Výsledky hledání míst

Zbytky tvrze rytířů z Pěšic. Na poč. 15. st. za loupeživého rytíře Ješíka z Popovce dobyta hotovostí litomyšl. biskupa. Po několika letech sporů připojena ke košumberskému panství. Dochován pahorek jádra se stopami dvou budov a čelní příkop.

Tvrz v Petříkově se poprvé objevuje v písemných pramenech z roku 1439 a na počátku šestnáctého století byla zpustlá. Byla v držení drobných šlechticů z okolí a také novoměstských měšťanů. Zachoval se z ní val, příkop a tvrziště zarostlé lesem.

Zřícenina nevelkého hradu postaveného po roce 1358 Petrem z Janovic. Po smrti Petra byl hrad dědictvím rozdělen na čvrtiny a po roce 1556 byl hrad již opuštěn. Od té doby je uváděn jako pustý.

Zbytky hradu, obehnané příkopem na východě a západě, na vrcholu kopce Králova Hora ve 602 m. n. m. Občasné zbytky zdiva hradu, dnes na některých místech silně zarostlé.

Mayerův gloriet, zastřešený dřevěný vyhlídkový altán z r. 1804. Kousek nad ním je Petrova vyhlídka s dřevěným křížem a při ní busta Petra I. v nadživotní velikosti z r. 1877.

Zbytky hrádku či tvrze nejasných osudů, zřejmě ze 14. st. Na pravoúhlé ostrožně zachovány příkopy a část vnějšího valu (na východě), v jádře terénní nerovnosti po budově či věži o rozměrech 5x7 m, zřejmě hlavní obytné i obranné stavbě sídla.

Zřícenina hradu. V pís. pramenech zmiň. pouze jednou; jako místo zajetí Alberta ze Schonštejna. Brzy poté musel hrad zaniknout, neboť se více nepřipomíná. Zánik hradu přežila jen jeho kaple – současný farní kostel, opevněný novou hradbou.

Pozůstatky vsi vzniklé za vlády Přemysla Otakara II. západně od Slavonic. Na tomtéž místě zřejmě o století dříve zanikla slovanská osada. Pfaffenschlag vypálili husité, nikdy nebyl obnoven. Objeven 1958 a v následujících letech vykopán.

V letech 1690 –1695 nedaleko starovodského poutního kostela vystavěna kolej řádu piaristů. V padesátých letech 20. stol. po vystěhování zdejších obyvatel a začlenění do vojenského prostoru Libavá klášter zbourán.

Zřícenina selské usedlosti na skalním ostrohu v jižní části náhorní plošiny Hrada. Doložen roku 1554 jako samota Hrada. Od roku 1716 usedlost vlastnil rod Píčů. Roku 1952 byl poslední hospodář z rodu Píčů, Vladimír, rozkulačen a statek zanikl.

Barokní sousoší Piety z roku 1735 u silnice do Moravičan bylo opraveno v polovině 19. století nákladem Rosalie Pluskalové. Ta financovala i zřízení volné kopie na opačném konci městečka, u silnice na Bouzov.

Barokní lidová práce z pol. 18. stol. na odbočce ze silnice II/258 do vsi. Na hranolovém soklu s reliéfy sv. Anny, Nejsvětější Trojice a sv. Františka z Assisi titulní plastika. Roku 1998 originál přenesen do kostela sv. Václava a nahrazen kopií.

Výklenková Pietscheho kaplička stojí na břehu Markvartického rybníka. Pochází asi z konce 18. stol. Bíle omítnutá stavba na obdélném půdorysu. Na čelní straně obloukový vstupní otvor uzavřený mříží. V interiéru výklenek s barevným reliéfem Panny Marie. Kaplička se nachází v dobrém a udržovaném stavu.

Hrad byl založen v 2. pol. 14. stol. Zajíci z Hazmburka. V roce 1422 byl obsazen husity a krátce nato byl poškozen či úplně zničen. Zbyla jáma sklepení, pozůstatky zdí a základního zdiva.