
Severovýchodně od Alhambry stojí o něco výše ve svahu Sluneční hory (Cerro del Sol, 1010 m n. m.) palác Generalife, bývalý letní palác nasridských sultánů. Patří k němu také rozsáhlé zahrady a sady. Pro turisty je přístupný jedině z Alhambry. Pokladna ale nabízí různé druhy vstupenek, je proto určitě možné navštívit Generalife nezávisle na Alhambře. Vzhledem k rozloze Alhambry je vhodné si mezi oběma místy udělat přestávku. Vstup do paláce je poněkud stísněný, turisté proto jdou v zástupu. Prohlídka je samostatná a není časově omezená. Z paláce je krásný pohled na severní opevnění Alhambry.
Na obou delších stranách je zahrada uzavřena zdmi. Jejím středem prochází vodní kanál, který končí u obou paláců. Generalife obklopují rozsáhlé zahrady a sady, situované na terasách ve svahu hory. Povrchový kanál z doby Muhammada I. (1232-73) i nadále přivádí vodu z řeky Darro, přibližně 5 km proti proudu. Hlavní severní palác je do zahrady otevřen arkádami s půlkruhovými oblouky a sloupovím. Druhé patro paláce je široce otevřené nejen do zahrady, ale také na opačnou severní stranu, kde plně využívá výhledu do údolí řeky Darro. Palác je prodloužen k východu, kde je další menší uzavřená zahrada s vodním bazénem a vodotrysky. Interiéry zdobí dřevěné stropy a štuková maurská výzdoba stěn. V přízemí byl sultánův přijímací sál. Dvoupatrový jižní palác je do zahrady také otevřen arkádami s půlkruhovými oblouky. Ve druhém patře má balkón a sdružená okna. V přízemí je hlavní vstup do celého areálu ze západní strany přes dva malé dvory..
Muhammad II. (1273-1302) nebo jeho nástupce Muhammad III. (1302-1309) zahájili stavbu paláce Generalife ve svahu kopce nad Alhambrou. V něm hledali nasridští panovníci soukromí a klid stranou královského dvora v Alhambře. Založení paláce je dnes datováno na základě nejstarších nalezených ozdobných prvků. Ve stejné době byl v Alhambře postaven Partal, malý pavilon s věží. Generalife a Partal jsou tedy starší než hlavní Nasridské paláce. Dochovaný nápis svědčí o přestavbě paláce, kterou provedl sultán Isma’il I. (1314-1325) v roce 1319. K další přestavbě došlo za Mohammada V. (1354-59/1362-91). Zahrady a sady u paláce zásobovaly královský dvůr ovocem a zeleninou. Krátce po obsazení Granady křesťanským vojskem 2. ledna 1492 dostal Generalife do zástavy Fray Juan de la Hinestrosa. V období 1524-1526 popsal zdejší zahrady benátský cestovatel Andrea Navagero. Jeho popis je velmi cenný, zachytil je totiž v původní maurské podobě před křesťanskými zásahy. Později držel Generalife rod Venegas a poté markýzové z Compotéjar. Cestovatel Théophile Gautier v polovině 19. stol. uvedl, že ze zahrad téměř nic nezbylo a maurská výzdoba paláce byla ve velmi špatném stavu. Před rokem 1921 se stát soudil se soukromými majiteli o vlastnictví paláce. Stát u soudu prohrál, v roce 1921 ale soukromí držitelé palác se zahradami bezplatně převedli do vlastnictví státu. Král Alfonso XIII. jim proto udělil titul markýzů z Generalife. V období 1931-1951 byly obnoveny zahrady. V roce 1958 byla severní část paláce a zahrad poškozena požárem. Před obnovou proběhl rozsáhlý archeologický výzkum, který odhalil původní podobu zahrady. Od roku 1984 je Generalife spolu s Alhambrou na seznamu Světového dědictví UNESCO..