Výsledky hledání míst

Hrádek sloužil jako správní středisko kolonizovaného území od 2. pol 13. st. Zakladatelem byl asi 2. manžel Elišky z Křižanova Hrabiše z rodu pánů ze Švabenic. Zanikl na přelomu 14. a 15.st. Dnes nalezneme pouze stopy po zavalených příkopech a zdech.

Lokalita nad Bochovským potokem, mohlo by jít o první osídlení v Bochově, předchůdce Neue Hartensteina. Oválná plošina na konci ostrohu, ze tří stran chráněná příkopem a valem, přehradí malá plošina mezi cestou a čelním valem. Beze stop zdiva, nevyskytují se ani jiné terénní náznaky po stavbách.

Terénní pozůstatky tvrze. Postavili ji snad páni z Ronova koncem 14. st., po Bohdalovu se údajně psal Smil z Ronova. Po jeho smrti r. 1405 zřejmě opuštěna. Zřícenina rozebrána v 19. st., dnes najdeme pouze příkop a terénní zbytky budov a hradeb.

Původně se v těchto místech nacházela pole, ale ta zmizela kvůli těžbě cihlářské hlíny, aby na místě bývalého hliníku vznikl právě současný rybník, který je v širém okolí jednou z mála přírodních oáz.

Zámek byl tvořen 3 domy ve východní frontě náměstí. R.1817 upraven Gussnary v sídlo. Po r.1857 přestavěn a upraven hr. Rudnickou v klasicistní zámek. Po získání objektu Larisch-Mönnichy r.1886 ztratil sídelní funkci. Koncem 80.let 20.stol. rozebrán.

Dnes zcela zaniklý zámek, jehož historie byla poměrně krátká, nechal v letech 1736-1740 vybudovat pro svoji dceru Karolinu Kuefsteinovou tehdejší majitel jaroměřického panství Jan Adam Questenberk. Zámek v roce 1781 vyhořel a nebyl již obnoven.

Zaniklý hrad postavený v roce 1408 pány z Holštejna místo nedaleké původní tvrze. Poslední zprávy z roku 1446 kdy jej jeho dosavadní majitel Vok z Holštejna prodal Jindřichu Mirkovi z Chlumu.

Jediná písemná zmínka o tvrzi pochází ze zápisu do zemských desek markraběte Jošta roku 1384. Přestože je místo známo, doposud nebylo zkoumáno archeology a nejsou ani známy jeho dějiny.

Tvrziště datované dle nálezů do rozmezí 14.–16. století na ostrůvku uprostřed rybníka za hospodou. Jde o bývalé vodní tvrziště bez písemných zmínek o jeho existenci či majitelích. Ostrůvek je spojen s břehem kovovou lávkou.

Zachovalá zděná rozhledna postavena v letech 1908-1909. Původně měla být o 9 m vyšší. Po opravě r. 1999 znovu zpřístupněna, rekonstruována r. 2014. Volně přístupná.

Volně přístupná ocelodřevěná rozhledna svým názvem připomíná, že vznikla v oblasti významného keltského osídlení a zásluhou propagátorů keltských památek. Blízká obec České Lhotice leží v blízkosti někdejšího keltského oppida a je významnou archeologickou lokalitou.

Soubor plastik Kurta Gebauera z místního červeného, bílého a šedého mramoru v Červeném lomu v Dalejském údolí v Praze.

V lese nedaleko hájovny Na Kokrdech došlo pravděpodobně roku 1620 k vojenskému střetnutí stavovského vojska s císařskou armádou. Dokazují to relikty zemního opevnění dodnes patrné v lese. O bitvě i bojišti máme dosud málo informací.

Barokní zámek postavili v letech 1724-1748 cistarciáci jako důstojné sídlo proboštů. Nad vchodem je hodnotný ranně barokní portál s vytesaným znakem velehradského kláštera. Po rekonstrukci zámku v něm dnes sídlí místní OÚ.

Poprvé dnes již neexistující hrad byl zmíněn roku 1373, ale jeho původ je starší a nejasný. V případě ohrožení se bránil pasivně svou hmotou. Zakladatel byl Lev z Klobouk. Po r. 1471 byl asi 10 let v rukách Uhrů. Po r. 1536 jej zřejmě zničili Turci.