Katedrála od východu. Nalevo před katedrálou je vidět královská kaple s gotickými fialami.
© Pavel Semple 09/2018
Granada je hlavní město stejnojmenné provincie v autonomní oblasti Andalucia na jihu Španělska. Nachází se při úpatí nejvyššího španělského pohoří Sierra Nevada. Město má téměř 250000 obyvatel a je světově proslulé svou kulturou a architekturou se směsí muslimských a křesťanských vlivů.
Západně od opevněné Alhambry stojí v centru města převážně renesanční katolická katedrála Inkarnace (Kristova vtělení). Ta je metropolitním sídlem arcibiskupství Granada. Vstup je možný během bohoslužeb nebo v návštěvní době. Na jižní straně na ni navazuje kostel del Sagrario a královská kaple (Capilla Real). V kapli je hrob královny Isabely Kastilské a jejího manžela Ferdinanda Aragonského. Obě stavby jsou samostatně přístupné v návštěvní době.
Granada vyžaduje minimálně jeden celý den na prohlídku. Při delším pobytu je možno podniknout poměrně snadný jednodenní výlet na vrchol hory Veleta (3396 m n. m.), druhé nejvyšší hory kontinentálního Španělska. Ráno jede z autobusového nádraží autobus do lyžařského střediska Sierra Nevada. Autobus jede až k ubytovně nad střediskem v nadmořské výšce 2500 m. Odtud vede pod vrchol horská silnice. Od ubytovny po ní jedou minibusy až pod vrchol do výšky 3000 m. Vrchol samotný je snadno dostupný i na horském kole. Komu by to nestačilo, může vyrazit na kole přímo z Granady (700 m n. m). Autobus se navečer vrací do Granady. V zimě je spojů více.
Katedrála v Granadě je neorientovaná pětilodní bazilika s půlkruhovým chórovým ochozem a presbytářem ve tvaru vysoké kruhové rotundy s kopulí. Je postavena v renesančním slohu s barokními doplňky. ...Chórový ochoz a s ním i celý závěr katedrály je stejně široký jako pětilodí. Vysoká rotunda má analogii v chrámu Božího těla v Jeruzalémě. Císař Karel V. v ní chtěl zřídit královské mauzoleum. Katedrála měla mít dvojici věží po obou stranách jihozápadního barokního průčelí. Byla ale postavena pouze severní hranolová věž. Pod kopulí rotundy jsou dvě řady oken s vitrážemi. Horní řadu tvoří široká okna s půlkruhovými oblouky. Spodní řadu tvoří sdružená okna, taktéž s půlkruhovými oblouky. V interiéru jsou jednotlivé dvojice oken spodní řady navzájem odděleny pilastry. Horní okna dělí klenební pásy kopule. V exteriéru dělí okna obou řad stupňované opěrné pilíře. Vitráže horní řady oken znázorňují výjevy z křížové cesty, spodní řada výjevy ze života Ježíše Krista. Pod okny jsou v rotundě malby od Alonse Cany s výjevy ze života Panny Marie. Malby jsou umístěny v kamenných rámech s půlkruhovými oblouky. Uprostřed rotundy stojí kruhový oltář s baldachýnem. S hlavní střední lodí spojuje rotundu půlkruhový triumfální oblouk. Ten se s ohledem na kruhový půdorys rotundy směrem k vrcholové části zužuje. I tak na něm spočívá třetina váhy kopule. Před triumfálním obloukem se hlavní loď kříží se stejně vysokými transepty. Ty ale z půdorysu katedrály nevystupují, svou délkou odpovídají šířce obou dvojic bočních lodí. Pětilodí a transepty katedrály mají hvězdové klenby. Na konci jižního transeptu je bohatě zdobený pozdněgotický vstupní portál do sousední královské kaple. V silně ornamentálním renesančním průčelí protějšího severního transeptu jsou dveře odpuštění. Po pravé straně tohoto vstupu je dvouhlavá habsburská orlice císaře Karla V. Na levé straně je jednohlavá císařská orlice. Dveře odpuštění měly být hlavním vstupem do královského mauzolea v rotundě, přímo naproti vstupu do královské kaple. Niky v průčelí nad vstupem jsou prázdné, původně v nich měly být sochy. Po zřízení královského mauzolea v El Escorialu se staly dveře odpuštění pouhým bočním vchodem do katedrály. K dokončení výzdoby pak již nedošlo. Jihozápadní barokní průčelí katedrály je vytvořeno z trojice mohutných slepých arkád s hlubokými půlkruhovými výklenky a pilíři. Střední arkáda je vyšší a širší než obě boční arkády. Průčelí má pět kruhových rozet a jeden medailon. Malé obdélné náměstí toto průčelí částečně blokuje, zároveň ale zvyšuje jeho mohutný dojem..
V roce 711 zahájili muslimové ze severní Afriky invazi na Pyrenejský poloostrov. Zpočátku přišli pod záminkou pomoci vizigotskému králi Witizovi proti jeho soupeři Roderikovi. ...Během tří let ale zabrali většinu poloostrova. Pod tlakem křesťanských vojsk se Granada 2. ledna 1492 bez boje vzdala. Tím skončilo téměř osm set let muslimské vlády nad touto částí Andalucie. V období let 1506-1517 probíhala výstavba královské kaple, do níž byly v roce 1521 přeneseny ostatky dobyvatelů Granady, královny Isabely Kastilské a jejího manžela Ferdinanda Aragonského. Stará královská mešita v sousedství kaple sloužila jako kostel Panny Marie. Na jejím místě byla 25. března 1523 zahájena stavba nové katedrály. Ta byla dokončena po 181 letech v roce 1704. Římský císař Karel V. (1519-56) v ní chtěl zřídit královské mauzoleum, jeho syn Filip II. Španělský je ale zřídil v El Escorialu poblíž Madridu. Stavbu katedrály zahájil Enrique Egas v gotickém slohu. Architekt Diego de Siloé jeho plány v roce 1528 odmítl a do své smrti v roce 1563 pokračoval se stavbou v renesančním slohu. Po něm postupně následovalo sedmnáct dalších stavitelů. Stavební plány a architektonické slohy se proto neustále měnily a mísily. Alonso Cano navrhl jihozápadní barokní průčelí katedrály před svou smrtí v roce 1667. Po dokončení katedrály v roce 1704 byla zahájena stavba kostela del Sagrario, který na jihu přiléhá ke katedrále..
|
Přihlášení |
