Výsledky hledání míst

Nepatrné zbytky lícovaných zdí bašty s nejasným původem a dobou vzniku. Místo plnilo funkci předsunuté bašty hradu. Stavba byla několikrát pobořena a opravena. R. 1707 byla rozmetána střelným prachem a zdivo rozebráno.

Hradiště z doby jevišovické a horákovské kultury, na výrazném kopci asi 1,5 km severozápadně od Bosonoh. Zachovány náznaky opevnění. Lokalita je zalesněna a leží mimo turistické trasy.

R.1858 vyčleněno 120 ha lesa k ochraně, r.1933 vyhlášené za SPR. R.1958 rozšířena na současných 666,6 ha. Nejstarší stromy jsou staré i více jak 400 let. Od r.1979 vede kolem pralesa naučná stezka. Prales ukazuje původní podobu šumavských lesů.

Halštatsko-laténské hradiště vybudované v době mezi 7. stol. až 2. pol. 5. stol. př. Kr. Hradiště nemělo pravděpodobně sídelní roli, sloužilo jako refugium či svatyně. Zachoval se vnitřní val, místy až 13 m široký, vnější val je málo zřetelný.

Dvě místa upomínající na legendární záchranu přemyslovské dynastie před vymřením po meči: studánka proti údajnému Křesinovu statku, kde měla prát Božena; a staletý dub v údolí pod vsí.

O bývalé gotické tvrzi není nalezena písemná zmínka. Založena byla zřejmě na přelomu 13. a 14. st. Zachováno je okrouhlé tvrziště o průměru asi 16m. Jako opevnění sloužil vodní příkop, jehož zbytky zůstaly dodnes.

Jedná se o nejsilnější vysoké kosmické energetické místo v Čechách. Energetické místo je na granitové balvanu. Kámen umožňuje silné psychotronické prožitky.

Pozdně barokní boží muka byla postavena někdy v 18. století. Prvně jsou doložena na I. vojenském mapování – josefském z let 1764-1783. V r. 1958 byla tato drobná sakrální stavba zařazena mezi kulturní památky ČR.

Zděná boží muka z konce 18. století v podobě hranolu s jehlancovitou stříškou, na jejímž vrcholku je ocelový kříž. V nice se nachází obrázek Panny Marie. Od roku 1958 jsou zapsána v seznamu kulturních památek ČR.

Boží muka pochází z 2. pol. 19. stol. Po jejich zničení nově postaveny r. 1897. Tvar hranolového pilíře děleného římsami do tří etáží. V etážích mělké výklenky, v nich osazeny obrazy svatých malovaných na plechu. Památkově chráněno od r. 1958.

Žulová pozdně gotická boží muka z počátku 16. století s velmi nezvyklým tvaroslovím. Hranolový pilířek s okosenými hranami je zakončen malou čtyřbokou vrcholovou kaplicí, v jejíž mělké nice je nezřetelný reliéf Krista na kříži. V horní třetině dříku je připevněno příčné břevno, vytvářející kříž.

Pískovcová boží muka z roku 1589. Stojí v bezprostřední blízkosti hřbitova. Autor je neznámý, společně je nechali postavit kněz Václav Vinař a primas Václav Kunatka.

Žulová boží muka jsou pravděpodobně ze 17. století, mohou být ale i o století starší. V části literatury jsou přičítána rožmberské stavební huti. Pilířek má gotickou podobu, lucerna s mělkými nikami má tvarosloví renesančně-barokní, bez výrazných ozdobných prvků. Památkově chráněná od roku 1958.

Drobná sakrální stavba z 2. poloviny 18. století postavená ve stylu vrcholného baroka. Za 2. světové války byla silně poškozena. Rekonstrukce proběhly v r. 1971 a 2017.

Žulová boží muka z roku 1735. Nevýrazný sokl přechází v čtyřboký dřík s okosenými hranami. Čtyřboká kaplice s půlkruhově zakončenou mělkou čelní nikou stojí na jednoduché profilované římse. Kaplice končí jehlancovou stříškou s koulí a tepaným dvojitým křížem. Památkově chráněná od roku 1958.