Výsledky hledání míst

Městská památková zóna vyhlášená roku 1992 pro ochranu historického jádra někdejšího českého centra těžby stříbra v Krušných horách. Kromě významných solitérů (viz jednotlivá hesla) zahrnuje řadu měšťanských domů s renesančními jádry. Od r. 2019 součást památky UNESCO.

Třípatrovou dřevěnou rozhlednu postavil soukromý stavebník na vlastním pozemku na jaře 2008. Stojí na vyvýšeném hřbetu mezi městy Chrast a Luže. Asi 12 m vysoká stavba je volně přístupná veřejnosti po žebřících s celkem 39 stupni.

Terénní zbytky po soustavě barokních pevnůstek chránících cestu mezi Opavskem a Moravou. Postaveny rakouskou armádou v 80. letech 18. století.

Bývalá úklonná štola a výdušná jáma Bedřich ve Slezské Ostravě. Založena r. 1835. Konečné hloubky 199 m dosáhla v r. 1902, kdy byla zlikvidována hlušinou.

Zasypaná jáma Josef příslušející k dolu Anselm (nyní hornické muzeum OKD) v Ostravě - Petřkovicích, při naučné stezce na vrch Landek. Má podobu kráteru o průměru cca 10 m.

Na barokní zámek byla ve druhé pol. 17. stol. přestavěna jezuity tvrz z konce 16. stol. Zámek sloužil jako hospodářské a letní sídlo. V roce 1860 byl zámek přestavěn v pseudogotickém slohu.

Funkcionalistická budova Janáčkova divadla byla postavena v l. 1960-1965 dle projektu arch. Jana Víška a kol. (Vilém Zavřel, Libuše Žáčková-Pokorová), podoby interiérů navrhli také arch. Ivan Ruller a Boleslav Písařík. Stavbě předcházelo celkem 7. arch. soutěží, vyhlášených postupně v l. 1910-1958.

Památník stojí v místě přijetí kapitulace císařských vojsk po bitvě během třicetileté války 6.3.1645 mezi švédskými a císařskými vojsky.

Telekomunikační ocelový stožár o výšce 40 m na Janovském vrchu slouží od prosince 2013 jako volně přístupná rozhledna s vyhlídkovou plošinou ve výšce 30 m. Poskytuje výhled do Saska, na Českosaské Švýcarsko a Děčínský Sněžník, příp. na Lužické hory až k Ještědu.

Hrádek plnil zřejmě funkci sídelní pro některého z nižších feudálů na Frýdecku. Dnes jsou na místě pouze pozůstatky středověkého opevnění, značně poškozené pozdější těžbou kamene. Z hradiska je dnes přírodní amfiteátr.

Janovický hrad postavil nejspíše Jan Janovský ve 2. pol. 13. stol. S různými přerušeními byl v majetku rodu pánů z Janovic do 17. stol. Poslední zbytky jádra hradu byly odstraněny počátkem 19. stol. při změně části plochy areálu hradu na hřbitov.

Poustevna již v polovině 18. stol. Po zrušení dominikánského kláštera v Jablonném v Podještědí zde r. 1788 mniši Thomas a Valerián zbudovali roubenou poustevnu. Pod nejvyšší skálou kaple Božího hrobu a nad ní dřevěný kříž. Koncem 20. stol. poutní místo vyčištěno, zbudováno odpočinkové posezení, ke kříži schodiště.

Křížová cesta u pramene nad Janovem nad Nisou vybudována r. 1878 Josefem Klamtem a vysvěcena r. 1903. Po 2. světové válce místo zchátralo. Obnoveno do současné podoby r. 1996.

Přírodní rezervace Janovský mokřad vyhlášena r. 2021 k ochraně bobra evropského a řady vzácných ptáků, ve východním okraji zřízena pastevní rezervace se stádem divokých koní plemene exmoorského pony a stádem praturů. Přístupna po naučné stezce.

Lázně založil kolem r. 1810 Jan z Tenczina. O největší rozkvět se zasloužil hrabě Camillo Razumovsky, který je koupil r. 1895. Později sloužily jako výcvikové středisko Hitlerjugend a v průběhu války zde byl zajatecký tábor. Po r. 1945 využívány jako rekreační středisko. Od r. 1994 areál chátrá.