Výsledky hledání míst

Zbytky kamenných městských hradeb v královském městě Litovli. Povolení ke stavbě vydal 3. 2. 1327 král Jan Lucemburský. Délka činila asi 1300 m, před hradbami byl vodní příkop, mokřiny, četná ramena řeky Moravy a dva rybníky. Dochováno torzo v jižní části města a několik drobných artefaktů.

Městské opevnění pochází z 2. poloviny 13. století, od 14. století v podobě kamenných hradeb se dvěma branami. Hradby z větší části zbořeny v polovině 19. století, dochovány v malých úsecích, dnes částečně pohlcených novou zástavbou. Volně přístupné jsou až 4 m vysoké zbytky Jižní brany.

V 15. století vystavěno opevnění kolem kostela. Dodnes u kostela patrné jeho pozůstatky. Na západní a jižní straně ohrazení dochovány úseky hradebního opevnění. Zeď zpevněna sledem mohutných opěrných pilířů. Jediný doklad gotické městské fortifikace. Od r. 1964 památkově chráněno.

Dochované kamenné opevnění středověkého městečka, které navazovalo na hrad Rychmburk. Hradby měly pět kruhových bašt, bránu a branku. Vznik městského opevnění započal kolem roku 1500.

Městský dům, původně zvaný Záloženský, byl postaven na počátku minulého století v době národního obrození. Od roku 1909 je majetkem města Přerov.

Městský částečně hrázděný a roubený dům z 18. století, se zděným přízemím z počátku 19. století, se stodolou a složitým stavebním vývojem. Mimořádně hodnotný areál usedlosti v centru města.

Městský hřbitov z roku 1900. Vstup tvořen bránou se třemi oblouky a sochou anděla. Pozoruhodné hřbitovní arkády z let 1902-07 od arch. Čeňka Venclíka.

Městský park Lužánky (20 ha) je nejstarší veřejný park v ČR, jeden z nejstarších v Evropě. Pův. hospodářský dvorec s lužnou loukou, později majetek kláštera, r. 1786 věnován městu Josefem II. k vybudování veřejného městského parku, pův. francouzského, r. 1840 upraven na park přírodního charakteru.

Meteorologický sloup postaven r. 2021. Stojí v parku v centru obce. Kromě obvyklých meteorologických přístrojů je součástí objektu dotyková obrazovka s informacemi o obci.

Meteorologický sloup zprovozněn r. 1882. Původně stál u dnešních Plynových lázní a počátkem 20. stol. přemístěn na současné místo. Významné informační místo pro lázeňské hosty s údaji důležitými z hlediska lázeňských procedur. Na konci r. 2007 rozhodnuto o obnovu sloupu.

Dobře patrné tvrziště se zaniklou vsí na výběžku vybíhajícím do údolí přítoku rybníka. První zmínka je z let 1210 a 1237. Od 14. stol. v držení pánů z Mezilesic, kteří žijí ještě počátkem 17. stol, ačkoliv panství vlastní jen do r. 1450. Ves se uvádí r. 1497 jako pustá, r. 1531 je pustá i tvrz.

Gotická tvrz ze 14. století. Poprvé připomínaná v letech 1322-1359 za Jeníka z Mezimostí. Od poč. 15. stol. v majetku Rožmberků, zboží připojeno k třeboňskému panství. Malá, nevyužívaná tvrz brzy zanikla. V roce 1465 při prodeji dvora Janem z Rožmberka si Jan vyhrazuje kopec, "kdež jest tvrz byla".

Michal je antropogenní jezero, první na Sokolovsku, které vzniklo zatopením zbytkové jámy po těžbě hnědého uhlí. Má rozlohu 29 ha pří maximální hloubce necelých 6 m a slouží jako rekreační areál s atrakcemi. Pyšní se nejdelším tobogánem u nás. Slouží veřejnosti od r. 2004.

Přírodní památka vyhlášená v roce 1984 na ploše 0,2 hektaru. Je jedním z nejlépe zachovalých projevů intenzivního mrazového zvětrávání žuly ve vrcholových partiích Jihlavských vrchů v nadmořské výšce 765–774 metrů nad mořem.

Nad východním koncem protáhlého města Mikulášovice ve Šluknovském výběžku stával od r. 1555 větrný mlýn, který byl r. 1875 upraven na hostinec. Stavba r. 1946 bezdůvodně odstřelena, v hájku po ní zachovány terénní stopy.