Dominantu turnovského náměstí tvoří mohutná budova někdejší městské spořitelny, postavená na jeho severní straně roku 1907 podle projektu arch. J. Heindla. V 90. letech 20. století získala západní přístavbu na místě staršího domu.
#palac-dum-mestska-sporitelna
Historická budova spořitelny postavena v letech1 904-1906 na základě projektu Franze Blasche ve slohu vegetabilní secese s barokizujícími detaily. Stavba urbanisticky splývá s budovou zdejší radnice.
#palac-dum-mestska-sporitelna-krnov
Secesní stavba městské spořitelny vystavěné v r. 1914 v severní frontě Velkého náměstí. Na fasádě symboly píle a hojnosti.
#mestska-sporitelna-kraliky
Výrazná secesní budova jilemnické spořitelny vznikla v jihovýchodním koutě zdejšího náměstí v letech 1910–11 podle projektu Jana Vejrycha, rodáka z nedaleké Horní Branné. Peněžnictví sloužila do 90. let 20. století, od té doby téměř bez využití.
#palac-dum-mestska-sporitelna-jilemnice
Novostavba banky z roku 1891 podle plánů Antonína Wiehla na místě soukenických kotců přeměněných na divadlo. Přestavěna podle projektu Osvalda Polívky v roce 1931.
#mestska-sporitelna-prazska
Městská střelnice v Českém Těšíně byla postavena v roce 1882 v novoklasicistním slohu. Budova, prohlášená za kulturní památku, je sídlem Kulturního a společenského střediska „Střelnice“.
#mestska-strelnice
Městská studna z roku 1839. Její hladina je pouhé dva metry pod úrovní náměstí. Má podobu upraveného kamenného kvádru, který je zakončený tesanou číší. V roce 1950 byla osazena tesaným městským znakem jejímž autorem je V. Hořínek. U studny je deska s vyznačeným 17. poledníkem, který zde prochází.
#mestska-studna-vyskov
Městská věž při kostele sv. Martina vznikla jako součást městského opevnění. Původně stála zcela odděleně od kostela sv. Martina, ke spojení obou staveb došlo až v roce 1716. Generální oprava věže proběhla v letech 1996-97.
#vez-mestska-vez-trebic
Městská věž v Litoměřicích patří k výrazným pozdně gotickým a renesančním městským věžím českých měst. Otázka návaznosti na starší objekt není vyřešena, současná věž snad z let 1514–7. Vždy patřila městu, přízemní komora sloužila jako městský tresor.
#vez-mestska-vez
Původně gotická věž byla postavena jako součást městských hradeb, z nichž se na ni vcházelo. V r. 1593 byla renesančně upravena a zvýšena na 50 m. Od r. 1709 slouží jako zvonice. Dnes se na věži nacházejí 4 zvony, nejstarší z nich je zvon Maria z r. 1509.
#vez-mestska-vez-jevicko
V horní severní části náměstí stojí děkanský kostel ze 14. století. Na jeho místě se předpokládá nejstarší sakrální stavba města Chomutova. Ke kostelu přiléhá městská věž z přelomu 15. a 16. století. Věž dostala současnou podobu v letech 1873 - 1874
#mestska-vez-a-kostel-nanebevzeti-panny-marie
Pozdně renesanční městská zbrojnice doložená roku 1677. Roku 1774 zde byly uloženy městské vozy a těžké palné zbraně dělostřelectva. V roce 1813 sloužila budova k ustájení koní a uložení sena, slámy a dalších potřeb dělostřelectva a trénu. Později sloužila jako sýpka. Dnes je v budově občerstvení.
#palac-dum-mestska-zbrojnice
Barokní městská věžovitá zděná zvonice bez přímé vazby na existující či zaniklý kostel postavená v polovině 18. století. Od farního kostela svatého Apolináře je vzdálena asi 300 m.
#mestska-zvonice-sadska
Divadlo v Jablonci bylo postaveno v letech 1906–7 dle projektu vídeňského ateliéru Fellner a Helmer ve stylu klasicizující secese. Rekonstrukce v 70. letech 20. století a 1995–98. Zachován původní interiér veřejných částí, technické zázemí moderní.
#palac-dum-mestske-divadlo-jablonec-nad-nisou
Městské divadlo ve Žďáru n. Sázavou vzniklo v letech 1900-1901, v sedmdesátých letech byla secesní budova radikálně přestavěna v normalizačním duchu.
#palac-dum-mestske-divadlo-zdar-nad-sazavou
Novobarokní divadelní budova postavená 1908–09 dle projektu Alexandera Grafa na místě někdejšího rybníku. Sochařská výzdoba ochuzena za II. světové války, počátkem 70. let 20. stol. nástavby na bocích. Velká rekonstrukce na přelomu tisíciletí.
#palac-dum-mestske-divadlo-usti-nad-labem
V letech 1882-1883 vystavěna budova divadla ve Slaném. Budova novorenesančního stylu. Roku 1948 přejmenováno na Divadlo Zdeňka Nejedlého. Dnes opět nese název Městské divadlo. Rekonstrukce v letech 1904, 1938 a 1994-2001.
#palac-dum-mestske-divadlo-slany
Budova divadla a kina postavena v letech 1927–1928 podle projektu Leo Kammela firmou Koch a Kindermann. Zajímavě členěná budova je ve stylu expresionistického kubismu. Ve 30. letech byla rozšiřena, rekonstrukce a další úpravy probíhaly v 60. a 70. letech 20. století. Památkově chráněna od r. 2005.
#palac-dum-mestske-divadlo-lichtspiel-und-stadttheater-jagerndorf
Neoklasicistní budova divadla byla přestavena z vyhořelé barokní solnice z roku 1707. Divadlo vystavěl v letech 1895–1896 stavitel Stanislav Rokos.
#palac-dum-mestske-divadlo
Secesní budova městského divadla a hotelu byla postavena v l. 1912 - 1914 podle projektu arch. Aloise Čenského. Na výzdobě budovy se podíleli význační umělci (J. Pekárek, J. Wenig, L. Novák, K. L. Klusáček). V l. 1989 - 2004 prošla stavba generální rekonstrukcí vč. rozšíření (arch. Martin Sedlák).
#palac-dum-mestske-divadlo-a-hotel-u-beranka
Renesanční podsklepený jednopatrový dům č.p. 44 z 1. pol. 16. stol. V přízemí průchod do dvora za domem. Podloubí ze 16. stol. Po požárech v letech 1735 a 1822 přestavěn. Na seznamu kulturních památek od r. 1958. Průčelí podobné domu č.p. 45, který na seznamu kulturních památek není.
#palac-dum-mestske-domy-cp-44-a-45
Gotický a renes. podsklepený patrový dům č.p. 50 z 1. pol. 16. stol. V přízemí podloubí a bývalý průjezd do dvora. Po požáru r. 1822 přestavěn. Sjednocené klasicistní průčelí s č.p. 49. Ve 20. stol. interiéry obou domů spojeny pro účely hotelu. Č.p. 50 na seznamu kulturních památek od r. 1958.
#palac-dum-mestske-domy-cp-49-a-50
Dvojice přízemních domů hloubkové podélné parcelace se střešními štíty a společnou uličkou. Pocházejí patrně z 2. pol. 18. stol. Ve 2. čtvrtině 19. stol. klasicistně přestavěny. Uvnitř jsou prodejny. Součást městské památkové zóny, samostatně chráněny od r. 2003.
#palac-dum-mestske-domy-cp-59-a-60
Dřevěné hradby s dvěma branami postaveny r. 1406. Po hus. válkách obnoveny po r. 1445. Od r. 1495 stavěny kamenné hradby s baštami. Definitivní podoba za Pernštejnů po r. 1526. Po r. 1865 hradby rozebírány. dnes stojí cca 300 m hradeb a dvě bašty.
#brana-opevneni-mestske-hradby-prostejov
Hradby vybudovány v roce 1389 z popudu biskupa Mikuláše z Rýzmburka. Z původních čtyř bran žádná nedochována. Zachovány krátké úseky hradby nad řekou Lubinou.
#mestske-hradby-pribor
Hradby založené před r. 1224 obsahovaly 3 brány. Na pozd. gotické a renesanční zesílení navázalo v r. 1629 vybudování barokní fortifikace. V l. 1666-86 zesílení bastionů. V l. 1800-38 bylo opevnění zbořeno a zaveženo. Dochován je krátký úsek hradby.
#brana-opevneni-mestske-hradby-opava
Krátké fragmety pozůstatků městských hradeb z konce 15. či počátku 16. století, které navázaly na starší opevnění. Dochován úsek s poloválcovou baštou na sz a sv. a úsek na západním obvodě města.
#mestske-hradby-bruntal
Krátký úsek původního kamenného opevnění města Rýmařova z konce 13. století (či spíše 14. století). Město mělo 4 brány a v jihozápadní části se nacházelo tvrziště, tzv. Hrádek.
#brana-opevneni-mestske-hradby-rymarov
Město Krnov bylo opevněno již od 2. pol. 13. stol. Opevnění doplňovaly 3 brány. Kolem r. 1529 zesíleno. 1669 Krnov barokně opevněn. Dochovány krátké úseky u zámku a tzv. Švédská zeď.
#brana-opevneni-mestske-hradby-krnov
Městské hradby byly vybudovány v l. 1371-1376. Za třicetileté války (1. pol. 17. stol.) byla velká část opevnění zničena. R. 1701 se neudržované hradby částečně zřítily. V l. 1780-1833 byly hradby bořeny, městské brány byly zbourány v l. 1830-39. Z hradeb se dochovala jen část na dnešní Černé louce.
#brana-opevneni-mestske-hradby-ostrava-moravska-ostrava
