Turistické cíle v okolí obce Lesná

Barokní zámeček v přelomu 17. a 18. stol, sna v místě staršího sídla. První zprávy z r. 1374 (majitelem Racek). R. 1823 Lhotka koupena knížetem Alfredem Windischgrätzem a přiřazena k tachovskému panství. V areálu impozantní špýchar a socha sv. Jana Nepomuckého. Dnes je budova značně zchátralá.

Tachov byl již ve 14. stol. obehnán okružní hradební zdí . Hradby byly zpevněny 26ti pravidelně řazenými věžemi. Před hradbami byl vodní příkop a za hradbami úzká ulička. Vstupy do města zajišťovaly tři brány. Byly odstraněni v průběhu 19. stol.

Železná rozhledna (35 m) stojí na úpatí kopce Tomáška ve výšce 580 m n. m. Víceúčelová věž, sloužící jako vysílač mobilního operátora Eurotel a jako rozhledna. Rozhledna byla postavena r. 2001, téhož roku byla otevřena veřejnosti. Volně přístupná. Vyhlídková plošina je ve výšce 25 m.

Pozdně barokní zámek, který si dal postavit v roce 1792 bohatý sklářský podnikatel František Koller. Po 2. světové válce užíván Státním statkem Tachov, nyní v soukromém vlastnictví a nepřístupný.

V pořadí třetí židovský hřbitov v Tachově byl v zřízen v roce 1933, zdemolován byl po obsazení města nacisty. Je na něm hromadný hrob cca 600 vězňů, kteří zahynuli při transportu z koncentračního tábora Buchenwald (pomník z roku 1987). Rekonstruován roku 1986, obnoveno 7 náhrobků, dnes urnový háj.

Lovecký zámeček nechali postavit v 2. pol. 19. století Windischgrätzové, tehdejší majitelé tachovské panství. Zámeček obklopoval anglický park se soustavou rybníčků, kaplí a hájovnou. Zámek byl později využíván jako rekreační objekt, v současnosti je opuštěný a uvažuje se o jeho rekonstrukci.

Památník bitvy u Tachova (3.–4. 8.1427). Spojená husitská vojska vedená Prokopem Holým zde porazila vojska 3. křížové výpravy, vedená trevírským arcibiskupem Otou z Ziegenheimu a kardinálem Jindřichem Beaufortem. Památník stával od r. 1927 u české menšinové školy. Na současné místo přenesen r. 2017.

Památník bitvy u Tachova byl odhalen v roce 1972 (nebo 1971). Připomíná bitvu, ve které 3.–4. srpna 1427 spojená husitská vojska pod velením Prokopa Holého zahnala na útěk mnohem početnější křižácká vojska pod velením trevírského arcibiskupa Oty ze Ziegenheimu a kardinála Jindřicha Beauforta.

Barokní sýpka stojí na základech vodní tvrze, zmiňované r. 1414. V majetku pánů z Pernolce, Pehmů z Osova aj. Od konce 15. stol. nebyla trvale obývána a její majitelé se střídali. Poč. 18. stol. byla na jejím místě postavena sýpka. R. 2004 koupena rodinou Turnerů a zrekonstruována na obytné stavení.

Původně gotický hrad z 13. století. Jako první známý držitel se ve 14. stol. připomíná Dobrohost z Plané. V 16. stol. hrad přestavěn na renesanční zámek, po r. 1665 pak v barokním duchu. Poslední majitelé Nostitzové po r. 1822 zámecký areál upravili empírově.

Zřícenina hradu, dle Kosmy vyb. r. 1121 Němci (asi Děpold II. z Vohburku) na našem území. Knížetem Vladislavem obležen a dobyt. R. 1427 dobyt husity. V 15. a 16. stol. často zastavován. V 16. stol. stav. úpravy za pánů ze Švamberka. Postupně zpustl.

Rabínský dům, postavený v letech 1911-1912 v moderním slohu, vycházejícím z pozdní secese. Je dílem židovského architekta s tachovskými kořeny Alfreda Grotteho. Na rozdíl od synagogy, vypálené při křišťálové noci roku 1938, se dochoval rabínský dům dodnes. Má soukromé majitele a slouží k bydlení.