
Za nejstarší část hradu je obecně považována čtverhranná věž na mírně obdélníkovém půdoryse v západní části současného areálu. Věž, z níž se zachovala pouze přízemní část, se vyznačuje poměrně masivním zdivem. Současně se vznikem věže či nedlouho poté byla kolem věže vybudována hradba vymezující mírně lichoběžníkové nádvoří cca 25 x 20 m. Věž se přimykala k východní hradbě. K jižní hradbě se zevnitř přimykala minimálně trojprostorová palácová budova, mezi níž a věží se nacházel úzlý koridor pro východní bránu. Snad nějaká budova stávala i při severní hradbě. Západní frontu v nárožích chránily dvě půlkruhové dovnitř otevřené bašty. Mezi nimi byla prolomena západní brána. Zda-li však byl hrad od svého prvopočátku průchozí nebo jedna z bran je mladšího data, nelze jednoznačně určit. Patrně až na přelomu 15. a 16. století nabyl hrad současného rozsahu. Tehdy byl k východní hradbě přihrazen rozsáhlejší areál obdélného tvaru, který ze… číst dále
Gotický hrad v Markušovcích byl dle listin vystavěn v roce 1284, a to Mikulášem, synem jistého Marka. Povolení ke stavbě hradu Mikulášovi pomohl u krále Ladislava IV. vyprosit jeho bratr Batyz, údajný zakladatel obce Batizovce. Odborníci se shodují, že za nejstarší část hradu je snad možné označit čtverhrannou věž na mírně obdélníkovém půdoryse v současné západní části hradu, původně v samostatném opevnění, která plnila funci jak obytnou, tak obrannou. Z této stavby se dodnes zachovalo jen přízemí a část patra. Patrně později byla k vnitřní frontě jižní obvodové hradby, vymezující mírně lichoběžníkovitý půdorys, vestavěna palácová budova. Mezi věží a palácem byl ve hradbě prolomen portál vstupní brány. Zda-li byl hrad již v této době průjezdný nebo zda současný zazděný západní portál je až mladšího datování, nelze spolehlivě říci. Někdy na přelomu 15. a 16. století byl hrad za Štěpána Mariássyho výrazně přestavěn… číst dále