Výsledky hledání míst

Nežárecká brána, dříve též Linecká, pochází ze třetí čtvrtiny 15. století. Středověká brána má dva gotické a jedno renesanční patro. V 19. století byla brána opatřena hodinami. Nachází se nedaleko státního hradu/zámku, na Balbínově náměstí.

Původní tvrz ze 14. stol. zpustošena za válek Matyáše Korvína s Jiřím z Poděbrad, později znovu obnovena. Poč. 18. stol. koupili Nezdenice Serenyiové, přebudovali tvrz na barokní zámek. Poč. 19. stol. rod Herringů - přestavba na zámek empírový.

Zaniklé lázně (pramen zachován) známé Nezdenickou kyselkou nebo též Kořenkovou kyselkou. Jodový pramen byl znám již v r. 1585 a užíván ke koupelím. V polovině 19. stol. byl pramen stáčen a exportován. Původní lázeňská budova zanikla koncem 19. stol.

Zaniklá středověká tvrz, pravděpodobně ze začátku 14. století (Mikuláš z Pasovar - 1314 a 1316). Kolem 15. století se dostává do majetku Rožmberků a v r. 1541 se uvádí již jako pustá spolu se vsí. Jako předpokládaná lokalizace se jeví místo odloučeného statku na kraji vsi č. p. 1.

Nepatrné zbytky zaniklého hradu neznámého jména. Postaven ve 2. pol. 13. století, zanikl zřejmě již v polovině 14. století. Z trojdílného hradu (jádro a 2 předhradí) dochovány nevýrazné zbytky zdiva, valy a příkopy.

Tvrziště na východním okraji vsi je pozůstatkem stavby typu s plášťovou zdí, která se částečně dochovala. Tvrz pravděpodobně vznikla v polovině 14. století. Počátkem 17. století se zmiňuje už pouze poplužní dvůr.

Rozsáhlé zříceniny gotického hradu. První zmínka r. 1369. Koncem 15. st. zcela zničen požárem a r. 1519 uváděn jako pustý. Keramické nálezy dokládají lidskou přítomnost ještě v 17. st. Dochováno torzo okrouhlé věže, paláce a terénní zbytky opevnění.

V obci Nosálov existuje poměrně rozsáhlý soubor lidové architektury, především roubených staveb obytných domů a hospodářských staveb z 19. století. Typickým prvkem zdejších statků jsou zdobené kamenné brány.

Vrch nedaleko mlýna jižně od Stebna v sobě skrýval ojedinělý nález etruské bronzové mísy zvané teglia a dalších předmětů. Byl objeven za pomoci detektoru kovů v únoru 2015 a je jediným mimo území Itálie. Pochází z období 400 až 200 let před narozením Krista.

Nová a Stará Rasovna je součástí PR Bílá voda (vyhl. 3.8.2000 na katastrálním území obce Holštejn, o ploše 31,7 ha). Potok Bílá voda se zde zanořuje do hlubin země. V podzemí se stéká se Sloupským potokem a tvoří říčku Punkvu.

Torzo opevnění Nové brány z roku 1572. Nová brána na jihu byla nejmladší z ivančických bran městského opevnění. Jako jediná se částečně dochovala po jejich demolici v 19. století a stala se součástí obytného domu.

Rohová budova v západní části náměstí. Postavena v letech 1905-1906. Architekt Edmund Chaura. Novorenesanční jednopatrový dům. Později moderní přístavba. Dnes sídlo městského úřadu.

Budova Nové radnice má základ v právovárečném renesančním domě z pol. 16. století. Jako sídlo městského úřadu slouží od rekonstrukce v letech 2002-2003.

Původně Nová synagoga postavená židovskou obcí roku 1904 jako náhrada zbořené staré synagogy. Za okupace zničena a vydrancována, po válce prodána církvi čs. husitské, která ji přestavěla.

Kaplička z roku 1806, 300–400 let stará lípa a dva roubené domy s pozoruhodnými konstrukčními prvky v horní části návsi kdysi samostatné obce Nová Ves, položené vysoko nad pravobřežní částí Ústí nad Labem.