Hlavní vstup v západním průčelí.
© Pavel Semple 09/2018
Palác je jednopatrová čtvercová stavba s centrálním kruhovým nádvořím. Délka jeho stran je 63 m. Na výšku má 17 m. Vnější průčelí paláce jsou zhotovena z neomítnutých kamenných kvádrů. Přízemí zdobí výrazné bosování. První patro je od přízemí odděleno římsou. Ve středu západního a jižního průčelí jsou rizality s dvojitými pilastry na úrovni obou podlaží. Pilastry zdobí také celé první patro tří průčelí a část průčelí severního. V přízemí jsou pomyslné pilastry zhotovené ze silnějšího bosování. Nad každým obdélným oknem je v obou podlažích také okno kruhové. Stavba tak kombinuje pravý úhel s kruhem nejen půdorysně, ale také ve svém exteriéru. Severní průčelí je částečně přistavěno ke staršímu Nasridskému paláci Comares. Chyba při plánování způsobila drobný zásah do muslimského paláce a následné úpravy obou staveb. Hlavní vstup je i dnes v západním průčelí. Kruhové nádvoří je na úrovni obou podlaží lemováno arkádami. Na kruhových… číst dále
Na široké ostrožně nad Granadou nechal Muhammad I. (1232-1273) založit opevněné královské město, dnes známé jako Alhambra. Nasridští sultáni odtud vládli jihu Španělska až do mírového obsazení Granady křesťany 2. ledna 1492. Římský císař Karel V. (1519-1556) navštívil Granadu po svém sňatku s Izabelou Portugalskou v roce 1526. Při této příležitosti byl ubytován v Alhambře. Protože z ní chtěl udělat své hlavní sídlo, bylo zapotřebí provést úpravy. Za tímto účelem pověřil velitele Alhambry, Luise Hurtado de Mendoza, druhého markýze z Mondejar, stavbou nového renesančního paláce. Markýz pak získával finanční prostředky na stavbu například zdaněním původních granadských muslimů výměnou za to že si mohli ponechat některé své zvyky. Dávno pryč byla mírová smlouva z roku 1492, která muslimům zaručovala svobodu vyznání výměnou za mírové vydání města křesťanům. Palác je dnes pojmenován po svém zakladateli jako palác Karla V. (Palacio de Carlos V). Na jeho místě… číst dále
|
Přihlášení |
