Turistické cíle v okolí obce Srní

Pramen Vltavy (Teplé Vltavy) je symbolický pramen, který se nachází cca 5,5 km od obce Kvilda asi 600 metrů od hranice s Německem. Místo je přístupné po asfaltové silnici, po modré turistické značce nebo po cyklotrase. Po 54 km se v Mrtvém luhu spojuje Teplá a Studená Vltava v tok zvaný jen Vltava.

Kamenný pranýř z roku 1630. Původně stával na náměstí jižně od kostela. Kolem roku 1800 byl přenesen za dnešní místo na východním úpatí Šibeničního vrchu a upraven na boží muka.

Prášilské jezero patří mezi pět ledovcových jezer ležících v hlubokých lesích na české straně Šumavy. Leží v nadmořské výšce 1080 m a má rozlohu 3,7 ha při maximální hloubce 15 m. Je celoročně přístupné z Prášil po červené značce pro pěší, cyklisty, příp. lyžaře.

Dnes již zbytky předsunutého opevnění hradu Kašperk. Postaven byl zřejmě Švamberky v 1. pol. 15. st. Sloužil jako zajištění vyvýšeniny před hradem. Původně se jednalo o dvoupodlažní stavbu s pětibokou věží.

Renesanční dům místokancléře českého království Jiřího z Lokšan, v roce 1597 upravený na radnici. Na konci 17.stol, barokně upraveno průčelí, znovu přestavěna v 70. letech 18. stol. Filipem Hegerem.

Počáteční objekt Vchynicko-tetovského plavebního kanálu byl postaven 1799–1801 pro přemostění Vydry a zachycování plaveného dřeva před začátkem nesplavného úseku. Do 1953 po něm vedla i cesta Srní - Modrava, poté zchátral a byl stržen. Obnoven 2000.

Zevně barokní obdélný patrový dům s mansardovou střechou v severní části stašské návsi (náměstí) sloužil postupně jako královácká rychta, fara a sídlo obecní samosprávy. Pochází nejméně z 18. století, renesanční portál s erby v nadpraží neznámého původu.

Menhir zvaný Sluneční kámen stojí na kraji lesa na úpatí vrchu Javorník. Menhir údajně sloužil k léčbě ženských nemocí.

Nikdy nedostavěná pec a základy doprovodných staveb na okraji lesa nad osadou Velký Radkov měly sloužit výrobě kosmetických přípravků z pryskyřic jehličnatých stromů. Výstavba asi těsně před I. světovou válkou, která ji zřejmě předčasně zastavila.

Socha světce v životní velikosti stojící na kamenném hranolovém ořímsovaném podstavci. Barokní plastika datovaná do roku 1723. Dotváří prostředí v okolí též barokního kostela sv. Anny.

Pískovcová socha světce, polychromovaná, v podživotní velikosti. Stojí na hladkém hranolovém soklu s římsou z roku 1731. Památkově chráněno.

Socha svatého Jana Nepomuckého z roku 1861 s replikou dobové závěsné lucerny a kamenná kašna z roku 1885 se nacházejí v severovýchodním koutě náměstí. Díla zřejmě místních sochařů (kameníků) vycházejí i přes časový odstup z osvědčených barokních vzorů.