Turistické cíle v okolí obce Smidary

Akvadukt u osady Komárov byl vybudován v rámci regulačních úprav toku říčky Bystřice v letech 1949–1953. Akvadukt převádí tok říčky přes Bašnický potok, jedná se o zajímavou technickou památku.

Rozplizlé tvrziště pánů z Babic, nazývané též Vlčí hrad, ze 14. století. V roce 1414 bylo panství v držení faráře Zdislava a jeho bratra Pešíka z Babic. Tvrz opuštěná během husitských válek. Dochován pahorek tvrziště s příkopem a ochranný val.

Barokní zámek vystavěl r. 1737 Kryštof Norbert Voračický z Paběnic. Je to podélná jednopatrová budova, se středním dvoupatrovým rizalitem, vrcholícím v trojúhelníkovém štítě, obrácený hlavním průčelím do zahrady. V současné době velice chátrá.

Zaniklý barokní zámek, kterému předcházela renesanční tvrz z přelomu 16.–17. století. Zámek byl postaven v roce 1690 Vančury z Řehnic a v roce 1911 byl zbořen a nahrazen nedalekou secesní vilou.

Pahorek tvrze se sklepem v jižní části vsi. Už r. 1318 se udává zeman Petr z Bašněvsi. Písemně je tvrz doložena od r. 1499 v majetku Jana Krupého z Pobluze. Při prodeji Vojtěcha z Pernštejna Zikmundovi ze Smiřic r. 1542, uvádí se tvrz jako pustá.

Tvrziště typu motte, snad ze 13. st. R. 1324 doložen Mikuláš z Bolic, tvrz zanikla spolu se vsí asi v 15. st. Uměle navršený pahorek tvrze o rozměrech 3,5 x 8 m obklopuje zbytek pův. příkopu. Starší literatura dokládá zbytky cihlové stavby a valu.

Hradiště s mohutnými valy u vsi Češova má rozlohu téměř 40 ha a složité opevnění s impozantními valy, které se zachovaly až do výše 12 m. Při základně jsou až 50 m široké a chrání je až 5 m hluboký příkop. Nebylo dosud důkladně zkoumáno. Pro teorii, že jde o keltské oppidum, svědčí některé nálezy.

Pahorek tvrziště s náznakem příkopu valu v zahradě č.p. 6 s nejasnou historií. První zmínka je až o pusté vsi Chloumky z r. 1542, která náleží k panství Holovousy, které vlastní Mikuláš starší Karlík z Nežetic. V druhé polovině 18. stoetí zde opět vzniká vesnice připomínáná v r. 1790.

Pseudorenesanční jednopatrový, dvoukřídlý zámek s dvoupatrovou okrouhlou věží postavený roku 1875. V zámku kaple Božského srdce Páně.

První zmínka o vsi je z roku 1294, kdy se uvádí Aldík z Drahoraze. V roce 1318 Sulek z Drahoraze. V roce 1361 vlastní ves Zdeněk ze Střevače. V letech 1434 až 1437 se uvádí Zdeněk z Kopidlna a Drahoraze. V druhé pol. 15. stol. připojena ke Kopidlnu. Pravděpodobně nedlouho poté panské sídlo zaniká.

Martin a Klára Wágnerovi postavili v r. 1852 pseudogotický zámek na zbytcích starého zbouraného zámku. V roce 1899 koupil sídlo Děpold Czernin z Chudenic. V současné době je majetkem Ing. Diviše Czernina a je využíván pro potřeby zemědělského učiliště.

Původní tvrz asi před r.1594 přestavěna v renesanční zámek. Až do konce 19.st. jen minimálně udržován a značně zpustl. V letech 1906-1907 rekonstrukce v secesním slohu s romantickými prvky. Okrouhlé nárožní věže z renesanční předbělohorské přestavby.