Výsledky hledání míst

Hradiště z doby jevišovické a horákovské kultury, na výrazném kopci asi 1,5 km severozápadně od Bosonoh. Zachovány náznaky opevnění. Lokalita je zalesněna a leží mimo turistické trasy.

R.1858 vyčleněno 120 ha lesa k ochraně, r.1933 vyhlášené za SPR. R.1958 rozšířena na současných 666,6 ha. Nejstarší stromy jsou staré i více jak 400 let. Od r.1979 vede kolem pralesa naučná stezka. Prales ukazuje původní podobu šumavských lesů.

Halštatsko-laténské hradiště vybudované v době mezi 7. stol. až 2. pol. 5. stol. př. Kr. Hradiště nemělo pravděpodobně sídelní roli, sloužilo jako refugium či svatyně. Zachoval se vnitřní val, místy až 13 m široký, vnější val je málo zřetelný.

Dvě místa upomínající na legendární záchranu přemyslovské dynastie před vymřením po meči: studánka proti údajnému Křesinovu statku, kde měla prát Božena; a staletý dub v údolí pod vsí.

O bývalé gotické tvrzi není nalezena písemná zmínka. Založena byla zřejmě na přelomu 13. a 14. st. Zachováno je okrouhlé tvrziště o průměru asi 16m. Jako opevnění sloužil vodní příkop, jehož zbytky zůstaly dodnes.

Jedná se o nejsilnější vysoké kosmické energetické místo v Čechách. Energetické místo je na granitové balvanu. Kámen umožňuje silné psychotronické prožitky.

Kamenná sloupová boží muka u Protivanova pocházejí z 2. poloviny 19. století. Sakrální stavba na tomto místě je prvně doložena na III. vojenském mapování - Františko-josefském z let 1876-1878.

Nízká zděná boží muka na čtvercovém půdorysu stojí při křižovatce silnic na Mikulov a Znojmo. Na vrcholu je kovový dvojramenný křížek. V prosklené nice je umístěn reliéf Nejsvětější Trojice. Boží muka nejsou datována, podle typu jsou snad z 19. století.

Boží muka stojící před muzeem v Jesenici sem byla přemístěna z městské části Červená strana. Jsou kamenná, na hranolovém soklu stojí kónický sloup s horním kapličkovým ukončením završeným kovovým křížkem. Na podstavci je málo čitelný letopočet 1808.

Masivní zděná boží muka se čtvercovým půdorysem stojí při silnici č. 602 z Velkého Meziříčí na Měřín. V nikách lucerny jsou umístněny novodobé náboženské obrázky. Na vrcholu je kovový dvojramenný křížek. Při opravě ve 20. století v nich byly objeveny historické dokumenty.

Nedatovaná boží muka (pravděpodobně pozdně barokní z 18. století). Jedná se kamenná muka se slepou lucernu na pilířku gotických forem a krytou stříškou s bání a kamenným křížem. Lucerna je na všech čtyřech stranách zdobena reliéfy. Na soklu ani dříku nejsou žádné ozdoby ani nápisy.

Rustikální zděná barokní boží muka kasulového typu byla postavena někdy na přelomu 18. a 19 století. Stejný typ božích muk se dochoval také v katastru nedaleké obce Kobylá nad Vidnavkou a Tomíkovice. Stavba je kulturní památkou.

Barokní boží muka z 2. pol. 18. století. V místě tři pomníky (Svat. Čech, 1. světová válka a 2. světová válka).

Torzo pozdně barokních sloupkových božích muk z roku 1770. Dnes se z nich ale zachoval jen sokl a část dříku vysoká cca 1 metr. Sokl je hranolový, s rytými rámy, v přední části je hůře čitelný sedmiřádkový česky psaný nápis: NAKLA/ DEM/ LVKASE/ PARKANA/ Z BATE/ LOWA/ 1770. Chráněna od roku 1958.

Boží muka byla postavena někdy na přelomu 18.-19. století na křižovatce starých cest vedoucích na Nedvězí, Nemilany, Slavonín a Dub. Stavba je prvně doložena na Císařském povinném otisku map stabilního katastru Moravy z r. 1833.