Výsledky hledání míst

Lázeňský dům vznikl přestavbou menšího „Janova domu“ z 1. pol. 19. stol. R. 1902 byl přestavěn Dušanem Jurkovičem na dvoupatrovou čtyřkřídlou budovu s pokoji a koupelnami, kde se podávaly uhličité koupele. Ve své době byl zván barevnou pohádkou. R. 2002 byl zrekonstruován, dnes slouží jako hotel.

Na hraně kolmého skalnatého srázu tvoří hrádek pahorek přístupný ze 3 stran, lemovaný 10 m širokým příkopem zčásti ve skále. Z strana je chráněna skalními stěnami. Existoval ve 2. pol. 13. st. do 14. st. Na ploše je busta B. Smetany a F. Palackého.

Bývalá budova Justičního soudu v Opavě z let 1887-1888, dnes okresní soud. Budova je kulturní památkou od r. 1958 a navazuje na vazební věznici, která vznikla jako jeho součást.

Zbytky gotického hrádku zvaného Starý hrad založeného asi s městečkem v roce 1352. Jeho historie ovšem není jasná. Dochovány příkopy, zbytek hradby a suterén půlválcové věže.

Ves Kadov vznikla jako dělnická kolonie zdejších železáren z l. 1646–51. V rámci ucelené vesnické zástavby bez centrální návsi se zachovalo několik původních architektonicky i etnograficky cenných roubených přízemních domů z třetiny 19. století. Památkově chráněno je 12 domů, stodola a vodní mlýn.

Železárny vystavěl v l. 1646–51 F. M. Kratzer ze Schönbergu. Z domků zaměstnanců se postupně vyvinula ves Kadov. V provozu byly až do r. 1874. Výroba se orientovala na užitkové i okrasné předměty. V r. 1783 byla huť druhá v produkci železa na Moravě. Dnes pouze torzo kamenné zdi.

Terénní náznaky keltského tvrziště z doby bronzové. Naposledy osídlené ještě ve 13. stol.

Až neuvěřitelně dobře zachovalé tvrziště z konce 13. stol. až začátku 14. stol. objevené Zdeňkem Buchtele v roce 1976 při ověřováním trasy prastaré Královské stezky (Via Regia), která vedla z Prahy do Chebu.

Pozůstatky pravěkého a raně středověkého opevněného hradiště. Osídlení od doby mladšího paleolitu, opevněné hradiště vybudováno v době bronzové v l. 1000-750 př. n. l. Znovu osídleno Slovany v l. 750-800 (zesíleno opevnění). Před koncem 8. stol. násilně zaniklo, patrně dobyto snad Avary.

Starší hrad neznámých majitelů dobyl r. 1421 Jan Žižka a přestavěl jej na opevněný opěrný bod husitů v kraji. Husitská posádka hrad ovládala ještě mnoho let po Žižkově smrti r. 1424. R. 1467 obležen poděbradským vojskem, zpustnul po roce 1471.

Impozantní pomník zdejším obětem 1. světové války, zv. Kalich hořkosti, dílo sochaře Engelberta Kapse z r. 1929.

Zříceniny hradu postaveného v l. 1290–95 odpůrci vratislavského biskupa. Po r. 1296 předán biskupství. R. 1441 se hradu zmocnil dobrodruh Zikmund Rachna. Biskupské oddíly hrad oblehly a dobyly. Po r. 1505 byl pobořen. Dochován je fragment věže, zdi.

Zaniklá vodní tvrz. R. 1428 seděl na tvrzi Nykl z Labouně, r. 1500 potom Vilém z Veselice. Později tvrz připojena k panství Smiřickému, poté tvrz zpustla. Dnes na místě terénní nerovnosti a býv. vodní příkop.

Sousoší vytvořeno v letech 1730-1731. Prostřední kříž s Kristem nese pozlacený nápis INRI, boční kříže pak postavy Lotrů. Pod Kristovým křížem stojí sv. Jan Evangelista a Panna Marie. Nad Ukřižovaným mezi hlavičkami andělíčků holubice, nad ní Bůh Otec s trojúhelnou svatozáří a rozepjatýma rukama.

Barokní sousoší Kalvárie stojí před kostelem. Pochází od neznámého autora. Je zhotoveno z červeného pískovce, pochází z roku 1761. Rustikálně pojatý kříž s tělem Krista a u něj dvě sochy. Panna Marie a sv. Jan. Sousoší zapsáno do seznamu kulturních památek r. 1987.