Výsledky hledání míst

Výrazné tvrziště s podsklepeným jádrem a zbytky vodního příkopu. První doložený majitel byl Přech z Javorníka, tvrz doložena r. 1528. Zpustla pravděpodobně na konci 16. století.

Javorovou bránu v Rožanech tvoří dvojice javorů mléčných, které jsou ve výšce 5,5 m srostlé a tvoří jedinou společnou korunu dosahující do výšky 16 m. Společně tvoří bránu s rozpětím 2,6 m, která je chráněna od roku 1997 jako přírodní památka.

Srostlice sedmi chráněných stromů druhu javor klen (Acer pseudoplatanus L.) s vysokou dendrologickou a krajinotvornou hodnotou. Stáří stromů je odhadováno na 130 let. Podle pověsti rostou na místě hromadného hrobu, ve kterém leží oběti epidemie cholery. Status památného stromu mají od roku 1990.

Jednopatrové architektonicky nevýrazné sídlo v západní části dvora. V roce 1625 tuto část vsi získává Kašpar z Grambu a v roce 1633 ji odkazuje své sestře Francelině provdané Dusíkové, která si zde v roce 1633 staví své sídlo. Po roce 1645 budova sloužila jako obydlí a kancelář správce dvora.

V prostorách kostela sv. Petra a Pavla stávala od 13. století asi dřevěná tvrz, základní rodové sídlo pánů z Ceblovic. Dochovány nerovnosti terénu. Zanikla asi nejpozději počátkem 15. století, byla pravděpodobně nahrazena druhou tvrzí v obci a dalšími rodovými sídly.

Jelení pramen je pouze zdrojem kvalitní pitné vody s obsahem rozpuštěného kysličníku uhličitého a nemá žádné léčebné účinky. Zdrojem vody je zkušební vrt z roku 1993.

Skála s kovovou sochou kamzíka z roku 1851 od berlínského sochaře Augusta Kisse. Sochu zde nechal nainstalovat baron Lützov.

Jelení studánka je pramen pitné vody nacházející se na hřebenové trase Jeseníků ze sedla Skřítek na chatu Ovčárnu. Pár metrů od pramene je kamenná útulna, kde je možno se ukrýt v případě nepříznivého počasí.

Původně gotická brána byla v I. polovině 16. století renesančně přestavěna a opatřena atikou s cimbuřím. Po požárech počátkem 60. let 19. století utilitárně upravena, počátkem 50. let 20. století restituován přibližně renesanční stav (bez cimbuří).

Zřícenina hradu snad z poč. 14. stol.,o jehož historii a původu neexistují žádné písemné zprávy. Hrad se skládal ze dvou částí. Dodnes je zachované klenuté okno. Polohou, rozsahem a vybavením se hrad podobá spíše lovecké tvrzi.

Rozhledna postavena roku 1884 zdejším Krušnohorským spolkem, rozhledna časem chátrala a v roce 1928 se zřítila, obnovena téhož roku už jen jako altán, po válce chátrá a zbývá pouze kamenná podezdívka přikrytá panely. V roce 2009 obnovena.

Původní severní brána Vyšehradu (zvaná Pražská nebo též Jeruzalémská) stála západněji, v místech, kde je dnes Cihelná brána. Barokní Jeruzalémská brána vznikla při budování opevnění po třicetileté válce. Šlo o jednoduchou účelovou stavbu. Zanikla při úpravě vedení silnice v první pol. 19. století.

Vodní tvrz založena vratislavskými biskupy již před r.1284. Tvořena věžovitou stavbou obklopenou příkopem. Přestavba do dnešní dispozice na přelomu 15. a 16. stol. V l. 1738–45 přestavba v zámek. R. 1945 zestátněna a od r.1946 sídlo městského muzea.

Jeskyni vysekal do pískovcové skály místní statkář Schille v l. 1710-1711. Vytvořil zde reliéfy znázorňující utrpení Ježíše Krista. Další reliéfy byly vytvořeny poč. 19. stol. Jeskyně patrně sloužila jako kaple než byl v obci r. 1735 postaven kostel. R. 2002 postaven nový přístřešek a ochranná mříž.

Jeskyně Kostelík se nachází v Moravském krasu v údolí Křtinského potoka, který ji vytvořil. Lidem je známa již od pravěku. Své jméno získala podle tvaru chodeb. Jeskyně je průchozí a vede jí turistická stezka.