Krásnohorská jaskyňa

Krásnohorská Dlhá Lúka

Jeskyně objevená náhodně r. 1964 při ražení krátké štoly. Jeskyně má charakter vysokého podzemního kaňonu, ve kterém po celé délce protéká podzemní potok. Je zde jeden z největších známých krápníků v Evropě. Na nejvzdálenějším místě od vchodu je hluboké a plošně rozlehlé jezero.

Krásnohorská jeskyně

© Robert Vystrčil 2014

Jeskyně se nachází na severním úpatí Silické planiny nad obcí Krásnohorská Dlhá Lúka nedaleko vyvěračky zvané Buzgó. Její objev se datuje rokem 1964 při ražení krátké štoly. Celá jeskyně má charakter vysokého podzemního kaňonu, ve kterém po celé délce protéká podzemní potok. Po více než 1 km se rozšiřuje na dva prostorné, velmi vysoké dómy. První z nich je proslulý tím, že je v něm vytvořen nejvyšší popisovaný krápník (1981) na světě. Jedná se o 32 m vysoký kuželovitý stalagmit, který je modelován ve splývavé praménkovité a kaskádovité sintry. Na nejvzdálenějším místě od vchodu. kam až bylo proniknuto, je další rozsáhlá prostora, kde je vedle zajímavé krápníkové výzdoby hluboké a plošně rozlehlé jezero. Za něj, proti proudu, do nitra Silické planiny dosud nikdo nepronikl.

JC podle JaPvCS, 2.3. 2006

popis

Známá délka jeskyně je 1556 m. Prohlídková trasa vede ke Krápníku rožňavských jeskyňářů, který s výškou téměř 33 m patří mezi největší krápníky na světě. Trasa má délku 450 m a stejnou cestou se návštěvníci vracejí z jeskyně zpět. Před vstupem je třeba obléct si jeskyňářskou výstroj. Cílem turistického zpřístupnění je ukázat jeskyni v co nejpřirozenějším stavu, proto je prohlídková trasa budovaná jen velmi lehkým způsobem, bez zásahu do morfologie jeskyně. O to je však náročnější. Zvládají ji však i děti od 6 roků. Přes řečiště se přechází po dřevěných lávkách, jezera se překonávají pomocí lanových lávek. Jeskyně není osvětlená, její návštěva se podobá více speleologické akci, než vstupu do zpřístupněné jeskyně. Je otevřená celoročně kromě března a přístupná pro skupiny o 4-10 účastnících. Východištěm pro zájemce je penzión Jozefína v obci Krásnohorská Dlhá Lúka, odkud se vychází již s průvodcem po naučné stezce k vlastnímu vstupu.

Jiří Špaček, 3.2. 2022

(s využitím informací různých webových stránek)