Výsledky hledání míst

Zdevastované sídlo správce dvora, původně v majetku tepelského kláštera. Od roku 1865 majetkově spojen s Bečovem. Po roce 1945 postupně zanikají jednotlivé části dvora.

Značně přestavěný a chátrající zámek na místě tvrze, z jehož původní podoby dnes stojí jen východní a část severního křídla.

Desky umístěné na kamenném mostě připomínají ničivé povodně v letech 1663 a 1770. Jsou umístěny ve třech nikách a naproti nim socha sv. Jana Nepomuckého. Kamenný most s povodňovými deskami a sochou sv. Jana Nepomuckého je technickou a kulturní chráněnou památkou.

Pozůstatek technické památky, protipovodňové zídky s polosloupy a arkádami u říčky Blaty byly postaveny po povodních, které se opakovaly ve stejný den dva roky po sobě a to v letech 1858 a 1859 v obci Senička na Hané.

Novogotický památník byl postaven u mostu přes říčku Blšanku v centru obce Kryry po povodni, která v r. 1872 zničila v obci mnoho domů a při které zahynula řada lidí. K prudkosti povodně přispělo protržení hrází několika rybníků. Roku 2012 byl památník opraven.

Opevněné sídliště lidu púchovské kultury z přelomu letopočtu na vrcholu Strážnice. Archeologické nálezy zařaditelné mezi období hallstatské a laténské. Osídleno až do 1. stol. n. l., kdy bylo hradiště násilně dobyto a zničeno požárem. Archeologický výzkum v letech 1962 a 1987.

Dvojice bývalých lomů u obce Řeporyje, národní přírodní památka (od r. 1982) o velikosti 3,5 ha. Je to zároveň geologicky významná lokalita – v r. 1984 zde byl stanoven mezinárodní stratotyp svrchního siluru. Naleziště zkamenělin.

Chráněný přírodní výtvor na jižním okraji Moravského krasu. Vápencová plošina s dalekým romantickým výhledem a výskytem vzácné květeny.

Zřícenina hradu. Přemyslovské správ. hradiště do pol. 13. stol. (opuštěno). R. 1315 věnoval J. Lucemburský Bavorovi III. ze Strakonic prostředky na stavbu hradu. Lucemburkové vlastnili hrad až do konce 15. stol., poté majitel Půta Švihovský z Rýzmberka. Od roku 1558 již pustý.

Prachovské skály jsou turisticky velmi oblíbené přírodní pískovcové skalní útvary, členité a různého tvaru. Vyhlídky s pohledy na skalní útesy a okolí. Značené turistické cesty.

Nejvyšší hora Hrubého Jeseníku a celé Moravy (1492 m n. m.). Místo vyhledávané vyznavači turistiky, sportu, ale především přírody (CHKO). Vrcholu dominuje 145,5 m vysoký vysílač, který ve 2. pol. 20. stol. nahradil r. 1959 zřícenou kamennou rozhlednu z let 1904-12.

Největší česká secesní památka. Původně koncové nádraží Dráhy císaře Františka Josefa z r. 1871 na trati z Vídně. První staniční budova zbořena. Dnešní Fantova budova a prosklená hala nad nástupišti z let 1901-1909. Moderní odbavovací hala z let 1972-1979. Pod nádražím je stanice pražského metra.

Minerální pramen, dříve zvaný Lesní. Byl známý již před r. 1770. Nejprve zde byla jen studánka, později kamenná jímka s dřevěným pavilonem. Po zásazích do jímání v l. 1929-30 vydatnost pramene poklesla, pramen byl tedy znovu zachycen ve studni a přejmenován na Aloisku. Pavilon je z r. 1963.

Minerální povrchový pramen nechal hrabě Ondřej Serényi upravit někdy v l. 1669-80. Původně byl zvaný Slaný či Pramen bublavý. R. 1792 byl nově upraven a přejmenován na Amandku. R. 1988 došlo po provedení vrtu Vincentka 2 k poklesu hladiny Amandky. Dnes je voda zachycována do 3,5 m hluboké studny.

Pramen Bílého Halštrova (Weisse Elster) asi 1,5 km po zelené tur. značce z obce Výhledy. Pramen je podchycen do jednoduchého jímacího zařízení pod žulovým památníkem.