci. Od r. 1699 připadá klášteru Hradisko v Olomouci. Časem zcela zaniká.

Pomník z r. 1841, vytvořený Josefem Maxem z podnětu hraběte Nostitze, připomíná pověst o povolání Přemysla k vládě v Čechách. Na kamenném podstavci s reliéfy spočívá pluh. Naproti přes silnici do Řehlovic stojí empirová budova bývalého hostince.

Jediný pozůstatek tohoto dvorce je vytesaný erb Vlkanovských z Vlkanova. Dvorec pocházel pravděpodobně už ze 14. stol., kdy byl součást zaniklé vsi Lazce. Jako dvorec v Přepychách se však uvádí až v r. 1573, kdy jej vlastní Kytlic z Ehrenbergu.

Téměř zaniklý hrad asi z 13.-14. stol. Příslušný katastr uváděn r. 1442, hrad však prvně zmíněn až r. 1492. Velmi sporé zmínky v pramenech. R. 1576 uváděn již jako "pustý zámek Přerovec".

Nejspíše jen dřevěná tvrz ze 14. století vystavěná příslušníky vladyckého rodu z Přestavlk a Dobrčic, která se nachází východně od zámku, byla zřejmě od konce 15. století opuštěná.

Silně zarostlé tvrziště z přelomu 13. a 14. století spolu se zbytky zaniklé vsi nedaleko vsi Kosice. Koncem 15. století připojeno k panství chlumeckému a v roce 1521 se už tvrz nepřipomíná. Ves zanikla za třicetileté války.

Tábor 29 byl místem určeným k "převýchově" zaměstnanců hydrogenačního komplexu STW. Postavili jej v dubnu 1941 pro muže a později i pro ženy mezi hlubinným dolem Herkules a původní silnicí do Litvínova. Zničili ho britští letci nočním náletu 16.1. 1945, ale zachovaly se z něj zbytky staveb i požární nádrže.

Zřícenina hradu. Zal. r. 1243 Vítkovci. V 1. pol. 14. stol. za Petra z Rožmberka přestavěn a doplněn o kapli. Šlechtou zde byl vězněn král Václav IV. R. 1420 dobyt tábor. husit. vojsky a r. 1437 dle dohody Oldřicha z Rožmberka s Tábory zbořen.

Rozsáhlý areál téměř zaniklého hradu z poloviny 13. století postavený snad Vítkem a Vokem z Prčic na pravém břehu Lužnice. Hrad společně s Příběnicemi na druhém břehu Lužnice kontroloval veškerý pohyb na řece. Obsazen v r. 1420 Tábory jako majetek Vítkovců. Hrad zbořen dle smlouvy z 3. června 1437.

Zaniklý městský hrad na místě současného farního kostela. Zložen patrně koncem 13. stol. jako sídlo Franka z Příbora a Hückeswagenu. Zanikl snad roku 1307 nebo za husitských válek. Pozůstatkem hradu je část věže a snad i zeď kolem areálu.